Rostliny Seznam
Prvosenka Primula sp.
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).
Prvosenka bezlodyžná Primula vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.
Pryskyřník hliznatý Ranunculus bulbosus
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník hliznatý je vytrvalá bylina, bývá na suchých loukách nebo v ovocných sadech na jižních svazích. Rozkvétá už začátkem dubna,o trochu dřív než jiné druhy pryskyřníků.
Důležitým rozlišovacím znakem tohoto druhu pryskyřníku jsou zašpičatělé kališní lístky, na vnější straně dlouze chlupaté, za květu nazpět sehnuté a přitisklé ke květní stopce.
Pryskyřník lítý Ranunculus sceleratus
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník lítý je jednoletá nebo přezimující (dvouletá) bylina. Roste na bahnitých místech, snáší i mírné zaplavení. Patří mezi nejjedovatější pryskyřníky.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných pryskyřníků je charakteristické prodloužené válcovité (kuželovité) lůžko s velkým množstvím nažek.
Pryskyřník plazivý Ranunculus repens
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník plazivý je vytrvalá bylina. Vytváří dlouhé nadzemní plazivé nebo vystoupavé lodyhy a olistěné a kořenující výběžky. Je to hojný druh na vlhkých loukách, roste i podél potoků, mnohdy i jako plevel v zahradách.
Zvířata na pastvě se pryskyřníkům vyhýbají.
Pryskyřník prudký Ranunculus acris
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
Pryskyřník zlatožlutý Ranunculus auricomus agg.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Pryšec chvojka Euphorbia cyparissias
od Hanka
čeleď: Pryšcovité - Euphorbiaceae
Pryšec chvojka je vytrvalá trsnatá bylina. Velmi dobře snáší sucho. Často roste na kamenitých půdách. V Praze je to častá bylina v okolí skal na plochách přírodních rezervací a přírodních památek. Má tenké čárkovité listy.
Na jeho květech hmyz sbírá nektar a pyl. Pryšec chvojka kvete ve druhé polovině dubna a na začátku května. Na některých lokalitách je v tomto termínu pryšec chvojka jedinou kvetoucí rostlinou. V době jeho kvetení totiž bývají trnky už odkvetlé a naopak další druhy stepních bylin mají teprve poupata. Pro blanokřídlý hmyz je pryšec chvojka významnou rostlinou.
Ptačí zob obecný Ligustrum vulgare
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Ptačí zob obecný je hustě větvený keř, může vyrůst 3 m vysoký. Je to naše původní evropská dřevina, dobře přizpůsobená podmínkám české přírody. Nejlépe se mu daří ve vápencových oblastech, tam dokáže růst na suchých půdách právě tak dobře jako v pobřežních houštinách. Lidé ho často vysazují do živých plotů. Do okolí se šíří kořenovými výmladky. Snadno zakořeňuje i z dřevitých řízků.
Kvete koncem května a v červnu. V této době už bývá v pražských parcích většina dřevin odkvetlá. Proto včely a čmeláci na jeho květy často létají, ve květech sbírají pyl.
Ptačinec velkokvětý Stellaria holostea
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Ptačinec velkokvětý je vytrvalá bylina. V pražských lesích je to velmi hojný druh, roste zejména podél menších lesních pěšin, na sušších místech. Je to zajímavá ozdoba lesa.
Hmyz létá na květy ptačince velkokvětého velmi málo, skoro vůbec. Blanokřídlí dávají přednost květům jiných druhů rostlin, jaké se na lokalitě vyskytují. To ale tomuto ptačinci nevadí, velká část kvalitních semen vyrůstá v důsledku samosprášení.