Blanokřídlí v Praze

Na houby v zimě? Proč ne!

Na houby v zimě? Proč ne!Článek a fotografie poslal pro uveřejnění ve sloupci Aktuality z přírody Jan Schneider.

Sluníčko svítí a hřeje, les voní vláhou, ptáci zpívají… ideální představa každého houbaře. Ale když je teplota na bodu mrazu, okolo bílo a fučí, napadlo by někoho vyrazit s košíkem na houby?
Přesto to jde a vůbec nemusíme být neúspěšní. Existuje několik velmi dobrých hub, které rostou vesele v zimě a mohou obohatit jídelníček i v tomto ročním období. Jde jen o to, kam za nimi správně vyrazit a jak je jednoduše nalézt.
Ačkoli hub rostoucích v zimním období je vícero, my zůstaneme u nejznámější trojice – penízovka sametonohá, hlíva ústřičná a boltcovitka ucho Jidášovo.

Na horní fotografii je penízovka sametonohá.


Chození za ptáky

Chození za ptákyČlánek a fotografie poslal pro uveřejnění ve sloupci Aktuality z přírody Pavel Charvát.

S oblibou se toulám přírodou, pozoruju a fotím ptáky. Obzvlášť rád mám pozorování kolem vodních ploch nebo toků. Krátce po rozednění bývá kolem vody neuvěřitelný klid, zejména pokud je bezvětří nebo jen slabý vítr. Existuje spousta míst, kde lze ptáky pozorovat a vidět při tom překvapivě zajímavé druhy. V Praze můžu doporučit prakticky celý tok Vltavy od Podbaby po Zbraslav. Dalšími místy jsou rybníky u Hostivice, Dolní Počernice s rybníky a Pískovnou nebo pozorování datlů v oboře Hvězda. Mimo Prahu patří k mým oblíbeným oblastem jihočeské rybníky nebo okolí Zahrádek na Českolipsku. Nejlepší období na pozorování začíná teď. Stromy jsou bez listí, takže výhled nic neruší. A ptáci už buď ve svatebním jsou nebo se do něj brzy přepeří. Jsou tedy z celého roku nejnápadnější.

Na horní fotografii je kolpík bílý za letu mezi větvemi stromů.


Zobrazit více
Selandria melanosterna - pilanka

Selandria melanosterna - pilankačeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae

Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice
, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.


Mravenec stínomilný

Mravenec stínomilnýčeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.


Zobrazit více
Černýš rolní

Černýš rolníčeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)

Černýš rolní je jednoletá poloparazitická bylina. V minulosti to býval nebezpečný plevel v obilí. Ve 20. století se lidé naučili využívat kvalitní stroje na čištění osiva, díky tomu z našich polí vymizely mnohé velkozrnné plevele, mezi nimi právě i černýš rolní.
V současnosti je černýš rolní zařazen mezi ohrožené druhy české květeny. Dnes se s ním lze setkávat hlavně na suchých stráních ve vápencových oblastech.


Černýš hajní

Černýš hajníčeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)

Černýš hajní je jednoletá poloparazitická bylina. Má jednoduchý kořenový systém a bohatě vyvinutá haustoria. Ta se přichytávají na kořeny různých hostitelských rostlin. Nejčastěji jsou hostiteli různé trávy, ale mohou to být i kořeny keřů. Kořenové vlášení má černýš silně potlačené.
Roste v teplých a světlých lesích, většinou na bazických půdách.
Květy černýše hajního vyhledávají hlavně čmeláci.


Zobrazit více

Logo Praha 6 Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6