14.5.2026
od Hanka
Tyhle lidem nepřístupné (těžko přístupné) strmé skály jsou přírodovědně velmi bohaté díky zdejšímu pestrému společenství rostlin a na ně navázáných mnoha druhů hmyzu. Na severu Prahy je kaňon Vltavy vytvářený skalami ze starohorních břidlic. Právě v Podhoří ale v puklinách skal následně utuhlo magma hornin jiného chemického složení. Na některých místech zde díky tomu rostou i takové byliny, jaké se běžně vyskytují jen na vápencích.
Číst více
5.5.2026
od Hanka
Mravenci a mšice se skoro vždycky vyskytují společně. Některé druhy mšic dokonce v mraveništích přezimují. Většina druhů mšic ale přezimuje ve stadiu vajíček na prutech dřevin. Mšice sají šťávu z rostlinných pletiv. Při tom ale musí řešit problém: Ve šťávě z rostlin je mnoho cukrů, ale málo bílkovin. Jenže mšice potřebují pro růst svých tělíček mnoho bílkovin a málo cukrů, proto přebytečné cukry vylučují. Naopak dělnice mravenců už nerostou, jejich spotřeba bílkovin je nepatrná, ale jako energii do svalů musí mít cukry.
Číst více
3.5.2026
od Hanka
Každý rok, když na mojí zahrádce rozkvetou jahodníky, se na jejich květech objeví jako opylovatelka zednice dvoubarvá (Osmia bicolor). To je zajímavý druh samotářské včely. Ona si totiž buduje hnízdečka pro svoje larvy v prázdných ulitách hlemýžďů (někdy i v ulitách jiných druhů plžů). Jako zásobu potravy pro svoje potomstvo sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale jahodníky patří k jejím nejoblíbenějším. Na svazích s rozkvetlými planými jahodami bývá zednice dvoubarvá k vidění téměř všude.
Číst více
23.4.2026
od Hanka
Jak rozlišit zdravé od jedovatého? Velmi těžko. Na internetu mnozí doporučují, jak si lidé mají v přírodě sbírat léčivé byliny. Jenže neupozorňují na možnosti záměny s jedovatými rostlinami. Dokonce už jsem se opakovaně setkala s tím, že pod doporučením léčivé byliny byl připojený ilustrační obrázek podobné jedovaté rostliny. Samozřejmě jsem hned psala autorům, že jsou nezodpovědní a dávají zavádějící informace. Odpověděli mi, že obrázek pod jejich textem je jen doprovodný a že za rozlišení správného druhu byliny je zodpovědný každý sám za sebe.
Číst více
22.4.2026
od Hanka
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) vyniká krásným zbarvením. Nádhera na povrchu ale v jejím případě signalizuje: Pozor, vyrostla jsem z neštěstí jiných jedinců hmyzu a také moje potomstvo nikdy nebude umět nic jiného. Naopak parazitovat v cizích hnízdečkách umí zlatěnka ohnivá mnoha způsoby.
(Nepřipomíná nám takové chování povahu některých lidí, třeba předsedů politických stran?)
3.4.2026
od Hanka
V dávnějších století byl Hořínský park upravenou plochou se zajímavými cizokrajnými dřevinami. Jak plynul čas, tak se zdejší plocha proměnila zhruba do stavu divokého lužního lesa. A nyní na začátku dubna se celá plocha podrostu proměnila v obrovský rozkvetlý koberec z dymnivek dutých. Ty mají v květech hodně nektaru i pylu. Dymnivky milují samotářské včely druhu pelonoska hluchavková. V časném jaru lze pozorovat zejména rychle létající samečky.
Číst více
23.3.2026
od Hanka
Nyní je velká plocha nádherně rozkvetlá. V travnaté části tu kvetou tisíce modrých ladoněk sibiřských a také mnoho křivatců žlutých a jsou zde rozkvetlé violky. Je to znát, že zdejší lokalita je mnohem vlhčí než je většinou jinde v Praze. Kvůli suchému a teplému počasí posledních týdnů teď na mnoha místech nektar ve květech rostlin zasychá a hmyz má potíže se sháněním potravy. Tady v parku za Veleslavínským zámečkem mají včely samotářky k dispozici mnoho květů s výživným nektarem.
Číst více
15.3.2026
od Hanka
Vrba jíva nepotřebuje růst hned u vody, daří se jí i v běžných půdních podmínkách. V samičích jehnědách je pro hmyz nektar, v samčích jehnědách se tvoří nektar a pyl. Včely medonosky teď vyhledávají přednostně pylové kočičky, v úlech nyní krmí hodně svých larviček a pro ty jsou teď v březnu bílkoviny z vrbového pylu nenahraditelné. Další časně jarní druhy hmyzu zatím larvičky nevychovávají a proto potřebují hlavně energeticky bohatý nektar z vrbových jehněd. Čmeláci a včely samotářky přednostně navštěvují samičí vrbové jehnědy - mají tam klid od všudypřítomných dělnic včel medonosných.
Číst více
11.3.2026
od Hanka
Vrbový nektar a pyl je pro hmyz nenahraditelný.
Před několika dny na mojí zahrádce rozkvetla vrba jíva. A je to jediná jíva v širokém okolí. V dřívějších stoletích lidi vrbu jívu na svých zahradách pěstovali kvůli krásným kočičkám. Dnes mají lidé u domů asijské kultivary vrb, které téměř nekvetou. A lesníci jívy vyřezávají a likvidují jako plevelnou dřevinu, která zabírá místo stromům s kvalitnějším dřevem. Pro včely a čmeláky jsou důležité i květy vrby košíkářské a vrby křehké, které rozkvétají v trochu pozdějším termínu.
27.2.2026
od Hanka
Nás lidi jarní počasí potěšilo, pro přírodu to úplně ideální není. Je logické, že nějaké mrazy ještě v následujících týdnech přijdou. Původní české druhy rostlin bývají na výkyvy počasí zvyklé a krátkým oteplením se většinou nenechají zmást. S cizokrajnými dřevinami to obvykle dopadne hůř.
Zimolez Purpusův je odolný i vůči mrazu a při každém oteplení dává dělnicím včel medonosných dostatek nektaru a pylu. Včely medonosné jsou druh, kterému únorové oteplení dobře prospívá. Přinesou si z přírody čerstvý květový nektar a nový pyl se taky hodí. Pro včely je velmi dobré i to, že při teplém počasí si udělají v úlech důkladný jarní úklid.