Rostliny Seznam
Máchelka (pampeliška) srstnatá Leontodon hispidus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Mák pochybný Papaver dubium agg.
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák pochybný je souborný název pro velmi variabilní skupinu, která se rozpadá na řadu drobných druhů. Jsou to jednoleté rostliny, velmi často rostou jako ozimé. Rostliny, které přezimovaly ve formě listové růžice vykvétají brzy zjara, výrazně dřív než takové, co vyklíčily teprve na jaře. Roste na suchých místech, zejména podél cest nebo jako plevel na okraji polí s obilím. Ve srovnání s vlčím mákem má květy výrazně menší.
Mák setý Papaver somniferum
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák setý je stará kulturní rostlina, doklady o jeho pěstování v Evropě jsou již z období neolitu. Je od něj vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší barvou květů, semen, otevíráním nebo neotvíráním zralých tobolek i dalšími znaky. V současnosti jsou na našich polích nejčastěji vidět odrůdy, které kvetou světle fialově a mají tmavošedá semena. V minulosti se u nás často pěstovaly červeně kvetoucí odrůdy máku. V dobách našich babiček byl také na pečení vyhledávaný mák s bílými semeny.
Snadno přechodně zplaňuje, často roste podél silnic a cest, kudy se v předchozích letech odvážela na nákladních autech sklizeň z makových polí. Včely a čmeláci sbírají z makových květů mnoho pylu. Nektar se ve květech maku netvoří.
Mák vlčí Papaver rhoeas
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Mák vlčí byl kdysi jeden z nejhojnějších polních plevelů, zejména zapleveloval ozimou pšenici. Dnes díky používání herbicidů bývá jen na okrajích polí. Nyní roste hlavně na plochách ovlivněných člověkem, na skládkách zemin apod.
Zatímco většina rostlin má pyl v různých odstínech žluté barvy, vlčí mák má pyl tmavě šedozelený, skoro černý. Včely medonosné i další druhy hmyzu pyl z vlčích máků hodně sbírají. Pro včelaře začátečníky bývá překvapením, že v době kvetení vlčího máku mají včely v plástech tmavě zbarvené pylové zásoby.
Maliník obecný (ostružiník maliník) Rubus idaeus
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Maliník je keř s dvouletými prýty, které vyrůstají jako kořenové výmladky. Na vlhčích místech hojně vyrůstá na lesních světlinách, podél cest, bývá i na zarůstajících pasekách. Pro pěstování na zahrádách byla vyšlechtěná řada odrůd s trochu většími plody.
Maliníky mají ve květech mnoho nektaru a pylu pro hmyz. K maliníkovým porostům v lesích často včelaři přivážejí svoje úly se včelami. V lesnatých oblastech patří maliníky k nejvýznamnějším zdrojům včelí pastvy.
Mandloň nízká Prunus tenella
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mandloň nízká dorůstá do výšky jen kolem 0,3 m až 1 metr, jen vyjímečně víc. Do okolí se rozšiřuje velkým množstvím kořenových výmladků. V ČR je původní jen na jižní Moravě, v přírodě se vyskytuje v mnoha stepních oblastech v jihovýchodní Evropě a ve střední Asii, na Kavkazu a v západní Sibiři. Je to u nás často pěstovaný okrasný keř v zahradách. Hodí se na zpevňování suchých výslunných svahů, má ráda vyšší obsah vápníku v zemi.
Plody má hořké a jedovaté.
Včely sbírají ve květech nektar a žlutý pyl. V době kvetení bývá na mandloni nízké velmi mnoho včel, je to jejich velmi oblíbený keř. Pouze je škoda, že mandloň nízká kvete krátkou dobu, jenom asi týden.
Mandloň obecná Prunus dulcis (Amygdalus communis)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mandloň obecná je strom, který původně pochází z oblasti od Malé Asie po Afganistán. Odtud se její pěstování rozšířilo do Středozemí, a nakonec i do nejteplejších oblastí Čech.
V Praze je krásný mandloňový sad na svahu Petřína. Je zde vysazeno mnoho odlišných odrůd s různým tvarem květů a následně i s různou velikostí a kvalitou plodů. Mandloně pro dobrý růst potřebují takové počasí, kdy je konec zimy a předjaří bez velkých teplotních výkyvů. Dokážou totiž vykvétat zjara mimořádně brzy, jenže potom jejich květy často spálí mráz.
Mandloň trojlaločná Prunus triloba
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mandloň trojlaločná se u nás pěstuje jako okrasný keř, oblíbený je kultivar s plnými květy. Plody nevytváří, nebo se vyskytnou jen velmi vzácně. Její pěstování v českých zahradách bylo velmi moderní ve 20. století, tenkrát nechyběla snad v žádné zahradě bohatších majitelů. V současnosti jí nahrazují další okrasné kultivary z rodu Prunus, nyní jsou pro výsadbu do parků víc vyhledávané velmi časně kvetoucí druhy a odrůdy.
Mandloň trojlaločná pochází z Číny. Rozkvétá v dubnu, její květy hojně vyhledávají včely a čmeláci.
Máta Mentha sp.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
Mateřídouška panonská Thymus pannonicus
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Mateřídouška panonská je častý druh na plochách přírodních památek Prahy 6. Zdá se, že jejímu šíření napomáhá i pastva ovcí a koz. Samotná mateřídouška jim nějak nechutná, tu téměř nepoškozují, a naopak vypásají jiné byliny, které mateřídoušce konkurovaly.
Mateřídouška panonská je velmi proměnlivá, co se týká délky a hustoty odění stonků a listů. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř válcovité, a po celém povrchu stejnoměrně chlupaté.
Květy mateřídoušek navštěvuje mnoho hmyzu.