Blanokřídlí v Praze

AKTUALITY Z PŘÍRODY

Včera poprvé vyletěly na květy jarní druhy včel samotářek.

Včera ráno byl ještě na některých zastíněných místech sníh, ale kolem poledne se začalo oteplovat.

Na horní fotografii je sameček druhu zednice rohatá (Osmia cornuta).
U většiny druhů samotářských včel je to tak, že samečkové se zjara líhnou výrazně dřív než samičky.
(Samečkové zednice rohaté mají vpředu na hlavě světlé chloupky.)

Předjaří v přírodní památce Baba v Praze 6.

Kolem skal v PP Baba se už začaly ukazovat drobné kvítky křivatců českých.
Křivatec český je druh, který na našem území přežil i poslední dlouhou dobu ledovou, zřejmě jako jediný z mnoha pradávných druhů křivatců. Odolnost získal díky tomu, že vznikl hybridizací různých druhů tehdejších křivatců. Zaplatil za to ale vysokou cenu. Je to hybrid, který není schopen vytvářet životaschopná semena. Dokáže se rozmnožovat pouze cibulkami. Proto se už nedokáže rozšiřovat na vzdálenější lokality. Po tisíce roků roste na stejných místech. Jeho cibulky jsou ale schopné padat ze skály dolů, to v souvislosti s častou půdní erozí a s půdními sesuvy.

Zobrazit více

ATLAS BLANOKŘÍDLÝCH

Selandria melanosterna - pilanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae

Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.

Mravenec stínomilný

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.

Zobrazit více

ROSTLINY

Čemeřice

čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae

Čemeřice nejsou v Čechách původní rostliny, ale v posledních letech se často šíří v okolí hřbitovů nebo zahrádek. Vyrůstají na zastíněných místech v lesním podrostu, jsou ze semen pěstovaných zahradních čemeřic. Zahradní kultivary lidé vytvářejí hlavně křížením různých druhů a poddruhů původních planých čemeřic. Základem pro šlechtění je nejčastěji čemeřice východní (Helleborus orientalis). Ta bíle kvetoucí pochází z Turecka, její barevné poddruhy z Kavkazu. Výpěstky bývají označované jako Helleborus hybridus.
V Praze kvetou čemeřice už od začátku března nebo i dřív. V této době bývá ještě chladno a hmyz nelétá. Proto většina semen vzniká samoopylením.

Černohlávek obecný

čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae

Černohlávek obecný je drobná vytrvalá bylina. Roste obvykle na vlhčích, humózních, hlinitých až hlinitojílovitých půdách s neutrální až slabě kyselou reakcí. Kvete od června až do podzimu. Na často sečených loukách dokáže vykvétat opakovaně. To hojně využívají čmeláci. Část květenství bývá nízko u země, kde je nepoškozují travní sekačky. Proto má černohlávek květní nektar a pyl pro hmyz i v termínech, kdy v okolí nekvete nic jiného.

Zobrazit více