čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Dřevovrtka obecná (Trypoxylon figulus) je dlouhá 7,5 až 12 mm. V ČR se vyskytuje 11 navzájem podobných druhů rodu Trypoxylon, dřevovrtka obecná je z nich největší a nejmohutnější. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dřevovrtky si budují hnízdečka v dutých lodyhách rostlin nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Často se vyskytují v hmyzích hotýlcích, které pro ně připravili lidé. Na vhodných místech může vytvářet početné hnízdní agregace, většinou je blízko sebe současně víc druhů dřevovrtek. Hnízdečka dřevovrtek mohou obsahovat až 9 plodových komůrek. Komůrky jsou od sebe oddělené zděnými přepážkami. Jako potravu pro svoje larvičky nosí do komůrek ochromené pavouky.
Dřevovrtka obecná Trypoxylon figulus
Dřevovrtky nejsou omezené dostupností konkrétního druhu kořisti, loví pavouky mnoha druhů. Podle velikosti kořisti je komůrka zásobovaná různým počtem pavouků, někdy až padesáti kusy. Po nahromadění potravy naklade dřevovrtka svoje vajíčko na zadeček ochromeného pavouka a hnízdečko zazdí tvrdnoucí směsí jílu.
Velmi oblíbenou kořistí je křižák zelený (Araniella cucurbitina). Je to častý druh pavouka v otevřené krajině na okrajích lesů, také v parcích a starých ovocných sadech.
Na fotografii je ulovená pavoučí samička rodu Araniella.
Dřevovrtka nese kořist do svojí komůrky.
Dá to hodně práce, když chce samička vytvořit ideální podmínky pro vyrůstání svých larviček. Musí si nejdřív upravit hnízdečko podle svých představ, pak nanosit do komůrky ochromené pavouky, vyklást na ně svoje vajíčko, a nakonec musí komůrku uzavřít přepážkou z jílovité hlíny. Pro samičky je pohodlnější, když zkusí postupovat nepoctivě. Stačí najít si právě zásobenou komůrku jiné samičky, její původní vajíčko zničit, a vyklást na připravenou potravu svoje vajíčko.
Na další fotografii je vidět střetnutí dvou samiček u vstupu do hnízdečka. Pracovitá dřevovrtka je ta, která je venku před vstupem. Právě si nesla v kusadlech jílovitou zem jako materiál na vybudování přepážky za dobře zásobenou komůrkou s jejím vajíčkem. A když se proti ní najednou objevila soupeřka, tak jí leknutím vypadla hrudka hlíny z kusadel dolů na zadní nohu.
Z našeho lidského hlediska je takové počínání velmi nespravedlivé. Z hlediska zachování druhu v přírodě to může mít i svoje výhody. Kdyby nastala velmi mrazivá zima, ze severu by se k nám přesunulo mnoho hmyzožravých ptáků. Datlové, strakapoudi, žluny a další ptáci dokážou během zimy hodně hnízdeček dřevobytek zničit. A pokud by nakonec na lokalitě zůstalo neporušené jen jediné hnízdečko, vylíhnou se z něj nepříbuzní mladí samečkové a mladé samičky. Takoví mohou po vzájemném spáření zakládat další, geneticky kvalitní generace.
Soužití různých druhů hmyzu ve stejném hmyzím hotýlku ale přináší řadu komplikací. Člověk má snahu říct, že se mnohé samičky vůbec neumějí správně chovat. Některé druhy samiček blanokřídlého hmyzu (pravděpodobně hlavně různé hrnčířky) nevyhledávají prázdné dutinky, ale líbí se jim ty obydlené. Potom zle vyhází cizí nakladená vajíčka a nahromaděné zásoby potravy, nejčastěji pylu, a použije místečko pro vybudování vlastních hnízdních komůrek.
Tady je na fotografii spodek hmyzího hotelu. V pozadí jsou vidět vyházené hrudky pylu a hrudky hlíny z původních uzávěrů hnízdeček. A také jsou dole ochromení pavouci, kteří také byli vyhozeni ven z komůrky, pravděpodobně právě z komůrky dřevovrtky.
Tady je v detailním záběru vidět na těle ochromeného pavouka přichycené vajíčko, pravděpodobně je to vajíčko dřevovrtky. (Na pavoucích se vyvíjí mnoho různých druhů parazitodů, v tomto hmyzím hotýlku ale nosily ulovené pavouky do hnízdeček pouze samičky dřevovrtek.)
Často vyhledávaná kořist dřevovrtek - pavouk křižák rodu Araniella. Na fotografiích je pavoučí sameček.
(Druh pavouka určila z fotografie Helena Rothová.)
Křižák zelený si tká malé sítě většinou na horní straně lehce prohnutého listu.
Nejnovější z atlasu
