Potok Brusnice je sice krátký a málo vodnatý, ale svým významem je v pražské historii nejdůležitější. Byl jedním z několika zdrojů vody i pro Pražský hrad.
V minulých dobách si lidé pramenů vody velmi vážili a uměli s vodou dobře hospodařit. A tak právě tady, kde začíná potok Brusnice, se v roce 993 sešli pražský biskup Vojtěch a kníže Boleslav II, a založili Břevnovský klášter.
Na horní fotografii je vstupní brána do areálu Břevnovského kláštera, protože právě tudy je potřeba projít, když chceme vidět pramen Brusnice.
Cesta k pramenu potoka Brusnice a proč a jak a kde se v Praze 6 objevují prameny.
26.1.2019 od Hanka
Na další fotografii je budova Vojtěška, která je nad pramenem postavená.
Pohled dovnitř na studánku. Je v ní voda, stejně jako před více než tisícem roků.
Studánka vypadá nenápadně, ale dokáže svojí vodou zásobovat celý rybník Markéta. A dál po proudu dolů ještě posílá vodu do dalších dvou rybníků.
Zamrzlý rybník Markéta.
Jak to tedy v Praze s vodou vlastně je? Kam se dešťová voda vsakuje, a odkud potom vytéká?
Praha je geologicky mimořádně pestrá lokalita. Snad každá pražská čtvrť se může pochlubit svými originálními výchozy hornin, jaké nejsou jinde k vidění.
V Praze 6 tvoří nejvyšší plochá návrší mořské uloženiny z konce druhohor, z období křídy. Nejhořejší vrstva je opuka. Můžeme jí vidět např. na Ladronce:
V Praze bývala opuka nejdůležitější stavební kámen. Všechny nejstarší dochované pražské stavby jsou postavené právě z opuky. Na opravy významných památek se nyní bere opuka z kamenolomu v Přední Kopanině.
Pohled na lomovou stěnu v Přední Kopanině.
No s opravami je to složité. Podle některých odborníků bývaly opukové stavby omítnuté, a ta omítka úspěšně bránila větru a dešti, aby opuku ve zdivu poškozovaly. Podle jiných odborníků bývaly opukové stavby neomítnuté, a je potřeba je tak zachovat. Ať už mají pravdu ti či oni, jisté je, že opuka odolává rozmarům počasí špatně, a rozpadá se.
Kostel v Přední Kopanině, postavený z místní opuky.
Zasněžená věž, postavená z opukových kvádrů.
Pod vrstvami opuky jsou většinou uložené pískovce. Ty můžeme vidět třeba ve Střešovicích. Podél těchto pískovců sbíral vodu královský hradní vodovod, od doby Rudolfa II byla zavedená tahle pitná voda i do císařské kuchyně a do kašny i do dalších objektů Pražského hradu.
Na následující fotografii je pískovcová rokle v Houslích (Praha 6 - Lysolaje).
Zdejší pískovce jsou málo pevné, často se tu uvolňují balvany. (Zatímco listí vespod je zasněžené, čerstvě spadlý balvan zatím sněhovou čepici nemá.) Na balvanu jsou krásně vidět různobarevné vrstvy.
Různé barvy vrstev jsou vidět i při pohledu na pískovcovou stěnu.
Podstatné je, že některé vrstvy obsahují hodně písku, a dešťová voda jimi protéká dolů. Naopak jiné vrstvy jsou složené nejen z křemenného písku, ale obsahují i mnoho jílu. A jíl propouští vodu velmi neochotně. Proto se na té jílové spodní vrstvě voda zachytává, a na její hranici vznikají prameny.
Tady v Houslích jsou v podloží předprvohorní břidlice, a voda stéká po nich a pramení tu Lysolajský potok.
U pramene Brusnice jsou v sousedství podobné pískovce, tam ale voda stéká po jílových vrstvách.
Pískovcové oblasti jsou vynikající zásobárnou vody, v tom je jejich bohatství.
Nejnovější aktuality
