od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil perský je původní v pohořích Střední Asie. Do Evropy je zavlečený, a nyní je to hojný druh. Drobná rostlinka, její květy bývají vidět už v březnu. Je to takový krásný plevel.
Rozmnožuje se semeny. Vzchází během celé vegetace a snadno přezimuje. Může růst a vyvíjet se i za nízkých teplot. Proto jsou jeho kvítky vidět už na konci zimy. Je to drobná, nízká rostlinka.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil potoční je vytrvalá rostlina. Je to častý druh v mokřinách, na březích tekoucích vod i na okrajích ve vodách stojatých.
Ve srovnání s jinými druhy rozrazilů má rozrazil potoční docela velké listy, a naopak drobné, často nenápadné květy.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rezekvítek je vytrvalá bylina. Je to velmi častý druh na loukách a v městských trávnících.
Jeho kvítky vyhledává celá řada drobných druhů hmyzu.
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil rozprostřený je drobná vytrvalá bylina. Z oddenku v zemi mu vyrůstají kruhovitě rozložené lodyhy. Sterilní lodyhy mívá poléhavé až plazivé, květní lodyhy jsou vystoupavé. Je to teplomilný druh, v Praze roste na suchých stepních lokalitách, obvykle je nahoře nad skalami. Daří se mu na vápnitých podkladech, na severu Prahy roste převážně na místech, která byla obohacená vápencem díky činnosti lidí.
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Rožec rolní bývá k vidění na skalách a jiných výslunných volných místech. Je to vytrvalý trsnatý druh.
Krásně a dlouho kvete, ale hmyz se o jeho květy téměř nezajímá. Na jeho květech se lze setkávat pouze s droboučkými hmyzími druhy.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Rukevník východní je mohutná dvouletá (leckdy i víceletá) bylina. Obvykle dorůstá do výšky kolem 120 cm, může ale vyrůst i vyšší. Pochází z jihozápadu evropského Ruska, tam lidé využívají mladé listy rukevníku jako zeleninu. V posledním století ale byla jeho semena rozvlečena dopravou snad na celou severní polokouli. Před více než 20 roky byl rukevník východní v ČR registrován jako karanténní plevel. To ale jeho šíření nezabránilo. Nyní u nás roste snad podél všech železničních tratí a odtud se šíří dál jako invazní plevel na orné půdy. Na polích se rozšiřuje i společně s chlévským hnojem, protože jeho semena procházejí dobytkem bez poškození.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rulík zlomocný je vytrvalá bylina. Rozšíření rulíku v české přírodě není rovnoměrné, v mnoha oblastech chybí. Daří se mu na lesních pasekách, často v bučinách. Bývá na vlhčích polostinných stanovištích, na živinami bohatých půdách.
Celá rostlina je jedovatá. V mnoha zemích se pěstuje pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Včely medonosné sbírají ve květech rulíku nektar a pyl. Včelám rulíkový nektar a pyl vyhovuje, na takových zásobách dokáží dobře přezimovat. Pro lidi je včelí med, který včely vytvářely z nektaru rulíkových květů, jedovatý! Také některá zvířata jsou překvapivě dost odolná vůči rulíkovým jedům, pro lidi pak ale může být jedovaté i mléko od takových zvířat.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže Hugova je planý druh růže, původně pochází ze střední Číny. Nyní je u nás často v parcích a zahradách. Rozkvétá zjara jako první ze všech u nás pěstovaných růží. Je to keř, který může růst samostatně, často se pne po nějaké opoře, třeba je zachycená ve větvích sousedních stromů. Potom dokážet vyrůst až do výšky 4,5 metru.
Pro včely a čmeláky je to vydatný zdroj kvalitního pylu.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže keltská se obvykle vyskytuje v místech bývalého keltského osídlení. Je to planý druh růže s největšími květy - až 10 cm v průměru. Je to základ šlechtění mnoha druhů kulturních růží.
V posledních letech je vzácná, je to značně ohrožený druh. Dolní Šárka v Praze je místem, kde se s ní lze stále setkat.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Růže šípková je u nás obecně rozšířený keř. Pro svůj růst potřebuje hodně světla. Má nepatrné nároky na kvalitu půdy, snáší sucho a teplo na výslunných svazích právě tak dobře jako dokáže růst i na okrajích mokřin. Může růst jako samostatný keř, a pak bývá až 3 metry vysoká. Někdy roste mezi stromy jako opíravá liana a jednotlivé větve mohou být dlouhé až 10 metrů.
Ve květech růže šípkové je velké množství pylu. Naopak sladkého nektaru bývá v růžových květech maloučko nebo vůbec žádný. Proto lze na květech růže šípkové vidět mnoho takových druhů hmyzu, které se živí především pylem.