Blanokřídlí v Praze
Napadl sníh.
Dnes ráno nás překvapil první letošní sníh. Zatím ho bylo jen málo, ale teď večer začíná padat znova. V Praze na listopadové sněžení nejsme zvyklí, je to překvapení. Asi když byl neobvykle teplý začátek listopadu, tak se teploty zase potřebují dostat do obvyklého měsíčního průměru a musí tedy zase nastat chladno. Oteplování zeměkoule se projevuje jen maličkým nárůstem průměrných ročních teplot. Ale jen malinké zvýšení průměrné teploty znamená, že je ve vzduchu víc vodní páry a taky víc energie pro vítr.
Stopy ve sněhu udělala kočička.
V prvním listopadovém týdnu bylo neobvyklé teplo a slunečno.
Zatímco v září a říjnu byly dny většinou chladné a deštivé a vinaři kvůli špatnému počasí nestíhali sklizeň úrody v dobré kvalitě, začátek listopadu byl příjemně teplý. Dokonce včely vylétaly z úlů a hledaly květy. Jenže naše domácí druhy bylin bývají v listopadu dávno odkvetlé. V listopadu u nás v Praze ale mohutně kvete jedovatý přivadrovanec starček úzkolistý. Ten je jedovatý nejen pro ovce a kozy na pastvinách. Dokonce pokud by včely z květenství starčků vytvořily med, tak potom takový včelí med bude jedovatý i pro lidi.
Zobrazit více
Hedvábnice břečťanová
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
Kyjorožka zelenavá
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) je dlouhá 7 až 10 mm. Je rozšířená ve Středomoří a v jižních oblastech střední Evropy, zasahuje až k nám na Moravu. Žije na teplých výslunných stráních, na stepích a lesostepích.
Samičky si pro budování hnízdeček vybírají odumřelé pruty a stonky takových roslin, které jsou vyplněné dření. Pro svoje larvičky připravuje potravu z nasbíraného nektaru a pylu. Pyl sbírá částečně na holeních zadních nohou, částečně ho dopravuje ve voleti spolu s nektarem. Samičky žijí překvapivě dlouho a mají dva odlišné typy mateřské péče.
Zobrazit více
Černýš luční
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš luční je jednoletá bylina. Roste především na okrajích lesů a na lesních pasekách. Dává přednost kyselejším půdám. Jako u všech černýšů se jedná o hemiparazitický druh, nejčastějšími hostitelskými rostlinami jsou dřeviny z čeledí bukovité, borovicovité a keříčky z čeledi vřesovcovité i jiných. Druh kvete od června do září.
Květy černýše lučního vyhledává především čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Mateřídouška vejčitá
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška vejčitá je nízká trvalka. Má čtyřhranné květonosné stonky, chloupkaté pouze na hranách. Stonky jsou vždy zakončené květenstvím. Sterilní výhonky má krátké a postranní.
Kvete od července až do konce října. V Čechách je to nejhojnější mateřídouška, je roztroušená až hojná po celém území. Roste na suchých loukách a na živinami chudých půdách. Je to dost proměnlivý druh, botanici ho rozdělují do několika poddruhů.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6