Atlas Seznam
Srpuška podivná Aulacus striatus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Srpuška podivná (Aulacus striatus) se vyvíjí ve dřevě jako parazitoid pilovrtek rodu Xiphydria. Je to častý druh na olších, které napadla pilovrtka olšová (Xiphydria camelus), vyskytuje se také na vrbách a případně i na dalších dřevinách, ve kterých hlodá pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata).
Samička srpušky podivné vyhledává nakladená vajíčka pilovrtek a klade do nich svoje vajíčko. Parazitovaná vajíčka se poznají podle tmavé tečky na povrchu vajíčka, ta vznikla po vpichu kladélka srpušky. Larva srpušky se následně vyvíjí uvnitř těla housenice pilovrtky.
Hedvábnice břečťanová Colletes hederae
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
Kyjorožka zelenavá Ceratina chalybea
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) je dlouhá 7 až 10 mm. Je rozšířená ve Středomoří a v jižních oblastech střední Evropy, zasahuje až k nám na Moravu. Žije na teplých výslunných stráních, na stepích a lesostepích.
Samičky si pro budování hnízdeček vybírají odumřelé pruty a stonky takových roslin, které jsou vyplněné dření. Pro svoje larvičky připravuje potravu z nasbíraného nektaru a pylu. Pyl sbírá částečně na holeních zadních nohou, částečně ho dopravuje ve voleti spolu s nektarem. Samičky žijí překvapivě dlouho a mají dva odlišné typy mateřské péče.
Pilatěnka tmavokřídlá Arge pagana
od Hanka
čeleď: Pilatěnkovití - Argidae
Pilatěnka tmavokřídlá (Arge pagana) je dlouhá 7 až 10 mm. Má nápadně žlutooranžový zadeček, tělo a křídla černé se slabým kovovým leskem. Je to všude rozšířený a hojný druh. Během roku mívá dvě nebo tři generace. S létajícími dospělci se lze setkávat od května do září. Živnou rostlinou housenic jsou různé druhy růží. Dospělci se živí nektarem a pylem přednostně vyhledávají květentství miříkovitých rostlin.
Hrnčířka černohlavá Odynerus melanocephalus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka černohlavá (Odynerus melanocephalus) je dlouhá 9 až 11 mm. Hnízdečka pro larvy si samičky vyhrabávají v zemi, většinou v narušených travnatých porostech, na jižně orientovaných svazích v místech skalních sesuvů nebo ve stěnách opuštěných pískoven, případně na místech železničních zářezů. Jako potravu pro svoje potomstvo přinášejí samičky do komůrek ulovené larvy nosatců.
Cejpík bojovný Oxybelus mucronatus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.
Stopčík Pemphredon rugifer Pemphredon cf. rugifer
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
Nematus poecilonotus - pilařka zelenavá Nematus cf. poecilonotus (Euura poecolinota)
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Nematinae - pilařky
Pilařka zelenavá (Nematus poecilonotus) je dlouhá 6 až 8 mm. V Čechách je to hojný druh. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od prvního jarního oteplení v dubnu až do září.
Larvy se vyvíjejí na listech břízy, jsou tam vidět od května do října. Přezimují ve stadiu předkukly v pevném kokonu v zemi.
Mravenec luční (travní) Formica pratensis
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec luční (Formica pratensis) patří mezi našimi mravenci k větším druhům. Dělnice jsou dlouhé 4 až 9 mm, samičky 9 až 11 mm. Má rád otevřená travnatá stanoviště, stepi, slunné lesní okraje nebo světlé borové lesy. Buduje si široká hnízda s nízkou a plochou kupou z hrubého materiálu, ta mohou být obklopená vyšší trávou.
Mladé matky si zakládají svoje nová hnízda s pomocí dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročících mravenců podrodu Serviformica.
Mravenec příživný Solenopsis fugax
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.