Atlas Seznam
Mravenec titěrný Plagiolepis pygmaea
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec titěrný (Plagiolepis pygmaea) je nejmenší druh mravence na českém území. Dělnice jsou dlouhé 1 až 2,3 mm, matka 3 až 4 mm. Vzhledem k jejich štíhlému tělu a světlé barvě jsou některé dělnice často na hranici viditelnosti pouhým okem. Je to teplomilný druh, žije v rozlehlé oblasti od jižní Evropy přes severní Afriku až po část Asie. U nás má pravděpodobně severní hranici svého rozšíření. Hnízdí pod kameny a v puklinách skal. V naší přírodě obývají suchá a teplá stanoviště, jako jsou lomy a stepi.
Ploskočelka bledá Lasioglossum pallens
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) má tělo dlouhé kolem 8 mm. Tento druh je běžný v jižní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Je to jediný středoevropský druh ploskočelek, u kterého samečci přezimují a se samičkami se páří až na jaře. Má jednu generaci do roka. V Praze to začíná být hojný druh. S létajícími dospělci se u nás můžeme setkávat v dubnu a v květnu, s některými samičkami i na začátku června.
Hrabalka jarní Priocnemis perturbator
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka jarní (Priocnemis perturbator) patří k větším druhům hrabalek, je dlouhá 9 až 16 mm. Přezimuje v plodové komůrce ve stadiu vyvinutých dospělců a následně vyletuje zjara při prvním oteplení na začátku dubna. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech, vybírají si rostliny se snadno přístupným nektarem. Jako potravu pro svoje larvy loví takové pavouky, kteří si netkají sítě - běžníky, skálovky, slíďáky.
Hrabalku jarní fotografoval na květech orsejů Radim Herman.
Čalounice páskovaná Megachile melanopyga
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice páskovaná (Megachile melanopyga) je dlouhá 9 až 11 mm. Pásky na zadečku má nápadně široké a nepřerušované. V ČR se s ní lze setkat jen vzácně a pouze v teplých oblastech. Sbírá nektar a pyl hlavně na hvězdnicovitých rostlinách. Dospělci u nás létají od června do září.
Hnízdečka si buduje v nejrůznějších dutinách.
Srpuška podivná Aulacus striatus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Srpuška podivná (Aulacus striatus) se vyvíjí ve dřevě jako parazitoid pilovrtek rodu Xiphydria. Je to častý druh na olších, které napadla pilovrtka olšová (Xiphydria camelus), vyskytuje se také na vrbách a případně i na dalších dřevinách, ve kterých hlodá pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata).
Samička srpušky podivné vyhledává nakladená vajíčka pilovrtek a klade do nich svoje vajíčko. Parazitovaná vajíčka se poznají podle tmavé tečky na povrchu vajíčka, ta vznikla po vpichu kladélka srpušky. Larva srpušky se následně vyvíjí uvnitř těla housenice pilovrtky.
Hedvábnice břečťanová Colletes hederae
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice břečťanová (Colletes hederae) je hojná v jižní a v jihozápadní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Teprve letos se objevila i v Praze. Vyskytuje se v pozdním létě a na podzim, tedy v období, kdy kvete břečťan popínavý, její nejdůležitější nektarodárná a pylodárná rostlina.
Samečkové a samičky létají v přírodě už o několik týdnů dřív před rozkvětem břečťanů a živí se na květech jiných rostlin. Hnízdečka pro výchovu svých larviček si vyhrabávají v zemi.
Kyjorožka zelenavá Ceratina chalybea
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) je dlouhá 7 až 10 mm. Je rozšířená ve Středomoří a v jižních oblastech střední Evropy, zasahuje až k nám na Moravu. Žije na teplých výslunných stráních, na stepích a lesostepích.
Samičky si pro budování hnízdeček vybírají odumřelé pruty a stonky takových roslin, které jsou vyplněné dření. Pro svoje larvičky připravuje potravu z nasbíraného nektaru a pylu. Pyl sbírá částečně na holeních zadních nohou, částečně ho dopravuje ve voleti spolu s nektarem. Samičky žijí překvapivě dlouho a mají dva odlišné typy mateřské péče.
Pilatěnka tmavokřídlá Arge pagana
od Hanka
čeleď: Pilatěnkovití - Argidae
Pilatěnka tmavokřídlá (Arge pagana) je dlouhá 7 až 10 mm. Má nápadně žlutooranžový zadeček, tělo a křídla černé se slabým kovovým leskem. Je to všude rozšířený a hojný druh. Během roku mívá dvě nebo tři generace. S létajícími dospělci se lze setkávat od května do září. Živnou rostlinou housenic jsou různé druhy růží. Dospělci se živí nektarem a pylem přednostně vyhledávají květentství miříkovitých rostlin.
Hrnčířka černohlavá Odynerus melanocephalus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka černohlavá (Odynerus melanocephalus) je dlouhá 9 až 11 mm. Hnízdečka pro larvy si samičky vyhrabávají v zemi, většinou v narušených travnatých porostech, na jižně orientovaných svazích v místech skalních sesuvů nebo ve stěnách opuštěných pískoven, případně na místech železničních zářezů. Jako potravu pro svoje potomstvo přinášejí samičky do komůrek ulovené larvy nosatců.
Cejpík bojovný Oxybelus mucronatus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.