Vrby u rybníčku Markéta na Břevnově

22.4.2016 od Hanka

Nejzajímavější, a velmi neobvyklá vrba roste mezi rybníčkem a silnicí nahoře.
Stejná vrba, pouze z jiného úhlu pohledu.

Pro vrby je charakteristické, že se některé z nich spolu snadno kříží. Mnozí kříženci se mohou dál rozmnožovat jen vegetativně, nemohou mít životaschopná semena. Ale několik mezidruhových kříženců se dál rozmnožuje snadno i semeny, navíc se mohou křížit jak mezi sebou, tak s některým z rodičovských druhů a nebo s některým dalším druhem vrby. Za těchto okolností je nesnadné chtít určovat druh vrby. To může člověk jenom hádat.
U vrby na horních fotografiích hádám, že se jedná o kultivar vzniklý křížením převislé vrby babylonské s vrbou křehkou.
Má neobvykle dlouhé jehnědy, asi nejdelší, jaké jsem kdy viděla.


Směrem ke hrázi je vedle sebe další dvojice starých vrb.

Jsou to vrba křehká vlevo a vrba bílá vpravo. V letních měsících jsou tyhle 2 druhy vrb těžko od sebe rozlišitelné. Určování druhu komplikuje zejména skutečnost, že od vrby bílé lidi vyšlechtili veliké množství různých kultivarů, které se ale všechny s vrbou křehkou snadno kříží.
Brzy zjara je rozlišení druhů snadnější. Vrba křehká raší brzy, na fotografii už jsou vidět zelené listy. Naopak vrba bílá raší zjara výrazně později, na fotografii jsou vidět pouze její hnědooranžové pruty, zatím bez zelené barvy listů. Dalším rozdílem, který je na této fotografii dobře vidět, je tvar větví, tady na fotce i tvar kmenů. Vrba bílá tu má několik kmenů, které rostou blízko sebe v ostrém úhlu.
Naopak vrba křehká má svých několik kmenů narostlých tak, aby se od sebe co nejvíc vzdalovaly. Vrba křehká je velmi světlomilná, ráda se natahuje nad hladinu řek nebo rybníků. V detailním obrázku kmene vrby křehké je vidět, že zahradníci její kmen opakovaně odřezávali, když se nakláněla nad vodu natolik, až se vyvracela.


Dolů po proudu podél Brusnice stojí za zmínku zdejší skupinka vrb trojmužných. Je to pozůstatek po starém pěstování, před pár roky ještě byly vidět na zemi poloshnilé staré kmeny, ze kterých na více místech vyrůstaly nové větve. Ty větve zakořenily, a jsou z nich teď nové samostatné keře.

Vrba trojmužná má jehnědy drobnější. Pokud se podaří jehnědu přetrhnout, na průřezu jsou vidět trojice prašníků v jednotlivých kvítcích. (Většina vrb má prašníky po dvojicích.) Zobrazení něčeho tak drobného by byla práce spíš pro mikroskop, ale při zapojení fantazie je to vidět i na fotografiích.


V minulosti tu rostl i takový kultivar vrby trojmužné, který kvetl od jara až do podzimu nepřetržitě. Ten vyšlechtili včelaři, aby měly včely pylovou pastvu po celou sezonu. Nové sadovnické úpravy asi tento kultivar nepřežil.