V zahradách kvetou bělotrny.

26.7.2019 od Hanka

V současném suchu a horku je v přírodě velká nouze o květy, ve kterých by byl sladký nektar pro hmyz. Proto pokud někde něco rozkvete, hned se tam sletí mnoho hladových hmyzáčků. Některé z nich se mi podařilo vyfotografovat.
Na horním obrázku je na květenství bělotrnu mladý, asi nedávno vylíhlý sameček drvodělky fialové (Xylocopa violacea). Zatím má hruď krásně porostlou nepoškozenými chloupky. Ten se teď musí až do zimy pořádně vykrmovat, pak někde v úkrytu přečkat zimu. Jeho životní úkol, to znamená oplodnit samičky, bude potřebovat plnit až na jaře, koncem března, v dubnu. Úspěšné přezimování, to je velká zkouška zdatnosti samečků. Slabé jedince příroda vyřadí.

Samečkové drvodělky fialové se poznají podle oranžových předposledních článků tykadel. (Samičky jsou monotónně černé, a právě tak zcela černý je podobný druh drvodělka velká.)
/Drvodělka fialová, sameček, saje nektar z květu bělotrnu.

Přiletěla i mladá, velikánská matka čmeláka zemního (Bombus terrestris). Ta se ale musí spářit se samečkem brzy poté, co vyletí z rodného hnízda. Samečkové čmeláků totiž zimu nepřežívají.
Mladé čmeláčí matky si obvykle uvědomují svojí zodpovědnost za to, aby následující rok daly život nové generaci čmeláků. Proto se ukazují na květech jen po nejnutnější dobu, a často jsou před různými predátory schované v nějakém úkrytu.
/Čmelák zemní, mladá samička na květu bělotrnu.

Dva samečkové. Sameček čmeláka zemního a sameček kutilky obecné na květenství bělotrnu vedle sebe. Samečkové čmeláků mají 7 volně viditelných hřbetních článků zadečku, samičky jen 6 článků. Proto má sameček čmeláka zemního bíle ochlupený konec zadečku delší než mají samičky.
/Bělotrn se čmelákem a kutilkou.

Na bělotrn na mojí zahrádce přilétají každý rok i kutilky.
Tady se živí květním nektarem sameček kutilky obecné (Sphex funerarius). Samečkové se rozliší od samiček podle toho, že mají nohy téměř celé černé.
/Kutilka obecná, sameček na květu bělotrnu - 2019.
Samičky mají alespoň přední nohy částečně červené.
/Kutilka obecná, samička - 2019.
Samičky kutilky obecné vyhrabávají v zemi šikmou chodbu s odbočkami do plodových komůrek. Jako zásoby pro svoje larvy nosí do komůrek ochromené kobylky, cvrčky a koníky. Někdy přitáhnou i velikou kořist, jindy vloží do komůrky dva až tři kusy menší kořisti.
Tady je samička kutilky obecné, která má hruď poprášenou bílým pylem.
/Kutilka obecná má hruď poprášenou bílým pylem.

Kutilka písečná (Ammophila sabulosa) je velmi štíhlá.
/Kutilka písečná je velmi štíhlá.
Kutilka písečná zásobuje svoje larvičky ochromenými housenkami můr. Je ale náročná na výběr druhu housenky, vybírá si jen lysé, neochlupené.
/Kutilka písečná na květu bělotrnu.

K dramatům může docházet i na květech.
Tady uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) ulovila jako svojí kořist malou ploskočelku.
Uzlatka obecná má takovou loveckou taktiku, že svými kusadly kořisti stiskne krk.
/Uzlatka uchopila kořist.
Chycená kořist se ale samozřejmě brání a snaží se ze sevření vysmeknout.
/Kořist se ulovení brání.
Boj může trvat i dlouhou minutu.
/Uzlatka, boj kořisti pokračuje.
Nakonec uzlatka svojí ploskočelku úspěšně paralyzovala, a pak s úlovkem rychle odlétla někam ke svému hnízdečku.
/Uzlatka kořist paralyzuje.
Dospělé uzlatky se živí nektarem z květů. Pro svoje larvy ale loví jako potravu různé samotářské druhy včel. Jednotlivá samička uzlatky se ale většinou naučí lovit pouze jediný druh včeličky. Do každé komůrky obvykle nanosí 5 až 8 kusů kořisti. Paralyzovaná kořist žije ještě asi 2 týdny po zajetí (aby se larvičce potrava nezkazila).

Všechny fotografie 23. 7. 2019 v dejvické zahrádce.
A jaký druh bělotrnu je na fotografiích? Nevím, různé druhy bělotrnů se mezi sebou snadno kříží. Zřejmě je to nějaký semenáč typu pražská směs.

Příroda v parku Ladronka na konci letních prázdnin.
Motýlí louky máme v Praze tam, kde byla první seč travnatého porostu už na začátku května.
V zahradách kvetou bělotrny.
Život kolem Šáreckého potoka.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist