15.2.2026 od Hanka
Náhoda mne přivedla k rozlomenému kmenu javoru mléče. Na uschlé části, která ležela na zemi, mne na kmenu zaujala kresba utvářená požerky brouků a jejich larev. Určit druh brouka, který se zde tak zajímavě podepsal, nebylo snadné. Vyřešit tuhle detektivní záhadu dokázal až Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a jejich odborník na kůrovce pan Miloš Knížek - pracovník Lesní ochranné služby (www.e-los.cz). Je to tedy už jasné - podpisy na kmenu zde zanechali brouci druhu bělokaz javorový (Scolytus koenigi). Jedná se o teprve třetí doklad jeho výskytu v Praze.
Matečná chodba brouka bělokaze javorového je vždy svislá. To znamená, že ten kmen byl napadený už v době, kdy ještě stál rovně vzhůru. Já jsem fotografovala ten kmen až teď, když už je spadlý na zemi a má částečně oloupanou kůru. Neumím odhadnout, jak dlouho už tady kmen leží, ale nějaký čas to už bude. Houba outkovka francouzská (
Coriolopsis gallica) nad kůrovcovou kresbou tu vyrostla s klobouky orientovanými vodorovně.

Takhle teď vypadá polovina kmene javoru mléče, co zůstala stát. Poškození je obrovské, no javor vypadá, že život nevzdává. Je vidět, že rána mu od okrajů zase obrůstá. Je docela možné, že za 10 roků tu uvidíme stát mohutný zdravý javor, na kterém už nebude vidět ani žádná jizva.

Další fotografie larválních požerků na dřevě. Jsou nezaměnitelné, protože na javorech se žádný jiný druh rodu
Scolytus nevyskytuje.

Tady už z kmene vyrůstá další houba, ta drobnější světlá je klanolístka obecná (
Schizophyllum commune).

Odlomila jsem z kmene kousek kůry. V kůře byly larvální chodbičky vyplněné drtí. Prostě část v kůře a část vyhlodaná ve dřevě kmene k sobě patří jako pozitiv a negativ.
A co všechno se lze o druhu bělokaza
Scolytus koenigi dočíst?
Kolonizuje různé druhy javorů ve Středomoří a také v územích kolem Černého moře. Má oddělené lokality výskytu i v teplejších oblastech ve střední Evropě. V České republice byl poprvé nalezen v roce 2013, a to na jižní Moravě. V roce 2022 byl poprvé zaznamenán v Praze. Pravděpodobně sem byl zavlečený spolu s nějakými dřevěnými výrobky. A teplotní podmínky ve velkých městech mohou dosahovat až o 5°C vyšších průměrných teplot než na venkově.
Výzkumy v jižní Evropě prokázaly, že
brouk bělokaz javorový hromadně kolonizuje zejména porosty, které byly v předchozích letech postižené požárem. (Ohněm poškozené stromy často hostí unikátní pyrofilní faunu brouků.)
Je zajímavé, že i na téhle lokalitě v Praze 6 je blízko napadeného javoru trampské ohniště. (Požerky bělokaza javorového jsou na spadlém kmenu na fotografii vzadu.)

Celkový pohled na lokalitu. Je vidět i mohutný javor mléč - tedy ta část, která zůstala stát i po odlomení velkého kusu. Navzdory rozsáhlému zranění kmene vypadá vrchol toho javoru zdravě, na větvích má mnoho květních pupenů. (My lidé bychom se mohli od toho javoru učit, že i za špatných okolností je potřeba se nevzdávat a dál bojovat o život.)

A na kterém místě jsem tenhle javor fotografovala? To nevyzradím, lidi by sem neměli chodit. Je to nebezpečné místo, hrozí odtud pád strmě velmi hluboko dolů.