Po deštích se nad skalami zase ukázaly květy.

6.9.2017 od Hanka

Podzimní květy mají svou zvláštní krásu.
Šalvěj hajní je zvláštní rostlina. Roste v Praze jen tam, kde jsou patrné rozpadlé valy raně středověkých sídlišť.
(Podle knihy Neznámá tvář Prahy od Marie Kubíkové.) Nejhojnější je nad Velkou skálou v Divoké Šárce, ale jednotlivě roste i na jiných místech nad skalami nad Šáreckým potokem.

V září pravidelně kvetou rozchodníky velké.
/Rozchodník velký, celá rostlina.

Překvapila mne tu dělnice druhu čmelák zemní, jak sbírá pyl. V letošním roce čmeláčí kolonie dokončily vývoj už před několika týdny (různě podle druhů). Vzhledem k nepříliš tuhé zimě se zjara čmeláčí matky probudily ze zimního spánku docela brzy, a úměrně k tomu také dřív než v jiných letech dokončily výchovu mladé pohlavní generace. Že by se druh čmelák zemní rozhodl mít 2 generace do roka? Je to možné. V umělých chovech, pro zimní opylování ve sklenících, se prodávají silné čmeláčí kolonie už v lednu. Jejich potomstvo by pak mohlo v přírodě stihnout druhou generaci. A nebo je možné, že v chladné rokli Džbánu se některá čmeláčí matka zjara probudila později.
/Rozchodník, čmeláčí dělnice na květu.

Po deštích dobře roste i čerstvá tráva, a to ovečkám chutná.
/Na svahu se pasou ovečky.

Rozrazil klasnatý už má na většině lodyh jenom plody, ale najdou se i rozkvetlé výhony.
/Rozrazil klasnatý, trsy rostlin.
Rozrazil klasnatý, kvítky v detailu.
/Rozrazil klasnatý, detail květů s pylovými pestíky.
Tady jsem fotografovala jestřábník. Teprve doma na počítači jsem si při prohlížení fotografie všimla, že na kamenu vpravo běhá i nějaká kutilka.
/Žlutý jestřábník a kutilka na sousedním kamenu.

Na některých plochách se pohybovalo mnoho droboučkých samečků různých druhů ploskočelek. Létali nízko nad zemí, zřejmě je nejvíc zajímalo, kde by se mohly začít líhnout samičky. Občas se chodili nakrmit i do různých květů. Tady jsou v květech jestřábníku.
/Květ jestřábníku a v něm samečkové ploskočelek.
V rodu jestřábník existuje velké množství druhů. Většinou se množí apomikticky, to znamená, že tvoří semena bez opylení. Často mají květy jen funkčně samičí, které by byly schopné opylení, kdyby byl k dispozici vhodný pyl - o ten ale bývá nouze. Všimněte si, jak z fotografovaného květu nápadně vyčnívají čnělky s bliznovými rameny, ale tyčinky s pylovými prašníky nikde vidět nejsou.

Nejvíc drobných ploskočelek létalo kolem keříků vřesu.
/Kvetoucí vřes, keříky.
Vřes roste na suchých a živinami chudých místech, na silikátových horninách.
Drobné kvítky vřesu.
/Vřes, světle fialové květy.

Mochna stříbrná, která zdobí zdejší skály vždy zjara, se rozhodla zopakovat si kvetení i v září.
/Mochna stříbrná, opakované kvetení v září.

Pcháč bělohlavý, poslední kvetoucí rostlina.
/Pcháč bělohlavý, fotografie celého květu.
Poupě.
/Pcháč bělohlavý, poupě.

Velký květ pcháče bělohlavého se čmelákem rolním. Při podrobném prohlížení čmeláka je vidět, že už je to stařík, má olámané konce křídel.
/Květ pcháče bělohlavého se čmelákem.

V přírodě je teď mnohem víc plodů než květů. Semena škardy.
/Škarda, plody.
Zaostřeno na jednotlivé semeno.
/Škarda, zaostřeno na jednotlivé semeno.

A pozor, začínají zrát jedovaté plody brslenu.
/Brslen, nedozrálé růžové plody.
Plody na keříku brslenu.
/Brslen s plody, keřík.

Fotografie jsou z návštěvy v Divoké Šárce 4. 9. 2017.

V přírodě už létají na květy drobné čmeláčí dělnice.
Pramen Světlička v oboře Hvězda zásobuje chladnou vodou dva rybníčky.
V krajině rozkvetly zplanělé slivoně.
Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist