24.11.2025 od Hanka
Dnes ráno nás překvapil první letošní sníh. Zatím ho bylo jen málo, ale teď večer začíná padat znova. V Praze na listopadové sněžení nejsme zvyklí, je to překvapení. Asi když byl neobvykle teplý začátek listopadu, tak se teploty zase potřebují dostat do obvyklého měsíčního průměru a musí tedy zase nastat chladno. Oteplování zeměkoule se projevuje jen maličkým nárůstem průměrných ročních teplot. Ale jen malinké zvýšení průměrné teploty znamená, že je ve vzduchu víc vodní páry a taky víc energie pro vítr.
Stopy ve sněhu udělala kočička.
Do budoucna se všichni musíme připravit na to, že vítr bude přinášet vzduch z velkých vzdáleností. Někdy k nám přinese i písek ze Sahary a pár dnů na to ledový vzduch ze severu. I drobné zvýšení průměrné teploty na planetě bude způsobovat značné výkyvy počasí. S tím musíme do budoucna počítat.
Třeba tahle růže na zahrádce si myslela, že když je teplý začátek listopadu, tak může znova vykvést jako na jaře. A nyní jí napadal sníh na květy i na šípky. (Strach o tuhle růži nemám, květy jí teď sice pomrznou, ale na jaře zase bude růst jakoby se nic nestalo. Je to odolná odrůda, podobná šípkové růži.)
Sníh na smrkové větvičce.
Jasmín zimní je věrný svému jménu a na mojí zahrádce začal kvést právě v den prvního letošního sněžení.
A jak to bude s počasím dál? My lidé se můžeme snažit, jenže mnohé astronomické cykly jsou mohutnější než naše lidské pachtění. Z geologické historie zeměkoule víme, že se na zemi pravidelně střídají doby ledové a meziledové. Evropa se otepluje už víc než 12 000 roků. Ve vesmíru existuje větší počet příčin, které se někdy sčítají a někdy zase vzájemně vyrušují, jaké proměňují vzdálenost Země od Slunce.
Vliv má také gravitace, kterou vytváří Jupiter. Zatímco zeměkoule oběhne kolem Slunce jednou rok, Jupiter dokončí oběh Slunce každých 11,86 oběhů Země. My jsme měli v Čechách povodně v letech 2002, 2013 a 2024 - tedy právě v intervalu 11 roků. Lidem se samozřejmě nepodaří pohnout Jupiterem, ale
můžeme se na výkyvy počasí připravit třeba tím, že nebudeme stavět domy v záplavových oblastech. Zatím si ale naši architekti myslí, že můžeme poroučet větru a dešti a budují vícepatrové domy v Praze i na Rohanském ostrově, který už dnes není ostrov, protože původní vltavské koryto je zasypané. Jenže stavět vysoké budovy na navážce starého říčního koryta - to může vymyslet jen úředník, který nechápe přírodní zákonitosti.
Co na nás teď počasí chystá? To nikdo neví, možná bude někde znova povodeň, možná budeme v Praze chodit v takovém množství sněhu, jako vidíme na fotografii, kde chodil rys na Šumavě.

Rysa fotografoval Jan Kříženecký v Rysím výběhu na Šumavě.
A jak to tentokrát nakonec dopadlo se sněžením u nás v Praze? U nás v Dejvicích sice hodně sněžilo, ale potom taky pršelo a sníh roztával.
27. 11. 2025 vypadala nově vybudovaná lesní cesta pod kostelem svatého Matěje právě takhle: