V předchozích letech jsem péči pražského magistrátu chválila. Letos je jejich způsob údržby travnatých porostů největším škůdcem české přírody.
9.6.2023 od Hanka
Důležité je mozaikové sečení travnatých porostů. Nechat trávu vyrůst do výšky metr a půl, a pak najednou všechno pokosit těsně nad zemí, to je nejhorší, co lze udělat. A právě tohle se letos děje na pozemcích v majetku pražského magistrátu snad všude, kam jsem přišla. Tedy přesněji: O plochy pražských přírodních rezervací a přírodních památek je pečováno dobře. Jenže chráněná území v Praze vyhlašovali především geologové, přírodní rezervace jsou tam, kde jsou ve skalách dobře vidět různé geologické vrstvy. Na takových skalách žijí vzácné stepní druhy hmyzu. Jenže žádná vlašťovka nebo jiřička nebo sýkorka (a další hmyzožraví ptáci) nevychová svoje mláďata lovem vzácných druhů, co se vyskytují na skalách v počtu pár desítek jedinců. Stabilitu přírodních dějů zajišťuje hojný výskyt pestrého spektra těch obyčejných druhů hmyzu, co se vyvíjí na obyčejných loukách.
Aby mohl hmyz létat, musí si doplňovat energii sáním sladkého nektaru z květů. Na květech se živí nejenom včely a čmeláci, ale i mnoho dalších druhů, které ve stadiu larvy potřebují živočišnou potravu. Třeba mšicožravé druhy pestřenek. Dospělce vídáme na květech, ale jejich larvy požírají mšice. Kdyby tyhle pestřenky vymizely, tak nám mšice sežerou úplně všechno. Zrovna pestřenky ale mají výhodu, že dokážou létat daleko. Včely samotářky jsou na tom hůř. Ty sice také dobře létají, jenže přeletět na jinou lokalitu mohou jen v době, dokud si nezačnou budovat svoje hnízdečko pro výchovu larviček. Potom už mohou létat jen pár desítek metrů od svého hnízdečka.
Když se nechá tráva vyrůst takhle vysoko, tak to všechny kvetoucí byliny udusí a v porostu pak nekvete vůbec nic. Ani posečení takové přerostlé trávy situaci nezachrání, bude to trvat velmi dlouho, než se tu objeví první kvítky nějakých bylin. A právě v těchto dnech hmyz nenajde potravu ani na českých druzích stromů. Lípy ještě kvést nezačaly a naopak hlohy už jsou odkvetlé. Právě teď je všechen hmyz závislý na květech na loukách.
Takhle jsem fotografovala louku pod Špitálkou 8. 6. 2023.
A pro srovnání vkládám obrázky ze stejného místa, jenže z roku 2016. Všimněte si, že porost je zde sečený v pruzích.
Tady je vidět, jak různý termín sečení jednotlivých pásů ovlivňuje druhové spektrum kvetoucích bylin.
Na vysvětlenou: V tmavě zbarvených pásech kvete vojtěška. Ona má drobné květy, které nejsou vidět na celkové fotografii. (Tohle tu bylo v roce 2016, letos na stejné lokalitě kvete vojtěška pouze občas na okrajích vedle silnice.)
Nyní vojtěška pod vysokou trávou většinou vymizela. Ale jako na vzpomínku na ještě nedávnou minulost tu na trávě seděl modrásek tolicový. (Živnou rostlinou housenek modráska tolicového je tolice vojtěška a její příbuzné.)
Na travách se jako na živné rostlině vyvíjejí housenky okáče poháňkového. Tito motýlové tu létali celkem hojně. Jenže dospělí motýli se také potřebují živit na květech. Na kraji zdejší louky jim kvetl sléz lesní, jedna jediná rostlina na celé ploše.
Letos se dokázala vyrovnat s konkurencí vysoké trávy pouze vikev huňatá, ta se vyskytuje jen v západní části louky pod Špitálkou.
Na opylování vikví jsou dobře uzpůsobené samotářské včely stepnice. Mají velmi dlouhý sosák, kterým dosáhnou k nektaru, co je uložený v květu až hluboko mezi kališními lístky.
Včelka stepnice s nasbíraným pylem během letu.
Jestli v následujících dnech dojde k celkovému posečení i těch několika posledních vikví, co jediné na téhle lokalitě kvetou, tak samotářské včelky stepnice nedokážou dokončit zásobení pylem a nektarem do svých komůrek s larvičkami, a žádné potomstvo nevychovají. A to by byla skutečně škoda. Včel samotářek je potřeba si vážit. Na naše včely medonosné teď doléhají stále další a další nemoci, co lidé zavlékají do Evropy z jiných kontinentů. Snadno se může stát, že včely medonosné na mnoha místech vyhynou a že všechno opylování u nás budou řešit jen čmeláci a včely samotářky.
Který úředník na pražském magistrátu má na starosti smlouvy se zahradnickými firmami, že je letos všude údržba na loukách tak špatná?
V předchozích letech se sečení organizovalo tak, že třeba jeden týden přijeli lidé s velkými sekačkami a pokosili souvislé plochy, a teprve třeba za další dva týdny lidi s ručními sekačkami posekali porost kolem zábradlí. Během těch dvou týdnů se totiž dokázaly obnovit květy na té dříve posečené části. Letos je všechno bráno do hola současně, takže nezůstává ani kvíteček.
To je pro čmeláky a včely samotářky a všechen další hmyz katastrofa. Samičky hmyzu obvykle žijí jako dospělci jen několik týdnů, vyjímečně víc než měsíc. Pokud nastane období, kdy jim kolem vybudovaného hnízdečka 2 týdny nic nekvete, tak je to skutečně poškodí. Jak byste se vy lidé cítili, kdybyste polovinu svého dospělého života museli zůstat bez jídla? Dokázali byste za takových okolností vychovat svoje děti?
Je důležité si uvědomit, že v naší zemědělské krajině se používá tolik chemických pesticidů, že tam už vyhynulo skoro všechno - zbyly jen mandelinky bramborové a přemnožená divoká prasata. Ale Praha byla až doposud ostrovem, kde zůstávala hojnost mnoha druhů. A to je potřeba zachovat. Jinak budeme o mnoha českých druzích psát jenom jako o vyhynulých.
Nejnovější aktuality
