Rostliny Seznam
Quercus alba Dub bílý
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bílý pochází z východních oblastí USA. Je národním stromem státu Illionis.
Přirozeně se vyskytuje zejména na světlých a suchých jižních svazích, kde občas dochází k požárům. Zatímco jiné rostliny oheň zničí, dub bílý po požáru snadno a rychle znova obrůstá z kořenů.. Protože nyní ubývá lesních požárů, a dub bílý nedokáže růst uprostřed mezi jinými druhy dubů (vyžaduje hodně světla), pomalu se stává ohroženým druhem i ve své původní domovině. Poskytuje velmi kvalitní tvrdé dřevo. Jeho žaludy jsou vyhledávanou potravou mnoha druhů zvířat, právě tak jeho mladé větvičky a listy spásají býložravci. U nás roste jen jako vzácná parková dřevina.
Quercus cerris Dub cer
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub cer je v ČR je původní jen na jižní Moravě. V Praze je občas vysazován jako dobrá parková dřevina, která snáší sucho a znečištěné ovzduší. Je to teplomilná dřevina, běžně rozšířená v jihovýchodní Evropě. Nápadné jsou číšky žaludů, které mají vnější stranu porostlou šídlovitými šupinami.
Listy má tmavozelené, drobnější než jiné, u nás pěstované duby.
Quercus coccinea Dub šarlatový
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub šarlatový pochází z východu USA. U nás se vysazuje málo. Ale ve městech by to byla dobrá ozdoba parků. Má krásně červené podzimní zbarvení. Právě tak jsou červenavé rašící listy zjara. Má rád lehké písčité půdy. Na chudých a suchách půdách roste rychleji než jiné druhy stromů.
Jejich žaludy se vyvíjejí po dvě vegetační období. Žaludy jsou zapuštěné v polokulovité číšce asi z jedné třetiny až z poloviny.
Quercus frainetto Dub balkánský (uherský)
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub balkánský, v některé literatuře uváděný jako dub uherský, je přirozeně rozšířený v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. U nás původní možná v Podyjí. V létě dobře snáší sucho, zjara se umí vyrovnávat se záplavami.
V Praze je vysazovaný v parcích poměrně málo. Zasloužil by si mnohem větší rozšíření, do městské zeleně je to velmi vhodný a krásný druh.
Roste rychleji než jiné zdejší duby. V přírodě je ale vždy něco za něco, rychlý růst způsobuje horší kvalitu dřeva a také kratší život než naše původní duby.
Quercus macrocarpa Dub velkoplodý
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub velkoplodý pochází ze Severní Ameriky. U nás je občas pěstován v parcích.
Foto 1. 10. 2016 Praha Stromovka
Zajímavostí jsou nejen veliké listy, ale zejména mohutná huňatá číška, ve které je žalud ukrytý.
Proto v původní vlasti ho pojmenovávají "žalud v kožichu".
Quercus palustris Dub bahenní
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub bahenní pochází z východu Severní Ameriky. U nás je pěstován v parcích spíš vyjímečně. Je to rychle rostoucí dub, obvykle vysoký až 25 m, vyjímečně víc. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili řadu kultivarů, které se liší tvarem koruny, případně barvou listů. Je to druh značně přizpůsobivý různým podmínkám růstu. Patří do sekce dubů šarlatových. Duby v této sekci obvykle potřebují růst v suchém prostředí. Dub bahenní je vyjímečný v tom, že je přizpůsobivý všemu a dokáže růst nejen v suchu, ale umí se vyrovnat i se zamokřením - pokud tam roste od semene a má čas si zvyknout.
Quercus petraea Dub zimní
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub zimní roste většinou na místech s nedostatkem vláhy, na suchých lesostepních stanovištích a na skalnatých podkladech. Je častý na chudých, kyselých a mělkých půdách.
Listy má zřetelně řapíkaté. Plody v paždí listů jsou obvykle přisedlé, vyjímečně na stopkách ne delších než 1 cm.
Quercus pubescens Dub pýřitý, šípák
od Hanka
čeleď:
Bukovité - Fagaceae
Dub pýřitý (šípák) je původní evropský druh. Přirozeně roste především v jižní Evropě, v ČR jen v teplých oblastech, převážně na bazických, mělkých a vysýchavých půdách. Na rozdíl od dubu zimního neroste na extrémně kyselých půdách. U nás patří k dřevinám chráněným. Letorosty i dvouleté větévky má hustě plstnaté. Čepel listů je v mládí oboustraně plstnatá, později na líci olysalá, na rubu pýřitá až do pozdního podzimu.
Quercus robur Dub letní
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub letní patří k našim nejmohutnějším dřevinám, dožívá se asi 500 roků (pokud má v životě štěstí a lidi ho nepokáceli na výrobu trámů).
Má silný kůlový kořen, nedochází proto k vývratům. Je náročný na dostatek světla.
Rozlišují se dva ekotypy. Běžně rozšířený typ má velké nároky na vláhu, snáší jarní záplavy. Roste v lužních lesích, bývá vysazován na hráze rybníků.
Druhý typ má schopnost růst na mělkých, v létě silně vysýchavých půdách - tady má nízký a křivý vzrůst.
Quercus rubra Dub červený
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub červený pochází z východní části Severní Ameriky. V Evropě je pěstován skoro 3 století. Dříve byl u nás vysazován, nyní začíná být považován za cizí invazní dřevinu.
U mladých stromů se jeho listy na podzim zbarvují krásně do červena, starším stromům se listy zbarvují jen žlutě.
Quercus x turneri Dub Turnerův
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Dub Turnerův je lidmi vytvořený kříženec mezi naším dubem letním a středomořským dubem cesmínovitým
(Quercus robur x Quercus ilex).
V ČR se pěstuje pravděpodobně pouze kultivar "Pseudoturneri", to je novější typ, který je ve srovnání s dříve pěstovaným kutivarem lépe mrazuvzdorný a udržuje si zelené listy přes celou zimu. Staré listy mu začnou opadávat teprve při jarním rašení nových listů.
Rozmnožuje se pouze roubováním.