Aktuality Seznam
29.10.2019
Zajímavosti z pražské Stromovky.
od Hanka
Pražská Stromovka je velmi zajímavá lokalita. Je tu vysazeno tolik různých druhů dřevin, kolik nebývá ani v běžných botanických zahradách. Pokud lidi zajímá, s jakou přírodou by se setkali v jiných světadílech, stačí zajít do Stromovky - a kousek cizích krajů tady objeví.
Mezi nejmohutnější stromy tu patří ořechovec srdčitý (Carya cordiformis). Pochází z východu Severní Ameriky. Považuji ho za zdejší raritu. S mladšími stromy tohoto druhu se lze občas v arboretech setkat, ale tak obrovský strom jako je tady jsem nikde jinde v Čechách neviděla. Nevím, kolik roků tady roste. Určitě ale dost dlouho na to, aby prokázal, že umí odolávat českým mrazovým výkyvům i povodním a vůbec všem rozmarům našeho počasí. Plody má hořké, nejedlé. Má ale kvalitní dřevo. Stálo by za to, vyzkoušet jeho pěstování i v našich hospodářských lesích. Ve svém původním prostředí v Americe roste zejména na březích řek, vyniká odolností vůči záplavám.
Na další fotografii je plod ořechovce srdčitého na větvičce před dozráním.
28.10.2019
Kloš jelení (a další nepříjemní krvežížnivci).
od Hanka
Stačí chvilka v lese na místech, kam chodí srnky pít, a najednou má člověk ve vlasech neobvyklé návštěvníky. Na internetu je napsáno o kloších docela hodně, nechci opakovat, co je uveřejněné jinde. Přidám jen moje zkušenosti a moje fotografie.
V Praze a okolí jsou hlavními hostiteli kloše jeleního srnky. A protože srnky jsou všude přemnožené, jsou teď přemnožení i kloši.
13.10.2019
Mladé čmeláčí matky využívají oteplení a opět vyletují na květy.
od Hanka
Po předchozích chladných dnech přišlo oteplení. V přírodě jsou znova často vidět mohutné mladé čmeláčí matky, jak si doplňují enegii a sají sladký květní nektar. Paní čmelačky teď navštěvují květy mnoha druhů rostlin, ale jejich nejoblíbenější je hluchavka nachová.
Přírodovědci, kteří mají jako svůj obor botaniku, by říkali: "Obyčejná hluchavka, my bychom chtěli v pražské přírodě vysazovat vzácnější byliny." Zapomínají přitom, že čmeláci a mnoho dalšího hmyzu jsou svým životem vázáné na obyčejné rostliny, ne na ty vzácné.
(Na horní fotografii je mladá budoucí matka druhu čmelák zemní - Bombus terrestris).
2.10.2019
Obrázky od potoka z Dolní Šárky.
od Hanka
Šárecké údolí je ve svém posledním úseku v Dolní Šárce hluboké a úzké, sevřené mezi strmými skalnatými svahy. V posledních několika letech tu po etapách probíhá revitalizace potoka. Je tu ovšem málo prostoru, proto musí být zdejší vodohospodářské úpravy břehů Šáreckého potoka jen skromnější. Přesto tu vzniká velmi hezká lokalita, příjemně chladná a většinou zastíněná i během letních veder.
Číst více
5.9.2019
Příroda v parku Ladronka na konci letních prázdnin.
od Hanka
Park Ladronka je určen pro sportovní aktivity. Přednostně se tedy musí udržovat tak, aby tu byl prostor příjemný pro lidi. A přesto tu žije víc zajímavých druhů hmyzu než na jiných plochách, kde je prvořadá péče o přírodu. Proč to tak je? Protože tu probíhá správná péče o travnaté plochy. Není tu vynechaná péče, naopak. Trávníky tu jsou sečené spíš často. Ale podstatné je, že je sekačka nastavená tak, aby zůstávalo alespoň 5 cm, někde až 10 cm porostu nad zemí. Prostě aby sekačka nepřesekávala bylinkám kořenové krčky. Takové rostliny snadno obnovují kvetení, i když zůstávají nízké.
Číst více
12.8.2019
Motýlí louky máme v Praze tam, kde byla první seč travnatého porostu už na začátku května.
od Hanka
Najít správný systém sečení trávníků tak, aby to vyhovovalo lidem i přírodě, není jednoduchá věc. Doposud se s tím v Praze vlastně nikdo moc nezabýval. Proto chci o svých pozorováních napsat.
Na horní fotografii je otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) na květu pcháče šedého v Dolní Šárce.
26.7.2019
V zahradách kvetou bělotrny.
od Hanka
V současném suchu a horku je v přírodě velká nouze o květy, ve kterých by byl sladký nektar pro hmyz. Proto pokud někde něco rozkvete, hned se tam sletí mnoho hladových hmyzáčků. Některé z nich se mi podařilo vyfotografovat.
Na horním obrázku je na květenství bělotrnu mladý, asi nedávno vylíhlý sameček drvodělky fialové (Xylocopa violacea). Zatím má hruď krásně porostlou nepoškozenými chloupky. Ten se teď musí až do zimy pořádně vykrmovat, pak někde v úkrytu přečkat zimu. Jeho životní úkol, to znamená oplodnit samičky, bude potřebovat plnit až na jaře, koncem března, v dubnu. Úspěšné přezimování, to je velká zkouška zdatnosti samečků. Slabé jedince příroda vyřadí.
10.7.2019
Život kolem Šáreckého potoka.
od Hanka
Krásná revitalizace s vybagrovanými tůněmi je v místech, kde kdysi bývaly rybníčky pro náhon ke Kalinovu mlýnu. A kupodivu je tady v tůních krásně průhledná voda. To prospívá mnoha živočichům. Velmi hojné jsou žáby. Ale podařilo se mi tady vyfotografovat i malou užovku obojkovou (Natrix natrix). Ta je nyní na území Prahy vzácná.
Číst více
12.6.2019
Setkání s drvodělkou fialovou, naší největší včelou samotářkou.
od Hanka
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) se objevuje v Praze už několik roků, letos je ale daleko hojnější. Upoutává pozornost svojí mohutností, nápadně černou barvou, a překvapivě obratným rychlým letem. Vídám ji teď dost často, zpravidla vysoko v koruně některého stromu, kam na ní s fotoaparátem nedosáhnu. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
A včera mi přálo fotografické štěstí, drvodělka na pár chvilek přiletěla na květy hrachoru širokolistého.
7.6.2019
Kdo si postavil v trávě hliněné komínky ?
od Hanka
Spolu s oteplováním klimatu se v Čechách začaly objevovat i druhy, které byly doposud velmi hojné jen ve Středomoří. Jednou takovou pražskou novinkou je ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum). V předchozích letech se poskočelka pospolná vzácně našla i na jižní Moravě, v loňském roce byl je její výskyt poprvé doložen v Čechách.
Ploskočelka pospolná je nenápadně zbarvená drobná včelička, je dlouhá jen 7 až 8 mm. Hnízdečka s plodovými komůrkami si buduje hluboko v zemi. Pozornost lidí upoutávají jejich postavené hliněné komínky nad vstupem do hnízdečka. Komínky jsou překvapivě pevné, vysoké jsou 5 cm nebo ještě víc.