12.2.2024
od Hanka
Pozor na jedovaté rostliny. Při jarním rašení se ukazují jen první listy, lidé se mohou snadno splést a zaměnit jedlé bylinky s jedovatými. List áronu stačí vzít do pusy, není potřeba ho ani spolknout, a za chvíli se člověk bude cítit tak, jakoby měl plnou pusu pálivých kopřiv. A co hůř, časem nebude bolest ustupovat, naopak to bude horší a horší.
Jednu výhodu zde árony mají. Místům, kde árony rostou, se vyhýbají divoká prasata. Zatímco jinde je teď všechna lesní hrabanka přerytá od divočáků, léčivé česneky medvědí a česneky podivné mezi árony jsou nepoškozené. (Česneky jsou zatím maličkaté, ty nyní v únoru s růstem nepospíchají.)
24.1.2024
od Hanka
Na hraně svahu v parku na Letné je občas možné vidět daleko na Prahu.
Místa s vyhlídkou se ale dají nacházet jen těžko, svah k Vltavě je totiž zarostlý křovím nebo hustými výmladky z pařezů. Stromy a keře jsou tady v parku důležité, v létě bude příjemné jít po cestě ve stínu stromů. Ale přimlouvala bych se za to, aby alespoň každých 20 metrů zahradníci vystříhali vyhlídkové místo.
Park Letná je volně přístupný veřejnosti po celý rok, i v zimě. Naopak třeba sousední zahrada Na Valech, odkud je také krásný výhled, je v zimních měsících zavřená. V zimě je zavřená i celá řada dalších pražských památek, lidem teď zbývá jako zajímavost právě ta parková cesta na hraně svahu Letné.
Foto 19. 1. 2024.
25.12.2023
od Hanka
A co všechno lidé dokážou vytvořit z perníku? Třeba perníkové figurky, které ukazují narození Ježíška v Betlémě. (Fotky jsou z kostela sv. Matěje v Praze 6.)
Tedy přesněji, Ježíšek se nenarodil ve městě, protože jeho rodiče byli chudí. V domech ve městě nebylo místo pro Ježíškovu matku Marii a jejího partnera Josefa. A tak Josef našel za městem přístřešek, ve kterém se za špatného počasí schovávali pastýři i se svými zvířaty. Různé perníkové figurky ukazují, co po Ježíškově narození dělali okolní lidé. Figurky z perníku ukazují hlavně to, jak lidé přinášeli matce a dítěti potřebné dárky. Jenže ne všichni měli tenkrát pouze dobré úmysly. Ve svém královském paláci se zajímal o narození Ježíše i král Herodes.
V průvodu perníkových figurek si i dnes může každý najít právě tu svojí postavu. I v současnosti je potřeba se zamýšlet nad tím, která figurka jsem já. Co dělám já, když se narodí dítě chudým rodičům, kteří nemají místo v domech ve městě?
30.11.2023
od Hanka
Když napadne sníh, musí fotograf vyjít do terénu. Praha je krásná právě tím, že má lesy a přírodu i ve městě.
Na horním obrázku jsou zasněžené včelí úly, umístěné na kraji lesa. Venku mrzne, ale včely uvnitř jsou v pohybu i za chladna. Živí se svými zásobami, které si opatřily během léta, tedy pylem a květním nektarem, který přeměnily na med. A energii, která je uložená v cukrech, teď v zimě včelí dělnice přeměňují na teplo a oxid uhličitý. Samozřejmě přitom potřebují dýchat kyslík. Čím je větší zima, o to větší mají včelstva spotřebu kyslíku. Navzdory venkovnímu mrazu jsou včelí dělnice schopné udržovat svojí matku trvale uvnitř chomáče při teplotě 36°C. Včelí dělnice na okraji jsou ale chladnější, ty fungují jako tepelná izolace a stačí jim 5°C.
29.10.2023
od Hanka
V dávné české historii bývala Brusnice nejdůležitějším pražským potokem. Na počátku budování Pražského hradu to byl jediný vydatný zdroj vody pro všechny potřeby hradu. Tenkrát ale muselo téct v Brusnici mnohem víc vody než kolik jí protéká nyní. V současnosti, po několika suchých letech, výrazně klesla hladina podzemní vody v této oblasti a vydatnost zdejších pramenů je skutečně slaboučká. Přesto je na Brusnici vybudovaných šest rybníčků. Samotný pramen Brusnice v pavilonu Vojtěška v areálu Břevnovského kláštera nyní nedává tolik vody, aby to stačilo pro všech šest rybníčků, ale po cestě dolů po proudu má Brusnice ještě několik dalších malých přítoků.
Číst více
18.10.2023
od Hanka
V lese vidíme jednotlivé stromy, případně jednotlivé houby. Pro jejich existenci je ale nejdůležitější to, co je ukryté v zemi.
Na horní fotografii je křemenáč osikový. Vyrůstá jako symbiotická houba z podhoubí, které obklopuje kořeny osik. Houby a stromy se naučily spolupracovat. Plodnice hub se objevují jen za příznivých podmínek, ale podhoubí spolupracuje se stromy neustále. A jak dlouho bývá jednotlivé podhoubí naživu? Nevím, u některých druhů hub to může být jen krátká doba, třeba jen několik dnů soužití houby a kořene rostlin. A jiná podhoubí v lese mohou být naopak výrazně starší než stromy, které tam v současnosti rostou.
29.9.2023
od Hanka
S postupujícím příchodem podzimu mají včely menší výběr, co se týká počtu druhů kvetoucích rostlin. Ve městech se ale pořád najde květů dostatek. Na záhonech teď kvetou různé podzimní astřičky, občas znovu nakvétají i letní byliny.
A co se dřevin týká, kvete břečťan a také opletka čínská a opletka baldšuánská. Tyhle pnoucí dřeviny jsou užitečné kolem budov ve městech, ale stávají se pohromou, pokud proniknou do přírody.
12.9.2023
od Hanka
Milí přátelé,
rád bych Vás pozval na tradiční akci Hrabání a úklid sena na louce na Hůrce.
Letos na podzim proběhne 21.-24. 9. 2023
Ve všední dny od 14.00 do 19.00 (já tam budu od rána, takže možno přijít kdykoliv)
O víkendu od 9.00 do 18:00.
Budu rád když dáte vědět zda dorazíte, ale můžete přijít i bez ohlášení. V případě většího počtu nahlášených lidí připravím i nějaké menší občerstvení.
Jakub
3.9.2023
od Hanka
Stébla spletená k sobě pavučinou vypadají nenápadně. Uvnitř každého takového zámotku se ale skrývá samička zápřednice jedovaté. Ve druhé polovině srpna si tam hlídá svůj kokon s vajíčky, později na konci srpna a v září také s mladými pavoučky. A jako každá správná matka své potomky bedlivě chrání – případného narušitele dokáže pořádně kousnout.
Číst více
25.8.2023
od Hanka
Evropská unie představila 24. 1. 2023 revidovaný akční rámec své iniciativy zaměřené na ochranu opylovatelů. Je součástí strategie v oblasti biodiverzity do roku 2030 s ambicí zastavit úbytek počtu druhů a množství opylovatelů. (Za významné opylovatele se podle této iniciativy považují nejen včely medonosné a včely samotářky, ale i ostatní blanokřídlý hmyz, dále pestřenky, motýli a můry.)
Jedná se zde především o zlepšení znalostí o úbytku opylovatelů, jeho příčinách a důsledcích a řešení příčin jejich úbytku. Důležitá je obnova biotopů opylovatelů a zmírnění dopadu klimatických změn a jiných příčin úbytku opylovatelů.