čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
Smrk ztepilý Picea abies (Picea excelsa)
Vrcholový výhon v zimě.
Zjara smrky kvetou. Do vzduchu se dostává mnoho pylu.
Větev s mnoha samčími šišticemi.
Samčí (pylová) šištice těsně před dosažením zralosti.
Samčí šištice v různém stupni zralosti.
Je zajímavé sledovat vývoj mladých šišek. Na obrázku je mladá šiška koncem dubna.
Větev s mladými šiškami před polovinou května.
Během dalších měsíců budou šišky růst a dozrávat až během zimy, na konci zimy začnou ze šišek vypadávat semena. Plodní šupiny na šiškách jsou tenké, dřevnaté, a mají dost variabilní tvar.
Na některých stromech mají šišky protáhlé šupiny.
Na jiných stromech jsou šišky se zaokrouhlenými šupinami.
Lesníci mají rádi zdravé nepoškozené kmeny. Ale živočichové v přírodě to chtějí právě naopak. Dutiny si nejen vyhledávají, ale občas i vytvářejí.
Kdopak tady vykukuje z hnízdní dutiny?
No přece mladý strakapoud.
Kořeny smrků jsou mělké. Když napadl těžký mokrý sníh, a smrk měl kořeny v nepevném blátě, stačil pak větší vítr, a smrk velikán se zhroutil.
Nejnovější z rostlin
