Nás lidi jarní počasí potěšilo, pro přírodu to úplně ideální není. Je logické, že nějaké mrazy ještě v následujících týdnech přijdou. Původní české druhy rostlin bývají na výkyvy počasí zvyklé a krátkým oteplením se většinou nenechají zmást. S cizokrajnými dřevinami to obvykle dopadne hůř.
Zimolez Purpusův je odolný i vůči mrazu a při každém oteplení dává dělnicím včel medonosných dostatek nektaru a pylu. Včely medonosné jsou druh, kterému únorové oteplení dobře prospívá. Přinesou si z přírody čerstvý květový nektar a nový pyl se taky hodí. Pro včely je velmi dobré i to, že při teplém počasí si udělají v úlech důkladný jarní úklid.
Únorové oteplení
27.2.2026 od Hanka
Z našich českých dřevin teď dokvétají lísky. Z jejich jehněd se sype hodně pylu. A dělnice včel medonosných lískový pyl sbírají s velkou chutí. V pylu je hodně bílkovin, ty jsou nutné pro výživu mladých včelích larviček.
Včela s nasbíranou rouskou pylu.
V lískových jehnědách jsou pouze samčí kvítky. Oříšky začnou vyrůstat ze samičích kvítků - to jsou ty maličké červené chumáčky na konci pupenů. Samičích kvítků si včely nevšímají, líska sladký nektar nevytváří. Lísky jsou zcela závislé na opylení větrem.
Včely medonosky mají v úlech zásoby medu z loňského roku. Nejsou v časném jaru úplně závislé na nektaru ve květech, energii do křídelních svalů si nasají ve svém úlu před odletem.
(Ve včelím medu jsou cukry hodně koncentrované. Pokud včely nemají v dosahu řídký květní nektar, musí mít blízko úlu dostatek čisté vody.)
Venku už kvetou i sněženky a bledule, jenže na těch dokážou včely nasbírat jen maloučko potravy.
K prvním květům patří také talovín zimní. Na něm se nechala vyfotografovat pestřenka trubcová.
V trávníku u domů nyní kvete šafrán Tommasiniho (Crocus tommasinianus).
Ten se snadno šíří do okolí dceřinými cibulkami a také semeny. Šafrán Tommasiniho je důležitá včelařská rostlina, má kvalitní výživný pyl.
Ukázala se tu i mohutná samička čmeláka zemního. V jejím případě je ale předčasné probuzení škodlivé.
Je to známá věc, že zdravé čmeláčí matky se probouzejí ze zimního spánku trochu později, zhruba až v době, kdy jim začnou kvést vrby jívy nebo vrby košíkářské. Čmeláčí matky, které zjara nejsou schopné dospat déle, obvykle bývají nějak nemocné.
Před prodejnou květinářství měly vystavené kvetoucí narcisy. A kolem nich létalo několik samečků druhu zednice rohatá (Osmia cornuta). V české přírodě zatím narcisy nekvetou, tyhle musely být v kvetení urychlené někde ve skleníku.
Pro květní nektar pronikali samečkové hluboko dovnitř květní koruny.
Zednice rohatá je časně jarní druh. Zatím jsem je ale neviděla v přírodě nikde jinde než právě tady před prodejnou květin. Je možné, že sem ti samečkové byli dovezení společně s těmi zrychlenými pěstovanými narciskami? Uvnitř korunní trubky narcisů má hmyz velmi dobrou schovávačku, pokud se zhorší počasí (a nebo když palety s rostlinami někdo naloží pro transport do chladícího auta).
A jak vypadal stejný zimolez Purpusův za týden 6. března 2026 ?
Objevilo se několik velikých čmeláčích samiček.
Čmelák hájový (Bombus lucorum). Samičky se velmi podobají čmelákům zemním, rozlišení těchto dvou druhů se nechá jen odhadnout. Samičky čmeláků hájových mají žlutý proužek na zadečku světlejší.
Čmelák zahradní (Bombus hortorum) mívá na hrudi dva žluté proužky. Je to ale druh barevně proměnlivý, může být i tmavší.
Zednice rohatá (Osmia cornuta) - otužilý samec při sání z kvítků ukazoval fotoaparátu jen zadeček a svoje dlouhá tykadla.
Také už kvete javor stříbrný. Zahradníci obvykle vysazují typy s červenými bliznami.
Některé stromy mají květy se světlými bliznami. Tak či onak, javor stříbrný je zavedený na opylování větrem, nektar v kvítcích netvoří. Pro český hmyz je úplně k ničemu.
Javor stříbrný mívá na celém stromě buď jen samičí nebo jen samčí kvítky. Občas to má i trochu pomíchané. Tady jsou mezi většinou samičích kvítků vidět i tyčinky jednoho samčího květu.
Nejnovější aktuality
