Blanokřídlí v Praze
Dymnivky v Hořínském parku.
V dávnějších století byl Hořínský park upravenou plochou se zajímavými cizokrajnými dřevinami. Jak plynul čas, tak se zdejší plocha proměnila zhruba do stavu divokého lužního lesa. A nyní na začátku dubna se celá plocha podrostu proměnila v obrovský rozkvetlý koberec z dymnivek dutých. Ty mají v květech hodně nektaru i pylu. Dymnivky milují samotářské včely druhu pelonoska hluchavková. V časném jaru lze pozorovat zejména rychle létající samečky.
Blanokřídlí opylovatelé v parku za Veleslavínským zámečkem.
Nyní je velká plocha nádherně rozkvetlá. V travnaté části tu kvetou tisíce modrých ladoněk sibiřských a také mnoho křivatců žlutých a jsou zde rozkvetlé violky. Je to znát, že zdejší lokalita je mnohem vlhčí než je většinou jinde v Praze. Kvůli suchému a teplému počasí posledních týdnů teď na mnoha místech nektar ve květech rostlin zasychá a hmyz má potíže se sháněním potravy. Tady v parku za Veleslavínským zámečkem mají včely samotářky k dispozici mnoho květů s výživným nektarem.
Zobrazit více
Ploskočelka bledá
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) má tělo dlouhé kolem 8 mm. Tento druh je běžný v jižní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Je to jediný středoevropský druh ploskočelek, u kterého samečci přezimují a se samičkami se páří až na jaře. Má jednu generaci do roka. V Praze to začíná být hojný druh. S létajícími dospělci se u nás můžeme setkávat v dubnu a v květnu, s některými samičkami i na začátku června.
Hrabalka jarní
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka jarní (Priocnemis perturbator) patří k větším druhům hrabalek, je dlouhá 9 až 16 mm. Přezimuje v plodové komůrce ve stadiu vyvinutých dospělců a následně vyletuje zjara při prvním oteplení na začátku dubna. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech, vybírají si rostliny se snadno přístupným nektarem. Jako potravu pro svoje larvy loví takové pavouky, kteří si netkají sítě - běžníky, skálovky, slíďáky.
Hrabalku jarní fotografoval na květech orsejů Radim Herman.
Zobrazit více
Lýkovec jedovatý
čeleď: Vrabečnicovité - Thymelaeaceae
Lýkovec jedovatý je opadavý keř, obvykle dorůstá do výšky kolem jednoho metru. Roste v listnatých a smíšených lesích od pahorkatin až do hor. Rozkvétá už v březnu, před vyrašením listů. Celá rostlina je pro lidi jedovatá, nejvíc jedovatých sloučenin je v plodech. V květním nektaru je asi toxinů málo a nebo jedovatost nektaru čmelákům nevadí. Tak či onak, čmeláci vyhledávají květy lýkovce s velikou chutí a s jedovatostí problémy nemají.
Lýkovce a čmeláky na nich fotografovala Michaela Hlavatá ze Společnosti přátel přírody - www.cmelak.cz
Kokořík vonný
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Kokořík vonný je vytrvalá bylina. Je to hojný druh v podrostu ve světlých doubravách a dubohabřinách i jinde v lesních lemech a v křovinách. Dokáže růst i na vysýchavých mělkých půdách.
Vytváří podzemní horizontální oddenky, lodyhy vyrůstají na konci oddenku nebo jeho větví. Pro lidi a zvířata je to jedovatá rostlina. Na spodní straně listů se často živí housenice druhu piluška kokoříková (Phymatocera aterrima).
Zobrazit více
Projekt vzniká za podpory Městské části Praha 6