Čmeláčí hnízdečka jsou nyní na vrcholu svého rozvoje.
15.6.2025 od Hanka
V Praze rozkvetly lípy velkolisté, ty začínají kvést vždycky jako první. Samozřejmě na nich bzučí mnoho včel medonosných. A také mnoho čmeláčích dělnic. V těch nejlepších hnízdečkách čmeláků nyní může pracovat i třeba stovka malých dělnic. Čmeláčí dělnice se teď starají o výživu larviček, ze kterých se za krátko vylíhnou veliké mladé budoucí matky a potom také čmeláčí samečkové.
Tady je vidět dělnice druhu čmelák hájový, jak na květech lípy saje nektar a současně má na nožičce nasbíraný pyl.
Jednu velikou mladou čmeláčí matku už jsem teď dokonce zahlédla létat na vrcholu vzrostlé lípy.
Jednotlivé druhy lípy se mezi sebou snadno kříží. V přírodě jsou nejčastější stromy, které vznikly zkřížením lípy velkolisté a lípy srdčité. Ty začínají kvést zhruba o týden později než lípa velkolistá. Za další týden rozkvete lípa srdčitá. V pražských parcích jsou vysazované i další druhy lip, které rozkvétají ještě později. Ve městech je často vysazovaná lípa stříbrná. Ta intenzivně voní, láká k sobě hmyz z dálky, jenže ta nektar ve květech netvoří buď vůbec nebo jen maloučko a navíc její nektar obsahuje pro hmyz těžko ztravitelné typy cukrů. Pod rozkvetlými korunami stříbrných lip lidé často nacházejí mnoho mrtvolek čmeláčích dělnic. Při bližším prozkoumání ale člověk zjistí, že zdejší mrtvolky patří čmeláčím dělnicím - stařenkám. V termínu kvetení stříbrných lip už bývají jejich rodná čmeláčí hnízdečka zaniklá. Vychované mladé matky už vyletěly do světa, spářily se se samečky, chvíli se ještě samostatně živily na květech, ale pak velmi brzy si našly zastíněné místo v jemné lesní hrabance a tam se zahrabaly k dlouhému spánku. Probudí se až na jaře a ty úspěšné dají život další generaci čmeláků. Čmeláčí samečky uvidíme létat v přírodě až do podzimu. Samečkové ale zimu nepřežijí. Ti splnili svůj životní úkol už v létě.
Květy lípy velkolisté se včelou medonoskou.
V termínu ještě před rozkvětem prvních lip rozkvétají v pražských parcích liliovníky tulipánokvěté. Liliovník (Liriodendron tulipifera) je velmi dobrá medonosná dřevina. Pro hmyz je důležité to, že jednotlivé květy na liliovníku rozkvétají postupně po dobu dvou nebo tří týdnů. Svým kvetením vyplňují několikatýdenní časovou mezeru, kdy okrasné jabloně a jeřáby už jsou v parcích odkvetlé a lípy ještě kvést nezačaly. Z tohoto důvodu by mělo být pěstování liliovníků ve městech častější. Někde kolem potoků by bylo dobře vyzkoušet liliovníky i v lesních porostech.
A který další hmyz mi v poslední době dovolil nechat se vyfotografovat a před fotoobjektivem neuletěl?
Třeba pískorypka posedová (Andrena florea). Její larvičky se vyvíjejí pouze na nektaru a pylu z posedu bílého nebo posedu dvoudomého. Posedy jsou vytrvalé pnoucí byliny, které se často vyskytují na málo udržovaných místech.
Sameček:
Samička má na zadní noze nasbíraný pyl a současně saje nektar z květu posedu bílého.
Na žanovci sbírala potravu čalounice bělonohá( (Megachile lagopoda)) - samička.
Mnozí blanokřídlí sbírají pyl a nektar jen pro svou vlastní výžinu, když jsou dospělci. Svým larvám nosí jako potravu ochromený hmyz.
Hrnčířka Ancistrocerus nigricornis - sameček.
Portrét samečka:
Nejnovější aktuality
