Blanokřídlí v Praze

Topoly.

Topoly.Na březích Vltavy a Labe jsou často vysazované topoly černé, zejména pyramidální prašníkový klon topol vlašský (Populus nigra "Italica"), který pochází ze středoasijské poplace. Ten se rozmnožuje pouze vegetativně, zakořeňováním větviček. Možná všechny stromy tohoto klonu, s jakými se v Čechách setkáváme, pocházejí původně z jediného stromu, který byl do Evropy dovezen první.
Naopak náš původní druh topol černý (Populus nigra) je v české přírodě čím dál víc vzácnější. Dokáže se totiž snadno křížit se svým severoamerickým příbuzným (Populus deltoides). Většina topolů, jaké u nás vyrůstají ze semen, jsou kříženci.


Ladronka a její jasany.

Ladronka a její jasany.Jasan ztepilý je druh, který se dokáže přizpůsobit mnoha odlišným podmínkám. Podle nároků na dostupnost nebo nedostupnost vody u kořenů jasanu někteří odborníci popisují 3 ekotypy jasanu ztepilého, a to typ lužní, horský a vápencový. Podle názoru jiných odborníků se jasan kteréhokoliv ekotypu dokáže dobře přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Tak či onak, jasany ztepilé na Ladronce odolávají letošnímu suchu překvapivě dobře. A to i v případě, že ve zdejších výsadbách jsou také kultivary jasanu ztepilého, které se rozmnožují pouze roubováním.
Na horní fotografii je kultivar, který se odlišuje od základního typu tím, že jeho listy na podzim krásně žloutnou. Normální, divoký typ jasanu ztepilého má listy dlouho do podzimu zelené, které před opadáním mají světle zelenošedou barvu.


Zobrazit více
Čalounice obecná

Čalounice obecnáčeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Čalounice obecná je dlouhá jen 8 až 12 mm. Samička má břišní sběráček rezavý - na zdejším obrázku je žlutě zbarvený od pylu rostlin.
S dospělci se lze v přírodě setkat od června do srpna. V teplých oblastech je to hojný druh. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Hnízdí v původních dutinách na rozmanitém podkladu, v mrtvém dřevě, v suchých lodyhách, ve zdech, často i v umělých hnízdech.


Pískorypka malá

Pískorypka maláčeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka malá je drobný druh, je dlouhá jen 5 až 7 mm. Patří do skupiny více než dvaceti velmi malých druhů pískorypek, které si jsou navzájem podobné. Druhy se dají rozlišit pod mikroskopem, podle kopulačního ústrojí samců.
Pískorypka malá má černé tělo, málo ochlupené, a nevýrazné pásky na zadečku. Má 2 generace do roka. První se ukazuje už koncem března, a samičky přežívají až do května. Druhá generace má letovou periodu od konce června do srpna. Letní generace vyhledává přednostně miříkovité rostliny. V ČR je to od nížin až do hor velmi hojný druh.
Na zdejších fotografiích je samička, která sbírá nektar a pyl na květech srpku obecného.


Zobrazit více
Kustovnice

Kustovnicečeleď: Lilkovité - Solanaceae

Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.


Radyk prutnatý

Radyk prutnatýčeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)

Radyk prutnatý je vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která má ráda teplo a sucho. Na území Prahy byl donedávna rostlinou prakticky neznámou, jenže teplé a suché roky 2015 - 2018 nyní jeho šíření podporují.
V Čechách je to původní druh. Je u nás jediným zástupcem rodu radyk, ostatní druhy radyků mají těžiště rozšíření zejména ve stepních oblastech Asie.
Na stanovišti se rozšiřuje obvykle vegetativně s pomocí kořenových oddenků. Na větší vzdálenosti se šíří semeny, která vznikají apomikticky, bez opylení. Jinak to radyk ani není schopen. Je to totiž rostlina triploidní, počet chromozomů v buňce má 2n = 15.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6