Ve městech a v parcích začaly kvést jírovce (kaštany). Ve květech mají pro hmyz mnoho nektaru a pylu. Létají na ně včely medonosky, čmeláci, pelonosky hluchavkové a další druhy hmyzu. A všechen hmyz bzučí vysoko v korunách stromů, kam se s fotoaparátem nedostanu.
Jírovcový nektar a pyl je velmi výživný, v nektaru je mnoho cukrů, v pylu bílkoviny ve správném poměru pro výživu včelích larviček. Jenže jírovce mají i slabé stránky. Jírovcový nektar a pyl obsahuje škodlivé saponiny.
Rozkvetly jírovce.
1.5.2025 od Hanka
Proto musí včely vyživovat sebe a svoje larvičky směsí z květů více druhů rostlin, na zásobách ze samotných jírovců by se včelí larvičky vyvíjet nedokázaly.
Detail kvítků. Nejmladší kvítky mají uprostřed květu žlutou skvrnu. Takové mají uvnitř kvítku nejvíc nektaru a v prašnících nejvíc pylu. Potom se stárnutím kvítku vnitřní skvrna červená a současně se v nich nabídka potravy pro hmyz zmenšuje.
Pelonoska hluchavková za letu před květem. Pelonosky patří v Praze k nejhojnějším samotářským včelám, v korunách jírovců jich bzučí mnoho. A létají mimořádně rychle, je velmi obtížné je fotografovat.
Na záhonu s pěstovanými jahodami se nechala fotografovat pískorypka páskovaná (Andrena gravida).
A podívejte se na ní, jak je pracovitá a má zadní nožičky a spodek těla obalený pylem.
Foto z boku.
A foto shora.
V posledních letech pískorypky z české přírody hodně mizí. Příčin může být víc, hlavním problémem je zemědělská chemie.
V dřívějších stoletích se rolníci zbavovali plevelů častou orbou. Třeba po sklizni obilí nechali semena plevelů vyklíčit, pak rostlinky plevelů zaorali a tím je zahubili. Semena plevelů vzcházejí postupně, proto rolníci po první mělké orbě (podmítce) za čas zase pokračovali s trochu hlubším oráním. Tím se jim dařilo plevele hodně omezovat. A taky s koňským potahem dokázali provádět orání po vrstevnici. Proto je po deštích neohrožovala půdní eroze.
Moderní zemědělské stroje jezdí při práci na poli po spádnici. Jinak to nedokážou, kdyby jel traktor ve svahu po vrstevnici, tak by se převrátil. Na zemědělských výstavách bývají k vidění i takové stroje, které jsou schopné jezdit i ve svahu po vrstevnici, v zemědělské praxi ale takové na polích nejsou. Při orání po spádnici se po každém dešti voda nevsakuje do země, ale odtéká hned dolů a současně splavuje dolů velkou vrstvu úrodné země. Takže orba přestala být moderní, místo toho zemědělci hubí plevely postřikem herbicidy. A nejenom plevely. Dnes už přes zimní měsíce nemá zůstávat žádné zorané pole. Všude má být něco zasetého, alespoň něco na zelené hnojení, nebo prostě má růst na poli něco, co svými kořeny i horním porostem bude chránit pole před půdní erozí. Nejlevnější je vysít na podzim na pole ozimou pšenici. Ale protože zemědělci potřebují pěstovat i jiné plodiny než pšenici, tak zjara postříkají narostlou pšenici herbicidem. Ekonomicky to vychází dobře. Pro přírodu je to katastrofa. Metabolity vzniklé rozkladem herbicidů jsou často jedovatější než původní herbicid, dostávají se do spodní vody a vlastně úplně všude.
Nejnovější aktuality
