čeleď: Révovité - Vitaceae
Loubinec popínavý (psí víno) je původní v Severní Americe. U nás je to často pěstovaná dřevitá liana. Květy má drobné, nenápadné, včely je často navštěvují. Pro včelaře může být výhodou dlouhá doba kvetení. První květy se obvykle objeví už v červenci, následně ale často tvoří další a další poupata a kvete až do začátku zimy, i v době, kdy už má zralé bobule.
Loubinec popínavý - psí víno Parthenocissus inserta
Výhonek s poupaty.
Kvítky jsou drobné, nenápadné. Podle včelařské literatury jeden malý kvítek vytvoří v průměru 1,4 mg sladkého nektaru, který má cukernatost 41%. Pro včely je ovšem velmi důležitý a nenahraditelný pyl z květů loubinců, zdroj bílkovin v potravě včel.
Na rozkvetlém loubinci vždy bzučí mnoho včel.
Na květech loubinců se pohybuje tolik hmyzu, že krátce po rozkvětu mají kvítky olámané pylové tyčinky, ale i tak v květech pokračuje tvorba sladkého nektaru.
O sladký nektar z květů mají zájem i vosíci.
Zralé bobule jsou modré a vypadají jako ojíněné.
Potřebuje se pnout po nějaké opoře. (Na rozdíl od velmi podobného druhu loubince pětilistého nemá na koncích úponků přísavné destičky.)
Na podzim se listy zbarvují nápadně tmavočerveně.
Loubince je vhodně pěstovat uvnitř vnitrobloků ve městech. Jsou odolné, otužilé, schopné růst i v nepříznivých podmínkách, kde by jiné rostliny nevydržely.
V přírodě je to ale nepříjemná invazní rostlina. Velmi škodí tím, jak se pne po jiných stromech, které zastiňuje a ty mohou v důsledku toho i uhynout. Škodlivost loubince popínavého na jiných stromech je nejlépe vidět na podzim, když se loubincové listy zbarví červeně.
Tady zase loubinec porůstá stěnu starého kamenolomu. Pro přírodu by bylo lepší, kdyby se v opuštěných kamenolomech uchytávaly naše původní české rostliny.
Uvnitř obcí může být užitečný. Tady třeba chrání domek u železniční stanice proti hluku.
Nejnovější z rostlin
