Přírodní památka Baba a její výhledy

22.4.2017 od Hanka

Přírodní památka Baba, to je mimořádně hodnotné místo pro přírodu i pro lidi.
A zatím se nám tu dařilo oběma společně velmi dobře. Výhledy do budoucna ale radostné být nemusí.
Tohle místo si totiž vyhlédnul jeden pan architekt.

Jedná se o podnět na změnu ÚP vedený pod č. 80/2016
http://servis.praha-mesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/podnety/zmeny/grafika_nove/2016_80.pdf




Když se podíváte na podrobnosti odkazu, dozvíte se, že se tu má nad svahem vybudovat restaurace. Zdánlivě neškodná stavba nad svahem, přilepená těsně na hranici přírodní památky, by zdejší lokalitu velmi poškodila. Je potřeba si uvědomit, že lidi už teď házejí flašky a další odpadky dolů ze svahu. Zatím zde mohou odhazovat jen to, co si z dalekých prodejen sami přinesli. Bude-li restaurace hned u skal, přírodní památka zakrátko zmizí pod hromadou střepů, igelitů a dalšího odpadu. Většina plochy PP je velmi strmá, přístupná jen pro lidi zavěšené na horolezeckém laně, nedá se tu normálně uklízet, a odpadky se tu hromadí.

Tady jsem při fotografování stála na místě, kde se má travnatá plocha změnit na prostor pro vybudování restaurace.
/Výhled na Prahu z louky nad přírodní památkou Baba.

Takže pejskové, mohlo by se stát, že budete mít po radostech z volného běhání. Kdyby byla vedle restaurace, vaše psí louka by se změnila v nebezpečný prostor se střepy. Pořezané tlapky, to není dobrá věc.
/Na loukách vedle přírodní památky Baba volně běhají pejskové.

Pohled na psí louku z místa plánované restaurace.
/Louka a zřícenina fotografovaná z místa plánované restaurace.

Na rozhraní keřů a louky tu mnohdy potkávám vzácné a chráněné ještěrky zelené. Jejich výskyt je potvrzený z několika pražských přírodních památek a jejich okolí, ale v PP Baba je ještěrek zelených největší počet.
Přikládám svoje fotografie z dřívějška, letos ještě vzhledem k chladnému počasí ještěrky nevylezly.
/Hlava samečka ještěrky zelené.
Pro samečky je charakteristická modrá hlava v období páření. Samičky a mladí jedinci jsou převážně hnědí a žijí víc skrytě.
Pro samečky je charakteristické, že zjara šplhají na keře jako na rozhledny, aby jim neunikla přítomnost nějaké samičky. Jsou odvážní, v jarní době se nechají fotografovat zblízka. A stačí šelest v trávě, kde samečkové předpokládají, že by se mohla vyskytovat samička, a hned skáčou z výšky dolů do trávy. Co s nimi bude, až budou při svých skocích z více než metrových výšek dopadat na střepy?
/Ještěrka zelená - sameček, na brslenu
Tohoto ještěráka jsem fotografovala na brslenu hned u asfaltové cesty směrem ke zřícenině.
Dokud chodí k PP Baba lidé, kteří mají úctu k přírodě, zdejším ještěrkám, a zejména nebojácným ještěrákům, od lidí žádné nebezpečí nehrozí. Ale co se jim stane, když budou po stejné cestě chodit do restaurace jiné povahy, takoví, pro které je nejhezčí pohled na přírodu z okna hospody?

Zdejší skály jsou geologicky pestré. Základ tvoří spíš kyselé starohorní břidlice. Do puklin ale v dávné geologické minulosti zeměkoule někde vytekla láva, která má v sobě vyšší obsah vápníku. Mnohem později pak na řadu ploch nafoukal vítr vápnitou spraš. Nyní tu rostou vedle sebe rostliny, které vyžadují pro svůj úspěšný růst kyselý podklad, i rostliny, které jsme zvyklí vidět na vápencích. Je tu mnoho vzácných druhů rostlin.
Na některých skalních výchozech (chemicky kyselých) tu zjara rozkvétá vzácný křivatec český.
/Kvetoucí křivatec český.

Naopak na místech s vyšším obsahem vápníku tu krásně kvetou kakosty krvavé.
/Kakost krvavý, květ a listy.

Na mnoha místech jsou začátkem léta k vidění modřence tenkokvěté.
/Modřenec v plném květu.

Drobné keříky mezi skalami tu tvoří růže keltská (pravděpodobně památka na doby keltského osídlení).
/Růže keltská je nízký keřík.

A ze skalních puklin vyrůstá vzácná locika vytrvalá.
/Locika vytrvalá, 2 květy.

Ovšem největší hodnotu má zdejší přírodní památka a louky v jejím sousedství z hlediska výskytu mnoha druhů blanokřídlého hmyzu. Většina mých fotografií ve zdejším atlasu druhů blanokřídlého hmyzu je pořízená právě v přírodní památce Baba.
V zemědělské krajině se většina plodin pěstuje systémem tzv. "pod trvalou insekticidní clonou". Tam už nepřežívá skoro nic. Plochy přírodních památek v Praze jsou ostrovy, kde se mnoha druhům daří.
Vložím sem fotografii alespoň jednoho zástupce blanokřídlého hmyzu, je tu hojný druh stepnice jarní. Na fotografii je sameček s krásnými dlouhými tykadly.
/Sameček včely stepnice na hluchavce nachové.

Vzácné druhy musí řešit otázku, jak k sobě najít samečka nebo samičku, která by nebyla sestrou nebo bratrem, příbuzenské množení totiž blanokřídlé velmi oslabuje. Proto si osvojili taktiku, létat při vyhledávání partnera nad řekou nebo nad potokem. Přírodní památka Baba je ostroh na soutoku Šáreckého potoka s Vltavou. Setkávají se tu tedy vltavské populace s populacemi ze Šárky. Proto je zdejší lokalita PP a přilehlé louky tak důležitá.
Taky je potřeba myslet na to, že na včely medonosné se v 21. století valí z jiných světadílů další a další nemoci, s jakými se naše evropské včely během svého vývoje (od třetihor) nikdy nesetkaly a nemají vůči nim vytvořenou odolnost. Opylování ovocných dřevin a vůbec všeho bude zakrátko hodně závislé na jiných druzích hmyzích opylovatelů. Na čmelácích, včelách samotářkách apod. Je potřeba si těch dalších druhů hmyzích pomocníků vážit a jejich lokality nepoškozovat.

Už nyní je problém s tím, jaké odpadky lidi hází ze svahu dolů.
/Přírodní památka Baba, a pod skálou vyhozená láhev od piva.
/Přírodní památka Baba, plastové kelímky pod stromy i na stromě.
/Přírodní památka Baba, velká lahev od kofoly uprostřed bílých květů.

Jsou tu ale nejenom darebáci, kteří lokalitu poškozují. Chodí sem i mnoho nadšenců, kteří zdejší přírodu milují a nepořádek po jiných lidech uklízejí. Takže zatím je situace zvládnutelná.
Určitě je ale nutno protestovat proti jakékoliv další stavbě, která by měla nad svahem vzniknout.

/Přírodní památka Baba, označení místa plánované stavby.
Na zdejší výhledy do krajiny mají nárok všichni návštěvníci tohoto kusu přírody, ne aby tu bylo místo jen pro někoho.

/PP Baba, zřícenina fotografovaná z louky.

Doufám, že lidi nakonec dostanou rozum a žádnou další stavbu tu neuskuteční.
Ostatně zdejší přírodní památka je zařazená jako evropsky významná lokalita v soustavě NATURA 2000, jako součást s názvem KAŇON VLTAVY U SEDLCE

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Žlabatka dubová létá v zimě.
Řepka olejka v zemědělské krajině.
Zajímavosti z pražské Stromovky.
Kloš jelení

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist