Rostliny Seznam
Jitrocel prostřední Plantago media
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Jitrocel prostřední je vytrvalá bylina. Roste na půdách s vyšším obsahem živin. Bohaté porosty tvoří často v trávnících a sadech v obcích, snáší poměrně dobře sešlap a znečištění půdy. Listy má v přízemní růžici, listy mohou být přitisklé k zemi nebo vystoupavé. Kvete od června do září. Z přízemní listové růžice vyrůstají postupně pevné stvoly, které mají na vrcholu klas s mnoha drobnými kvítky, které mají nápadně dlouhé tyčinky s prašníky. Včely a čmeláci sbírají na jitrocelu prostředním zejména pyl.
Jmelí bílé Viscum album
od Hanka
čeleď: Santálovité - Santalaceae (dříve Jmelovité - Viscaceae)
Jmelí bílé roste jako poloparazitický zelený keřík. V ČR rostou 3 poddruhy jmelí, které jsou někdy považované za samostatné druhy. Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album) roste na větvích dvouděložných dřevin, často na jabloních, ale může růst i na topolech nebo na vrbách a na celé řadě dalších listnatých dřevin. Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) roste na borovicích, pouze na druzích se dvěma jehlicemi ve svazečku. Vzácně i na smrku. Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) roste na jedli bělokoré, v parcích se může objevit i na dalších pěstovaných druzích jedlí.
Jmelí je dvoudomá rostlina. Kvítky má drobné, nenápadné, otevírají se už v březnu. V časném jaru bývá chladno a včely nelétají, za chladna opylují květy jmelí hlavně otužilé mouchy. Pokud se ale na chvilku oteplí a dělnice včel medonosných vylétávají z úlů, tak potom mohou přinášet z rozkvetlého jmelí mnoho nektaru a velké rousky jasně žlutého pylu.
Semena jsou obklopená lepkavou hmotou.
Kakost bahenní Geranium palustre
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost bahenní je vytrvalá bylina. V Praze a okolí bývají k vidění obvykle jen jednotlivé rostliny, většinou na březích rybníků. Může růst i na vlhkých loukách s vysokou hladinou podzemní vody.
V květech má hodně nektaru pro hmyz.
Kakost hnědočervený Geranium phaeum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost hnědočervený je vytrvalá bylina. Původně karpatský druh, planý zasahuje na Moravu a severovýchodních Čech. Pěstovaný jako okrasná rostlina v zahradách je rozšířený na více místech, snadno zplaňuje a šíří se pak do okolí. Má rád vlhké louky a roste na světlých až polostinných stanovištích.
Je to významná včelařská rostlina. Zjara rozkvétá už v květnu, výrazně dřív než většina jiných druhů kakostů.
Kakost krvavý Geranium sanguineum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost krvavý roste na výslunných skalnatých stráních, na mělkých kamenitých půdách. Často na vápencích, ale dokáže růst i na kyselých horninách. Na území Prahy 6 lze vidět většinou jen jednotlivé trsy rostlin, obvykle pouze v dolní části skal v kamenné suti.
Kakost luční Geranium pratense
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost luční je na vlhčích loukách častá, obecně rozšířená bylina. Kvete od června do začátku září. Vytváří bohatě větvené rostliny, které hustým zápojem potlačují jiné druhy rostlin v loukách. Včely medonosné, čmeláci i další druhy hmyzu jeho květy milují.
(Naopak zvířata na pastvě se kakostu raději vyhýbají, má bezcennou krmnou hodnotu a je nepříjemným lučním plevelem.)
Kakost pyrenejský Geranium pyrenaicum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.
Kalina obecná Viburnum opulus
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.
Kalina vonná Viburnum farreri
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.
Kamejka modronachová Buglossoides purpurocaerulea (Lithospermum purpurocaeruleum)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka modronachová roste v lesích, zejména v teplých oblastech na vápencovém podkladu. Je to často pěstovaná trvalka, která dokáže růst i ve stínu pod stromy. Je to vytrvalá bylina, s dlouhými podzemními oddenky.
Kamejka modronachová má v různých knihách odlišná jména, na vědeckém pojmenování jejího rodu si odborníci skutečně dost vyhráli. Dá se najít i s latinským pojmenováním Margarospermum.
Kamejku modronachovou milují pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes).