Přírodní památka Jenerálka byla vyhlášena v roce 1968, nachází v katastrálním území Dejvic a má výměru 1,44 ha. Předmětem ochrany je skalní suk jako význačný geologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin. Samotná přírodní památka je malý skalní ostroh na soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka. Skalní masiv tvoří převážně svrchnoproterozoické jílovité břidlice, prachovce a droby, ale na jihozápadě lokality jsou bazaltické tufy, vulkanoklastiky a břidlice spodního ordoviku. Na jižních svazích jsou zachovalé stepní porosty. Řada stepních druhů rostlin zde pravděpodobně přežila od konce doby ledové. Přírodní památka má rozsáhlé ochranné pásmo o rozloze 36,96 ha, které zahrnuje okolní přírodně zajímavá území. Ochranné pásmo je tvořeno opuštěným dobývacím prostorem (cihelna Na Salátce), nivou Šáreckého potoka a lesními porosty na svazích údolí.

PP Jenerálka - hřbet.
V přírodní památce Jenerálka bylo v roce 2019 zaznamenáno 198 druhů, což tvoří 15,4 % ze všech druhů dosud zaznamenaných v České republice. Z ohrožených druhů Červeného seznamu bylo na lokalitě zaznamenáno celkem 26 druhů. Byly dokonce zaznamenány i 2 druhy ohrožené (EN) a 1 druh kriticky ohrožený (CR). Mezi nejvýznamnější zaznamenaný druh patří jednoznačně hrabalka
Nanoclavelia leucopterus. Tento druh je v ČR velmi vzácný a kriticky ohrožený (CR). V Čechách byl v současné době nalezen pouze na jediné lokalitě u Heřmanova Městce. Na území Prahy byl zaznamenán naposledy před 100 lety na Zlíchově a nyní v PP Jenerálka. Na jižní Moravě je tato hrabalka jen o něco málo početnější. O tomto druhu víme, že vyžaduje odhalený sypký substrát. Bohužel ale o životě tohoto druhu nevíme prakticky nic dalšího. Významnými zaznamenanými druhy jsou také včela ploskočelka
Lasioglossum sexnotatum (EN) a včela pelonoska
Anthophora quadrimaculata (EN). V obou případech jde o druhy, které v minulosti bývaly velmi hojné po celé ČR, a dnes je nalézáme jen jednotlivě a vzácně. Na některých místech ČR asi již vyhynuly docela. Z dalších významných druhů byly zaznamenány specializované samotářské včely z kategorie zranitelní a téměř ohrožení v rámci ČR. Byl zaznamenán zvonkový druh pískorypky
Andrena curvungula (VU), která je na území Prahy zatím poměrně častá, mochnový druh
Andrena potentillae (VU), vrbový druh
Andrena vaga (VU), druh
Andrena labialis (NT) specializovaný na vikvovité a rozrazilový druh
Andrena viridescens (NT). Byly zaznamenány i další zajímavé druhy včel, jako ploskočelky
Lasioglossum clypeare (NT) a
Lasioglossum semilucens (NT) a čalounice
Megachile pacifica (NT). Jde spíše o druhy běžné krajiny, které však začínají ubývat. Ze včel byla ještě zaznamenána ploskočelka
Lasioglossum pallens (VU), která dosud nebyla pro území Čech publikována, ale v okolí studovaných lokalit byla zaznamenána opakovaně, a to včetně své kukaččí včely ruděnky
Sphecodes majalis (VU). Byla zaznamenána i kukaččí včela
Nomada atroscutellaris (NT), která parazituje na ploskočelce
A. viridescens (NT). Z kutilek se podařilo zaznamenat vzácné a ubývající dřevní druhy
Ectemnius lituratus (VU),
Crossocerus vagabundus (VU),
Crossocerus distinguendus (NT) a
Pemphredon enslini (NT). Všechny tyto druhy se s oblibou vyskytují na teplých, ale vlhkých místech. Jejich výskyt v PP Jenerálka je zřejmě spojen s okolními mokřady.

Lom na Sálátce sousedící s PP Jenerálka.
Významným zjištěným druhem je také ubývající druh samotářské vosy jízlivky
Eumenes pomiformis (VU). Byla zaznamenána celá řada ohrožených druhů hrabalek, jak reliktní skalní druh
Agenioideus nubecula (VU), tak druhy vlhkomilných, či mezofilních biotopů, jako jsou
Priocnemis agilis (VU),
Priocnemis parvula (NT),
Priocnemis vulgaris (NT) a Arachnospila hedickei (NT). Byl zaznamenán velmi vzácný křovinný druh
Poecilagenia rubricans (NT). Dále byly zaznamenány tři parazitické druhy hrabalek, což svědčí o velkých populacích hrabalek na studovaných lokalitách. Jedná se o druhy
Evagetes subglaber (VU),
Evagetes pectinipes (NT) a
Evagetes proximus (NT). I zjištěné zlatěnky
Holopyga fervida (VU) a
Holopyga inflammata (NT) jsou parazité, nejčastěji u různých kutilek. Byl zjištěn také další hodně až extrémně teplomilný druh kodulky
Myrmilla calva distincta (VU). Ta zřejmě reprezentuje reliktní stepní druh, který se v současné době nedokáže v krajině šířit. Její samice jsou totiž bezkřídlé a samci je nedokáží přenášet, jako je to u některých jiných druhů této skupiny.
Tento průzkum finančně podpořil Magistrát hlavního města Prahy, výsledky slouží k ochraně přírody a plánování péče o krajinu.