od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Kamejka rolní je jednoletá bylina, může růst i jako ozimá nebo dvouletá. Je to původně stepní druh, u nás se kdysi objevoval jako občasný plevel v obilí. V současnosti se stává častější na stepních lokalitách pražských přírodních památek, ačkoliv v dřívějších letech jsem ji tam nepozorovala. Zřejmě se šíří v souvislosti s pastvou ovcí. Ovečky jsou převážené kvůli údržbě přírodních ploch z místa na místo, a současně obohacují lokality semeny z předchozí pastvy.
V knihách bývá i pod vědeckým jménem Aegonychon arvense.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Karbinec evropský je vytrvalá bylina. Dorůstá do výšky 15 až 80 cm. Roste na mokrých a špatně provzdušněných půdách, často mezi rákosím na březích stojatých i tekoucích vod. Je to hojný druh na často zaplavovaných a živinově bohatších lokalitách.
Drobné květy karbince poskytují hmyzu jen menší množství nektaru. Proto včely medonosné a včely samotářky navštěvují karbinec jen vyjímečně. Všechny druhy včel totiž musí pro výchovu svých larviček nasbírat na květech mnoho nektaru a pylu, vyhledávají tedy bohatší zdroje. Na květech karbince bývá mnoho dospělců takových druhů hmyzu, které potřebují květní nektar jen pro dodání energie sobě samotným, ale jejich larvičky se vyvíjejí na jiné potravě.
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Kaštanovník jedlý je strom, se kterým se v Čechách lze setkat spíš vzácně.
Lidi dobře znají plody - jedlé kaštany, méně se mezi lidmi ví, jak kaštanovníky kvetou. V jižní a jihovýchodní Evropě, odkud kaštanovníky pocházejí, to jsou i velmi důležité včelařské dřeviny. U nás nejsme na kaštanovníkový med zvyklí, tak našim lidem takový med nechutná. Jinde je ale včelí med, který včely vytvořily z nektaru kaštanovníkových květů, velmi ceněn.
Kaštan, který právě spadl ze stromu, je nádherný.
od Hanka
čeleď: Trubačovité - Bignoniaceae
Katalpa trubačovitá je strom, který může vyrůst až do výšky 20 m. Pochází ze Severní Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Roste tam na březích potoků a v nízkých lesích. V ČR je často vysazovaná v parcích a v uličních stromořadích.
Kvete uprostřed léta. Květy rostou ve velikých latách a rozkvétají postupně. Ve městech je to významná včelařská dřevina. Má veliké, široké a obvykle bezlaločné listy. Květy jsou bílé, se žlutými a purpurovými skvrnami.
V českých parcích a botanických zahradách rostou i další druhy rodu katalpa a hlavně řada kultivarů vzniklých vzájemným křížením odlišných druhů.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Kdoulovce jsou okrasné keře, které nyní vídáme v parcích stále častěji.
Nejvíc se pěstuje druh kdoulovec ozdobný (Chaenomeles speciosa), ten je původní na území Číny. Dorůstá až do výšky 2 m a začíná kvést už v březnu. Jeho výhodou je, že jednotlivé květy nakvétají postupně, kvete až do začátku května.
Podobný, ale trochu menší je druh kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ten začíná kvést až v dubnu.
Vzájemným křížením těchto dvou druhů lidi vyšlechtili také kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba).
Od všech těchto druhů je vytvořeno mnoho kultivarů s různou barvou květů, kromě všelijakých odstínů oranžové a červené barvy existují i bílé.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík lesní je dvouletá, případně víceletá bylina. Zjara roste velmi rychle, začíná kvést už v květnu - časný začátek kvetení je důležitý rozlišovací znak od podobných druhů miříkovitých rostlin.
Je to hojný druh, roste často na okrajích lesů nebo v polostínu kolem lesních pěšin. Vyžaduje půdy bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky (v Praze 6 lemuje hlavně pejskařské trasy).
Květy kerblíku lesního vyhledává mnoho druhů brouků i hodně blanokřídlého hmyzu.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík obecný je krátkověká jednoletá bylina. V literatuře je popisován jako vzácná a ubývající bylina, ale na teplých (jižních a jihozápadních) svazích v Praze 6 je kerblík obecný překvapivě hojný druh. Zjara vyniká velmi rychlým růstem, ze všech zdejších druhů kerblíků rozkvétá jako první. Daří se mu na polostinných místech v sousedství různých keřů, podél pěšin a na půdách s dostatkem živin. Rychlé dozrávání semen mu zřejmě umožňuje, že se trvale udrží i na plochách, které jsou pravidelně sečené.
Má drobné kvítky, korunní lístky jsou dlouhé jen 0,5 až 0,7 mm.
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kerblík třebule štětinoplodý je jednoletá bylina. Listy mají po rozemnutí charakteristickou vůni a právě tak chuť. V minulosti to bývala často pěstovaná bylina, společně s jeho příbuzným druhem kerblíkem třebule pravým. Od středověku byl kerblík třebule využíván jako kořeninová a aromatická zelenina. Velká přednost kerblíku třebule jako zeleniny je v jeho rychlém časně jarním růstu, listy lze sklízet už v dubnu.
V Praze nyní kerblík třebule štětinoplodý zplaněl a na mnoha místech velmi hojný. Na ploše Přírodní památky Baba a v jejím okolí v Praze 6 tvoří v podrostu keřů souvislé porosty, tisícovky jedinců.
Při sběru listů pozor na záměny s jinými jedovatými druhy miříkovitých rostlin! V přírodní památce Baba vytváří kerblík třebule smíšené porosty s jedovatou krabilicí mámivou.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek luční roste na vlhkých loukách i na dalších místech s dostatkem vláhy, od nížin až do hor je hojný.
Je to vytrvalá bylina.
Včely medonosné i celá řada dalších druhů hmyzu ho často navštěvují.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Kohoutek věncový se u nás pěstuje jako okrasná dvouletá nebo krátce vytrvalá květina. Je původní v jižní Evropě (a dál i v Asii, v jižnějších oblastech, než je ČR). V posledních letech se ale šíří i v české přírodě, na místech, kam lidé vyhazují odpady ze zahrádek. Odolává suchu a umí růst i tam, kde je na skále jen malá vrstva země. Začíná tvořit monokulturu i na plochách pražských přírodních památek.