čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka planá je mohutná, dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří jen listovou růžici. Ve druhém roce může být květní lodyha vysoká až 200 cm. Lodyha je ostnitá, v horní části větvená.
Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá.
Květní strbouly mají vejcovitý tvar.
Nektar z drobných květů milují zejména čmeláci. V termínu kvetení štětky se v přírodě pohybuje mnoho čmeláčích samečků. Právě čmeláčí samečkové a také samečkové pačmeláků bývají na květech štětky nejvíc.
Sameček druhu čmelák rolní se živí na květu štětky.
Se čmelákem zemním.
Jediná, mohutně rozvětvená rostlina.
Pohled proti obloze.
Pokud je štětka během růstu několikrát posečená, obnovuje svůj růst a snaží se znova vykvést. V takovém případě je ale květní lodyha nizoučká a květenství menší. Zůstává ale zachovaný důležitý rozlišovací znak, a to zákrovní listeny, které jsou obloukem nahoru vztyčené, a některé z nich přesahují vrchol strboulu.
Na konci července 2020 se na květ štětky na mojí zahrádce opakovaně vracel motýl perleťovec stříbropásek (
Argynnis paphia f. valesina), forma valesina. V Čechách je tahle barevná forma k vidění jen málo, naopak v Italii prý převažuje.
Perleťovec saje z kvítků štětky.
Rub křídel perleťovce formy valesina.