Áron plamatý Arum maculatum

V předjaří se lidi často zajímají o sběr léčivých bylinek. Jenže na počátku rašení není úplně snadné správně rozlišit druh sbírané rostlinky. Kvůli občasným záměnám jedlého za jedovaté (s následujícím nepříjemným pobytem v nemocnici) je důležité ukázat jak áron roste hned od začátku.
Takhle vypadá v březnu, když trs áronů začne rašit ze země.


Jednotllivá rostlina na počátku růstu.


Některé rostliny mají skvrnité listy, ty se poznají snadněji. Ale zhruba polovina rostlin áronů ve zdejších lesích má listy beze skvrn.


Na dalších obrázcích vyfotografovaný áron, jak roste na společné ploše s česnekem medvědím. Při troše nepozornosti, když někdo sklízí listy medvědího česneku po větších trsech, snadno dojde k záměně. Tak to chci ukázat.






List áronu v květnu. V tomto vývojovém stadiu už je nezaměnitelný.


Skupina rostlin před rozkvětem.


Při plném rozkvětu obvykle vidíme v květním toulci jenom sterilní vrchol palice. Tajemství květů áronů se skrývá uvnitř.
V dolní části květní palice jsou samičí květy, které rozkvétají jako první. Nad nimi jsou uložené sterilní květy. Následují samčí květy (zde na obrázku ještě nedorostlé), nad nimi opět sterilní květy v podobě brvitých výrůstků na cibulkovité bázi.


Květní palice těsně po odkvětu.

Hmyz je lákán nápadným zbarvením sterilního konce palice, toulcem, a zápachem květů. Hmyz se dostává dolů do květu přes nezralé samčí a sterilní redukované květy až ke květům samičím, které opyluje. Nitkovité květy brání hmyzu v okamžitém opuštění květu až do doby, než dozraje pyl. Zatím se hmyz živí na bliznách samičích květů, které vylučují výživnou tekutinu. Po uzrání prašníků začnou vadnout sterilní květy, takže hmyz získá možnost dostat se ven. To už ale má hmyz na těle pyl z rozpuklých prašníků, a s nákladem pylu přelétá do jiných květů áronů.

Zelené nezralé bobule. Květní toulec a část palice nad samičími květy už jsou zaschlé.


S příchodem srpna začnou bobule červenat.


Zralé bobule jsou červené.


Porost áronů před dozráním semen už dávno nemá listy.


Semena.


V Praze 6 je áron rok od roku hojnější rostlina. Proto stojí za to popsat rizika otravy podrobněji.
V knize ROSTLINY ZPŮSOBUJÍCÍ OTRAVY to autor Luděk Jahodář píše:
Toxické působení rostlin čeledi áronovitých je dáno (mimo jiné) působením ostrých jehlicovitých krystalků šťavelanu vápenatého. Tyto krystaly jsou v buňkách áronů koncentrované ve speciálních vypuzovacích buňkách. Po mechanickém poškození rostlinné tkáně se krystalky šťavelanu chovají jako vystřelené šípy. Když si dá člověk (nebo zvíře) kus rostliny áronu do pusy, ostré krystalky člověku poškodí sliznici nejen mechanicky, ale ještě navíc vypouštějí do ranek dráždivé látky. Následuje podráždění sliznice, otok a zánět, puchýře. V ČR jsou známé případy kolapsu a smrti pouze u dobytka. U lidí zatím končily takové otravy pobytem v nemocnici.