V pražské oboře Hvězda je mnoho starých stromů, na zemi je také hodně ležících silných kmenů. Území Prahy bývalo v dřívějších stoletích většinou odlesněné. A nebo tu lidé udržovali tzv. nízký les na zdroj paliva do kamen nebo na pruty do chlebových pecí. Pouze v obezděné oboře Hvězda, kam veřejnost neměla přístup, mohly růst duby a buky bez poškozování. Tedy přesněji - většina stromů je mladších než 160 roků, v minulých stoletích občas prošla Prahou lecjaká armáda, a vojáci si s obvodovou zdí a s ochranou přírody nedělali velké starosti.
Na jižní Moravě má severní hranici rozšíření celá řada takových druhů hmyzu, s jakými se v Čechách nesetkáváme. Např. na bobovitých rostlinách zde žije mandelinka Tituboea macropus.
Lze se s ní v přírodě setkávat jen na nejjižnějším cípu Moravy.
Na fotografii je sameček na bílojeteli.
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Bukvice lékařská je vytrvalá bylina. Je to častý druh na nehnojených loukách, bývá na místech s kolísající hladinou podzemní vody. Lichopřesleny husté, 16—20květé, nahloučené do koncových válcovitých lichoklasů, nejdolejší často oddálené. Jednotlivé kvítky rozkvétají postupně, proto je bukvice dobrým zdrojem nektaru a pylu pro hmyz po mnoho týdnů.
Čmelák hájový (Bombus lucorum) navštěvuje květy bukvic lékařských velmi často, je to jeho nejoblíbenější bylina.
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Bílojetel německý je polokeř, u nás roste zejména na jižní Moravě, daří se mu na suchých kamenitých svazích. (Jeho hlavní areál výskytu je v jižní Evropě.)
V době kvetení vyhledává bílojetel mnoho hmyzu.
Bílojetel německý spadá do okruhu bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum agg.).
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6