Rostliny Seznam
Lupina bílá Lupinus albus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Lupina bílá je jednoletá bylina. Je to stará kulturní plodina, pěstovaná na Předním východě, v Řecku a Egyptě před nejméně 4000 lety. Původní typy lupiny obsahují jedovaté alkaloidy, ty se musely před vařením odstraňovat dlouhým máčením. Nově vyšlechtěné odrůdy lupiny jsou tzv. sladké, jedovaté látky už nevytvářejí, plody jsou vhodné pro výživu lidí a zvířat. Lupina bílá se nyní objevuje jako nová plodina i na českých polích. Daří se jí v teplých lokalitách, může růst i na vápenatých půdách.
Lupina bílá je významná včelařská rostlina, včely v jejích květech sbírají nektar a tmavooranžový pyl.
Máčka ladní Eryngium campestre
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Máčka ladní je vytrvalá bylina. Je hojná na suchých, výslunných stráních. Má ve svých květních hlávkách nektar pro hmyz i v obdobích sucha, kdy jiné druhy rostlin už zasychají a nekvetou. Potom lze pozorovat na kvetoucích máčkách hodně jedinců hmyzu, co se na ní slétl ze širokého okolí.
Po uzrání semen se lodyhy často odlamují a vítr je kutálí na větší vzdálenosti. Proto je známá jako stepní běžec.
Foto 16. 7. 2018 na ploše bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.
Mahalebka obecná Prunus mahaleb
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy. V minulosti se používala také jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.
Mahonie cesmínolistá Mahonia aquifolium
od Hanka
čeleď: Dřišťálovité - Berberidaceae
Mahonie cesmínolistá pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina pro svoje stálezelené listy, snadno zplaňuje. Semena pravděpodobně roznášejí ptáci.
V pražských lesích, zejména kolem hřbitovů, roste v podrostu mnoho semenáčků mahonií, šíří se skoro invazivně.
Kvete časně zjara, a její květy navštěvuje hodně včel i dalšího hmyzu.
Máchelka (pampeliška) srstnatá Leontodon hispidus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Mák pochybný Papaver dubium agg.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák pochybný je souborný název pro velmi variabilní skupinu, která se rozpadá na řadu drobných druhů. Jsou to jednoleté rostliny, velmi často rostou jako ozimé. Rostliny, které přezimovaly ve formě listové růžice vykvétají brzy zjara, výrazně dřív než takové, co vyklíčily teprve na jaře. Roste na suchých místech, zejména podél cest nebo jako plevel na okraji polí s obilím. Ve srovnání s vlčím mákem má květy výrazně menší.
Mák setý Papaver somniferum
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák setý je stará kulturní rostlina, doklady o jeho pěstování v Evropě jsou již z období neolitu. Je od něj vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší barvou květů, semen, otevíráním nebo neotvíráním zralých tobolek i dalšími znaky. V současnosti jsou na našich polích nejčastěji vidět odrůdy, které kvetou světle fialově a mají tmavošedá semena. V minulosti se u nás často pěstovaly červeně kvetoucí odrůdy máku. V dobách našich babiček byl také na pečení vyhledávaný mák s bílými semeny.
Snadno přechodně zplaňuje, často roste podél silnic a cest, kudy se v předchozích letech odvážela na nákladních autech sklizeň z makových polí. Včely a čmeláci sbírají z makových květů mnoho pylu. Nektar se ve květech maku netvoří.
Mák vlčí Papaver rhoeas
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák vlčí byl kdysi jeden z nejhojnějších polních plevelů, zejména zapleveloval ozimou pšenici. Dnes díky používání herbicidů bývá jen na okrajích polí. Nyní roste hlavně na plochách ovlivněných člověkem, na skládkách zemin apod.
Zatímco většina rostlin má pyl v různých odstínech žluté barvy, vlčí mák má pyl tmavě šedozelený, skoro černý. Včely medonosné i další druhy hmyzu pyl z vlčích máků hodně sbírají. Pro včelaře začátečníky bývá překvapením, že v době kvetení vlčího máku mají včely v plástech tmavě zbarvené pylové zásoby.
Maliník obecný (ostružiník maliník) Rubus idaeus
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Maliník je keř s dvouletými prýty, které vyrůstají jako kořenové výmladky. Na vlhčích místech hojně vyrůstá na lesních světlinách, podél cest, bývá i na zarůstajících pasekách. Pro pěstování na zahrádách byla vyšlechtěná řada odrůd s trochu většími plody.
Maliníky mají ve květech mnoho nektaru a pylu pro hmyz. K maliníkovým porostům v lesích často včelaři přivážejí svoje úly se včelami. V lesnatých oblastech patří maliníky k nejvýznamnějším zdrojům včelí pastvy.
Mandloň nízká Prunus tenella
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mandloň nízká dorůstá do výšky jen kolem 0,3 m až 1 metr, jen vyjímečně víc. Do okolí se rozšiřuje velkým množstvím kořenových výmladků. V ČR je původní jen na jižní Moravě, v přírodě se vyskytuje v mnoha stepních oblastech v jihovýchodní Evropě a ve střední Asii, na Kavkazu a v západní Sibiři. Je to u nás často pěstovaný okrasný keř v zahradách. Hodí se na zpevňování suchých výslunných svahů, má ráda vyšší obsah vápníku v zemi.
Plody má hořké a jedovaté.
Včely sbírají ve květech nektar a žlutý pyl. V době kvetení bývá na mandloni nízké velmi mnoho včel, je to jejich velmi oblíbený keř. Pouze je škoda, že mandloň nízká kvete krátkou dobu, jenom asi týden.