21.4.2016 od Hanka
Na horní fotografii jsou slivoně v parku Nad Kotlářkou.
Kdysi bývalo v Praze mnoho ovocných sadů. V současné době je snaha uchovávat staré stromy, aby v jejich dutinách mohli hnízdit ptáci, vyvíjet se v jejich dřevě brouci, staré dřevo je v přírodě potřeba. A také se dosazují nové stromky, obvykle staré osvědčené odrůdy, ale také moderní odrůdy, které jsou šlechtěné na odolnost vůči chorobám.
Hledám očima, jestli na nich bzučí včely nebo čmeláci. Nebzučí. I když odpoledne je teplo a svítí sluníčko, rána jsou teď chladná, někdy je i na autech jinovatka. To slivoňovým stromům nedělá dobře, neumějí se s takovými ranními poklesy teplot vyrovnávat. A pokud se některému stromu nedaří úplně dobře, tak přestává tvořit v květech nektar.
Není-li v květech sladký nektar, těžko chtít od hmyzích opylovatelů, aby takové květy navštěvovali. Letošní jaro je z tohoto hlediska neobvyklé. Včelaři taky říkají, že ve včelích úlech mají plásty plné pylu (a včelích larev), ale med žádný (květový med vzniká zahušťováním květního nektaru a ještě další prací včel).
Drobné hmyzáčky v květech nacházím. Jenže zdaleka ne všechny druhy jsou v květech kvůli opylování. Mnozí mají jiné úmysly.

Drobeček na obrázku se nápadně podobá druhu pilatka švestková - Hoplocampa minuta.
Ta se také po vylíhnutí živí pylem a nektarem z květů, svým pohybem po květech možná i něco opylí, ale její hlavní zájem je jiný. Samičky pilatek kladou vajíčka do kališních plátků květů švestek a slív (vyjímečně i jiných peckovin).

Z vajíček se líhnou housenice, které se vžírají k semeníku. Během vývoje zničí každá larva pilatky švestkové 3 až 4 plody, protože vyžrané plody opouští a stěhuje se do nových.
Mladým, nedávno vysazeným stromkům to ale nemusí vadit. Alespoň lidi nebudou stromky lámat a poškozovat, když na nich nebudou žádné plody.

Stejně se v Praze pěstuje mnoho stromů ne pro plody, ale pro krásu květů.

Obrázek okrasné třešně z parku Hanspaulka.
Všechny fotografie v tomto příspěvku jsou z 12. 4. 2016 .