Blanokřídlí v Praze

Ladronka a její jasany.

Ladronka a její jasany.Jasan ztepilý je druh, který se dokáže přizpůsobit mnoha odlišným podmínkám. Podle nároků na dostupnost nebo nedostupnost vody u kořenů jasanu někteří odborníci popisují 3 ekotypy jasanu ztepilého, a to typ lužní, horský a vápencový. Podle názoru jiných odborníků se jasan kteréhokoliv ekotypu dokáže dobře přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Tak či onak, jasany ztepilé na Ladronce odolávají letošnímu suchu překvapivě dobře. A to i v případě, že ve zdejších výsadbách jsou také kultivary jasanu ztepilého, které se rozmnožují pouze roubováním.
Na horní fotografii je kultivar, který se odlišuje od základního typu tím, že jeho listy na podzim krásně žloutnou. Normální, divoký typ jasanu ztepilého má listy dlouho do podzimu zelené, které před opadáním mají světle zelenošedou barvu.


Ladronka je dlouhá travnatá pláň se stromy podél okrajů.

Ladronka je dlouhá travnatá pláň se stromy podél okrajů.Ladronka je park na jednom z nejvyšších míst v Praze. Kolem usedlosti vede vrstevnice, která určuje výšku 360 metrů nad mořem. (Naopak nejnižší nadmořská výška je za Sedlcem, kde Vltava opouští Prahu, 177 m. n. m.)
Ladronka také patří k nejsušším místům v Praze. Rostliny tu mají k dispozici jen trochu vody, která sem naprší, ale to jen na krátkou dobu, než se voda vsákne do takové hloubky, kam na ní kořeny nedosáhnou. V malé hloubce pod trávníkem je rozpraskaná opuka, a těmi puklinami mizí voda docela rychle. Proto tu úspěšně rostou jen takové druhy stromů, které se umí se suchem vyrovnávat. Tady chci ukázat strom JERLÍN JAPONSKÝ.


Zobrazit více
Pískorypka malá

Pískorypka maláčeleď: Pískorypkovití - Andrenidae

Pískorypka malá je drobný druh, je dlouhá jen 5 až 7 mm. Patří do skupiny více než dvaceti velmi malých druhů pískorypek, které si jsou navzájem podobné. Druhy se dají rozlišit pod mikroskopem, podle kopulačního ústrojí samců.
Pískorypka malá má černé tělo, málo ochlupené, a nevýrazné pásky na zadečku. Má 2 generace do roka. První se ukazuje už koncem března, a samičky přežívají až do května. Druhá generace má letovou periodu od konce června do srpna. Letní generace vyhledává přednostně miříkovité rostliny. V ČR je to od nížin až do hor velmi hojný druh.
Na zdejších fotografiích je samička, která sbírá nektar a pyl na květech srpku obecného.


Ploskočelka prosvítavá

Ploskočelka prosvítaváčeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka prosvítavá je dlouhá jen 5 až 7 mm. V teplých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších druhů rodu. Je to nenápadná, ale všudypřítomná včelička. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
Přezimují oplozené samičky. Ty se probouzejí ze zimního spánku koncem dubna. Pak si vybudují v zemi hnízdečko, a samička naklade do komůrek vajíčka. Z těch se vylíhnou dělnice, které následně matce pomáhají s výchovou další generace. Mladé samičky a samečky je možno v přírodě vidět od července do října.


Zobrazit více
Kozinec sladkolistý

Kozinec sladkolistýčeleď: Bobovité - Fabaceae

Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.


Rezeda barviřská (rýt barvířský)

Rezeda barviřská (rýt barvířský)čeleď: Rýtovité - Resedaceae

Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6