Na chvilku v pražské Dendrologické zahadě.

14.4.2018 od Hanka

Hned u vchodu, i potom v zadní části zahrady, upoutávají pozornost kvetoucí pěnišníky. Mají tu různé kutivary z okruhu pěnišníku sibiřského a časného.
Překvapil mne na nich větší počet čmeláků a dalších druhů včel samotářek, občas se nechali i fotografovat.
Na jiných rostlinách, třeba na různých dymnivkách, byli čmeláci taky, ale pohybovali se na nich tak rychle, že je fotoaparát nestíhal zaostřit.

Květ v detailu.
/Pěnišník, detail květu.

Čmelák zahradní (Bombus hortorum) má dlouhou hlavu a dlouhý sosák. V Praze je to největší druh čmeláka.
/Čmelák zahradní v dubnu.
/Čmelák zahradní v květu pěnišníku.

Samotářská včela zednice rohatá (Osmia cornuta), samička. Letos jich je v Praze hodně, ačkoliv ještě před pár roky jsem je vídala jen vyjímečně.
/Zednice rohatá, samička v květu pěnišníku.
Za letu.
/Zednice rohatá, samička za letu.
Některá z dymnivek. Pěstují tu celou řadu druhů dymnivek, i různé cizokrajné.
/Dymnivka plná, detail květů.

Mojí pozornost zaujaly tyhlé malé kytičky. Dosud jsem takové nikdy neviděla. U nich cedulka se jménem nebyla, nevím, jak se jmenují.
/Neznámá květina, fotografovaná shora.
/Neznámá květina z Dendrologické zahrady.

Překvapil mne i kvetoucí kandík psí zub (Erythronium dens-canis).
/Kandík psí zub, fotografovaný shora.
/Kandík psí zub, větší kvetoucí trs.

V Dendrologické zahradě mají i sbírku všelijakých cizokrajných vrb. Vlastně jsem tam šla právě kvůli těm vrbám. Jenže ty cizí druhy mne zklamaly. Většina z nich rozkvete až za několik týdnů, a to je pro hmyz k ničemu, to už toho pokvete všude tolik, že hmyzí opylovatelé nebudou stíhat všechny květy navštívit. A trochu těch cizích druhů vrb kvetlo už teď, ale hmyz o ně neměl zájem.
Teprve venku, mimo areál dendrologické zahrady, bylo živo na našich obyčejných českých vrbách.
/Hedvábnice jarní, sameček a samička.
Hedvábnice jarní (Colletes cunicularius), samička a sameček spolu, na vrbě nachové (Salix purpurea).
Na odletu.
/Hedvábnice jarní, dvojice na odletu.
Odborníci mají různé názory na to, které druhy vrb jsou v Čechách skutečně původní, a které druhy přinesli do české krajiny lidé. No vypadá to, že v minulých stoletích (i tisíciletích) lidi vyráběli z vrbového proutí skoro všechno, a že si přinášeli ke svým obydlím kvalitní typy vrb i z velkých dálek. A že v krajině rozmnožovali takové vrby, které byly dobré i pro včely. Včelařství u nás zřejmě patřilo odedávna k důležité práci zdejších lidí, a jako dědictví z dávných časů je česká krajina plná kvalitních včelařských druhů vrb.

Červené řasy na kmenech stromů
Výhledy od kostela svatého Matěje do Šáreckého údolí.
Na mnoha zanedbaných místech teď kvete opletka čínská a přerůstá i koruny vysokých stromů.
Vojtěška má pro hmyz dostatek nektaru i v době, kdy jiné byliny kvůli suchu nekvetou.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist