Blanokřídlí v Praze
Skály v přírodní rezervaci Podhoří na severu Prahy.
Tyhle lidem nepřístupné (těžko přístupné) strmé skály jsou přírodovědně velmi bohaté díky zdejšímu pestrému společenství rostlin a na ně navázáných mnoha druhů hmyzu. Na severu Prahy je kaňon Vltavy vytvářený skalami ze starohorních břidlic. Právě v Podhoří ale v puklinách skal následně utuhlo magma hornin jiného chemického složení. Na některých místech zde díky tomu rostou i takové byliny, jaké se běžně vyskytují jen na vápencích.
Mravenci a mšice.
Mravenci a mšice se skoro vždycky vyskytují společně. Některé druhy mšic dokonce v mraveništích přezimují. Většina druhů mšic ale přezimuje ve stadiu vajíček na prutech dřevin. Mšice sají šťávu z rostlinných pletiv. Při tom ale musí řešit problém: Ve šťávě z rostlin je mnoho cukrů, ale málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro růst svých tělíček mnoho bílkovin a málo cukrů, proto přebytečné cukry vylučují. Naopak dělnice mravenců už nerostou, jejich spotřeba bílkovin je nepatrná, ale jako energii do svalů musí mít cukry.
Zobrazit více
Ploskočelka bledá
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) má tělo dlouhé kolem 8 mm. Tento druh je běžný v jižní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Je to jediný středoevropský druh ploskočelek, u kterého samečci přezimují a se samičkami se páří až na jaře. Má jednu generaci do roka. V Praze to začíná být hojný druh. S létajícími dospělci se u nás můžeme setkávat v dubnu a v květnu, s některými samičkami i na začátku června.
Hrabalka jarní
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka jarní (Priocnemis perturbator) patří k větším druhům hrabalek, je dlouhá 9 až 16 mm. Přezimuje v plodové komůrce ve stadiu vyvinutých dospělců a následně vyletuje zjara při prvním oteplení na začátku dubna. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech, vybírají si rostliny se snadno přístupným nektarem. Jako potravu pro svoje larvy loví takové pavouky, kteří si netkají sítě - běžníky, skálovky, slíďáky.
Hrabalku jarní fotografoval na květech orsejů Radim Herman.
Zobrazit více
Čimišník křovitý
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čimišník křovitý pochází z východní Evropy (také ze západní Asie). Je to odolný keř, zhruba dva nebo tři metry vysoký, má sklon se mnoha výběžky rozrůstat do šířky. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů. Ve květech má mnoho nektaru. Květy čimišníku křovitého vyhledávají čmeláci a pelonosky hluchavkové.
Tulipán planý
čeleď: Liliovité - Liliaceae
Tulipán planý pochází z jižní Evropy. U nás býval pěstovaný jako okrasná rostlina snad už od 16. století (přesné údaje nejsou k dispozici). V Praze se s ním nyní setkáváme na mnoha místech ve světlých lesích a na okrajích křovin, hlavně tam, kam lidi vyvážejí odpad ze zahrádek. V udržovaném často sečeném trávníku vytváří pouze listy, tam tulipánová cibulka nedokáže zesílit natolik, aby založila na květ. Naopak na zanedbaných plochách se tulipán planý dokáže prosadit i v konkurenci bujných plevelných rostlin a krásně kvete.
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6