Atlas Seznam
Mravenec zrnojed Messor structor
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
Mravenec lužní Liometopum microcephalum
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
Křivorožka svlačcová Systropha curvicornis
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Křivorožka svlačcová (Systropha curvicornis) se u nás vyskytuje zejména na plevelných svlačcích ve vinicích na jižní Moravě. Je dlouhá 8 až 10 mm. Tykadla samečků jsou na koncích stočená do trojúhelníkové spirály - odtud vzniklo pojmenování křivorožka. Samičky sbírají pyl kolem celého obvodu svého zadečku. Svým larvám vytvářejí zásoby potravy pouze z nektaru a pylu svlačců.
Na horních dvou fotografiích je sameček.
Mravenec titěrný Plagiolepis pygmaea
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec titěrný (Plagiolepis pygmaea) je nejmenší druh mravence na českém území. Dělnice jsou dlouhé 1 až 2,3 mm, matka 3 až 4 mm. Vzhledem k jejich štíhlému tělu a světlé barvě jsou některé dělnice často na hranici viditelnosti pouhým okem. Je to teplomilný druh, žije v rozlehlé oblasti od jižní Evropy přes severní Afriku až po část Asie. U nás má pravděpodobně severní hranici svého rozšíření. Hnízdí pod kameny a v puklinách skal. V naší přírodě obývají suchá a teplá stanoviště, jako jsou lomy a stepi.
Ploskočelka bledá Lasioglossum pallens
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) má tělo dlouhé kolem 8 mm. Tento druh je běžný v jižní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Je to jediný středoevropský druh ploskočelek, u kterého samečci přezimují a se samičkami se páří až na jaře. Má jednu generaci do roka. V Praze to začíná být hojný druh. S létajícími dospělci se u nás můžeme setkávat v dubnu a v květnu, s některými samičkami i na začátku června.
Hrabalka jarní Priocnemis perturbator
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka jarní (Priocnemis perturbator) patří k větším druhům hrabalek, je dlouhá 9 až 16 mm. Přezimuje v plodové komůrce ve stadiu vyvinutých dospělců a následně vyletuje zjara při prvním oteplení na začátku dubna. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech, vybírají si rostliny se snadno přístupným nektarem. Jako potravu pro svoje larvy loví takové pavouky, kteří si netkají sítě - běžníky, skálovky, slíďáky.
Hrabalku jarní fotografoval na květech orsejů Radim Herman.
Čalounice páskovaná Megachile melanopyga
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice páskovaná (Megachile melanopyga) je dlouhá 9 až 11 mm. Pásky na zadečku má nápadně široké a nepřerušované. V ČR se s ní lze setkat jen vzácně a pouze v teplých oblastech. Sbírá nektar a pyl hlavně na hvězdnicovitých rostlinách. Dospělci u nás létají od června do září.
Hnízdečka si buduje v nejrůznějších dutinách.
Srpuška podivná Aulacus striatus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Srpuška podivná (Aulacus striatus) se vyvíjí ve dřevě jako parazitoid pilovrtek rodu Xiphydria. Je to častý druh na olších, které napadla pilovrtka olšová (Xiphydria camelus), vyskytuje se také na vrbách a případně i na dalších dřevinách, ve kterých hlodá pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata).
Samička srpušky podivné vyhledává nakladená vajíčka pilovrtek a klade do nich svoje vajíčko. Parazitovaná vajíčka se poznají podle tmavé tečky na povrchu vajíčka, ta vznikla po vpichu kladélka srpušky. Larva srpušky se následně vyvíjí uvnitř těla housenice pilovrtky.
Hedvábnice břečťanová Colletes hederae
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
Kyjorožka zelenavá Ceratina chalybea
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) je dlouhá 7 až 10 mm. Je rozšířená ve Středomoří a v jižních oblastech střední Evropy, zasahuje až k nám na Moravu. Žije na teplých výslunných stráních, na stepích a lesostepích.
Samičky si pro budování hnízdeček vybírají odumřelé pruty a stonky takových roslin, které jsou vyplněné dření. Pro svoje larvičky připravuje potravu z nasbíraného nektaru a pylu. Pyl sbírá částečně na holeních zadních nohou, částečně ho dopravuje ve voleti spolu s nektarem. Samičky žijí překvapivě dlouho a mají dva odlišné typy mateřské péče.