čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel luční (červený) je původní v Evropě a v přilehlých částech Asie a Afriky. V současnosti je často pěstovaný jako pícnina i v Americe, Austrálii a v jižní Africe. Lidi vyšlechtili mnoho odrůd, některé i tetraploidní.
Zatímco základní druh má 14 chromozomů (2n = 14), vyšlechtěné odrůdy mívají 28 chromozomů (2n = 28).
Rozkvétá už v květnu a kvete až do pozdního podzimu.
Jetel luční (červený) Trifolium pratense
V květnu a v červnu létá na jetel také čmelák luční (Bombus pratorum). Na fotografii je sameček.
Opylování květů zajišťují především čmeláci, ponejvíc druh čmelák skalní (Bombus lapidarius).
Dělnice druhu čmelák skalní sbírá na květech jetelu pyl.
Mladá, nedávno vylíhlá matka saje na květech nektar pro svou vlastní výživu.
Kde je hodně čmeláků skalních, tam bývají i jejich hnízdní paraziti. Na fotografii je sameček druhu pačmelák cizopasný (Bombus rupestris).
Na květech jetelu lučního se živí i další druhy čmeláků, tady je dělnice druhu čmelák lesní (Bombus sylvarum).
Poznámka: Na nejhořejší fotografii je vřetenuška (blíže neurčený druh), která na louce nad Kotlářkou létala pouze na jetel červený, a jiných květů si vůbec nevšímala.
Vysévané kultivary jetele lučního často mají za květu 2 hlávky květenství blízko sebe.
I na květech občas číhá nebezpečí. Pavouk běžník kopretinový.
Jetel luční je také oblíbenou živnou rostlinou housenek. (Dospělce těchto můr fotografoval Karel Netsch.)
Jetelovka hnědá (Euclidia glyphica).
Jetelovka menší (Callistege mi, synonymum Euclidia mi ).
Nejnovější z rostlin
