Atlas Seznam
Hrnčířka černohlavá Odynerus melanocephalus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka černohlavá (Odynerus melanocephalus) je dlouhá 9 až 11 mm. Hnízdečka pro larvy si samičky vyhrabávají v zemi, většinou v narušených travnatých porostech, na jižně orientovaných svazích v místech skalních sesuvů nebo ve stěnách opuštěných pískoven, případně na místech železničních zářezů. Jako potravu pro svoje potomstvo přinášejí samičky do komůrek ulovené larvy nosatců.
Cejpík bojovný Oxybelus mucronatus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.
Stopčík Pemphredon rugifer Pemphredon cf. rugifer
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
Nematus poecilonotus - pilařka zelenavá Nematus cf. poecilonotus (Euura poecolinota)
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky
Pilařka zelenavá (Nematus poecilonotus) je dlouhá 6 až 8 mm. V Čechách je to hojný druh. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od prvního jarního oteplení v dubnu až do září.
Larvy se vyvíjejí na listech břízy, jsou tam vidět od května do října. Přezimují ve stadiu předkukly v pevném kokonu v zemi.
Mravenec luční (travní) Formica pratensis
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec luční (Formica pratensis) patří mezi našimi mravenci k větším druhům. Dělnice jsou dlouhé 4 až 9 mm, samičky 9 až 11 mm. Má rád otevřená travnatá stanoviště, stepi, slunné lesní okraje nebo světlé borové lesy. Buduje si široká hnízda s nízkou a plochou kupou z hrubého materiálu, ta mohou být obklopená vyšší trávou.
Mladé matky si zakládají svoje nová hnízda s pomocí dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročících mravenců podrodu Serviformica.
Mravenec příživný Solenopsis fugax
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.
Maltářka zední Chalicodoma parietina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka zední (Chalicodoma parietina) je dlouhá asi 16 mm, podobně jako bývají dlouhé čmeláčí dělnice, ve srovnání s nimi jsou ale maltářky zední štíhlejší. Samičky jsou černě ochlupené a mají červenohnědé břišní kartáče. Samečkové mají hruď a první tři články zadečku červenožlutě ochlupené. Dospělci létají v přírodě od dubna do června. V mediteránní oblasti je to široce rozšířený druh, u nás žije jen na několika málo místech na skalních stepích. Obvykle ji lze pozorovat, když rychle přeletuje mezi bylinami nad horními hranami kamenolomů.
Pro výživu svých larev sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější bylinou je čistec přímý. Kupolovitá hnízda zakládá na skalních stěnách. Zděné plodové komůrky vyrábí z tvrdnoucí směsi písku a zeminy, které slepuje dohromady slinným sekretem.
Lumek Phytodietus Phytodietus sp.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Tryphoninae
Lumci rodu Phytodietus se vyvíjejí v housenkách drobných motýlů. Vybírají si pouze takové hostitelské druhy, u kterých žijí housenky skrytě ve smotaných listech.
Když samička lumka najde vhodnou housenku, nejprve ji bodnutím krátkodobě ochromí. Potom umístí svoje vajíčko velmi přesně do některého z hrudních segmentů housenky. Vybírá si housenky v posledním vývojovém stadiu, ale takové, které ještě budou pokračovat v krmení. Vylíhlá larva lumka se vyvíjí na povrchu hostitele a zpočátku poškozuje housenku jen málo. Teprve až si housenka upřede komůrku pro zakuklení, tak potom larva lumka rychle zkonzumuje celou housenku, nakonec z housenky zbyde jen seschlá kůže. A v zámotku, který si pro sebe vytvořila housenka, se následně zakuklí larva lumka. Lumci rodu Phytodietus mívají během jednoho roku víc generací. Poslední generace obvykle přezimuje uvnitř zámotku své hostitelské housenky.
Lumci - podčeleď Tryphoninae Ichneumonidae - Tryphoninae
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Podčeleď Tryphoninae zahrnuje malé i velké druhy různorodého vzhledu, v závislosti na velikosti a způsobu života hostitelů, kterými jsou nejčastěji housenky motýlů a housenice širopasých.
U Tryphoninae se relativně dost druhů vyvíjí na povrchu těla hostitele. Zvláštností je i kladení vajíček. Samice propíchne pokožku hostitele, kam umístí pouze stopku vajíčka na konci s tzv. kotvou, která je nejčastěji ve tvaru obráceného T. Kotva zajišťuje, aby se stopka nevytáhla ani při svlékání pokožky hostitele. Vlastní vajíčko zůstává na povrchu hostitele.
Žahalka šestiskvrnná Scolia sexmaculata
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.