Svět je nebezpečné místo k životu.

15.4.2016 od Hanka

Je to tak: Včeličky si v minulém roce vyhrabaly v zemi hnízdečka, vybudovaly hnízdní komůrky, nanosily hromádku pylu a nektaru z květů, a na ní nakladly svoje vajíčko. Jenže potom pronikla do hnízdečka larva dlouhososky. Nejdřív se živila na zásobách pylu a nektaru, potom zkonzumovala včelí larvičku a v hnízdečku se zakuklila. Teď přišlo jaro, a z hnízdeček včel samotářek vyletují dlouhososky.

Dlouhososky patří mezi hmyz dvoukřídlý.

Zdá se, že jsem zahlídla drobnou včeličku. Ale nějak se nehýbe.

Teprve při podrobnějším pohledu je vidět, co se stalo:

Pavouk (paní pavouková) běžník kopretinový číhá na svou kořist na květech. Přesněji řečeno spíš se pavouk skrývá pod květem, kde na něj není vidět. Pak na včelu bleskurychle vyběhne a zachytí ji klepítky za hlavou.
Pavouci běžníci jsou barevně proměnliví.
V teplých oblastech, jako je Praha, žije také podobný druh běžník skvostný. Na fotografii je samička.


Nízko nad zemí teď všude létají nomády.

V ČR žije 86 druhů nomád, a všechny jsou výhradně kukaččí včely (hnízdní paraziti).

Nomády hledají hnízdečka samotářských včel. Když včelička odletí pro další zásoby pylu a nektaru pro svoje larvičky, nomáda pronikne do dočasně opuštěného včelího hnízdečka a nenápadně tam umístí svoje velmi drobné vajíčko. Larva nomády má silná kusadla, odstraní vajíčko nebo larvu včeličky a sama se pak vyvíjí na zásobách nektaru a pylu.
Samotářské včely ale nejsou tak úplně bezbranné. Naučily se, že několik samiček včel mívá společný vchod do svých jednotlivých hnízdeček, a vždy některá včelička společný vstup hlídá.

Za pár týdnů, až se zem ještě trochu víc oteplí, objeví se další včelí nepřítel - květolib včelí. Má krásné jméno, včely miluje - ale má je rád k jídlu. Na fotografii je samička.

Samičky květoliba vyhrabávají v zemi až 1,5 m hluboká hnízdečka. Tam nosí ulovené včely, v jedné plodové komůrce pro larvičku květoliba může být až 7 včel. Pohled z blízka na vyhrabávání chodby k hnízdečku.