Rostliny Seznam
Jeřáb oskeruše Sorbus domestica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.
Jeřáb prostřední Sorbus intermedia
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb prostřední je pro svojí odolnost nyní využíván pro výsadby v uličních stromořadích. Pochází z jižního Švédska (a okolních oblastí), proto je známý i pod jménem jeřáb švédský.
Je to hybridogenní druh, vzniklý z neurčité kombinace.
Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Jeřáb ptačí je strom menšího vzrůstu. Vydrží na vysýchavých půdách, roste i na skalách, na druhé straně mu nevadí ani nadbytek půdní vláhy. Roste na nejrozmanitějších druzích půd, ale víc mu vyhovují kyselé půdy. Snese silné mrazy i velká vedra. U nás je jeřáb ptačí rozšířený od nížin až do hor. Na horách vystupuje až do pásma kleče. Jeřabiny jsou významným zdrojem potravy pro ptáky.
V Praze je ozdobou skal v Divoké Šárce.
Jestřabina lékařská Galega officinalis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jestřabina lékařská se nyní objevuje v Praze na více místech. Zdá se, že někde byla záměrně vysévaná, a následně se odtud dokázala sama šířit na místa v okolí.
Květy má obvykle světle fialové, ale mnoho rostlin je i s bílými květy. A hmyz má z jejích květů radost.
Jestřábník bledý Hieracium schmidtii
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.
Jestřábník hadincovitý Hieracium echioides
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník hadincovitý je hlavní druh z podrodu Pilosella.
Na pražských skalách je to poměrně častý vytrvalý druh, jinde v ČR je vzácný.
Semena tvoří sexuálně, to znamená po opylení, ale také apomikticky. V buňkách má základní počet chromozomů (2n = 18). Proto u něj i v současnosti dochází k hybridizaci. Křížením s jinými druhy jestřábníků opakovaně vznikají odvozené druhy, které se dál rozmnožují převážně apomikticky.
Kvete od června do října.
Jestřábník chlupáček Hieracium pilosella
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník chlupáček patří do podrodu Pilosella. Je to hlavní druh, od kterého jsou odvozené mnohé další druhy.
Je častý na suchých kamenitých místech a skalních plošinách. Je to malá vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů a jediným květním úborem. Vytváří dlouhé nadzemní výběžky. Má celokrajné listy, na líci tmavě zelené. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté hustými hvězdovitými chlupy.
V Praze kvete od dubna do října.
Jestřábník savojský Hieracium sabaudum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Jestřábník savojský patří do podrodu Hieracium. Je to tzv. hlavní druh, od kterého jsou odvozené další vedlejší druhy - ty vznikly v minulosti zkřížením jestřábníku savojského s jiným druhem jestřábníku.
Jestřábník savojský je vytrvalá bylina. Obvykle roste na nevápnitých a živinami chudých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem od podobných druhů jestřábníků jsou černozelené zákrovní listeny. Kvete od července do října.
Jetel alpínský Trifolium alpestre
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel alpínský je vytrvalá bylina s dlouhým kůlovým kořenem a rozvětvenými plazivými oddenky. Daří se mu zejména na suchých okrajích lesů a na výslunných křovinatých stráních, často na kamenitých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem jsou úzce eliptické lístky.
Včely medonosné a včely samotářky obvykle dávají přednost květům jiných druhů rostlin. Jetel alpínský ale vyhledávají dělnice druhu čmelák rolní, které mají velmi dlouhý sosák.
Jetel luční (červený) Trifolium pratense
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel luční (červený) je původní v Evropě a v přilehlých částech Asie a Afriky. V současnosti je často pěstovaný jako pícnina i v Americe, Austrálii a v jižní Africe. Lidi vyšlechtili mnoho odrůd, některé i tetraploidní.
Zatímco základní druh má 14 chromozomů (2n = 14), vyšlechtěné odrůdy mívají 28 chromozomů (2n = 28).
Rozkvétá už v květnu a kvete až do pozdního podzimu.