Rostliny Seznam
Srstka angrešt Ribes (Grossularia) uva-crispa
od Hanka
čeleď: Meruzalkovité - Grossulariaceae
Srstka angrešt je v pražských lesích velmi hojný keř. Je obtížné odhadnout, jestli je tu původní, nebo zplanělá, nebo tu byla v minulosti úmyslně vysazovaná. Dokáže úspěšně růst ve stínu pod jinými vzrostlými stromy. Hlavně se s ní lze setkat na kamenitých svazích. Kvete postupně během dubna, a její květy vyhledává mnoho časně jarních druhů hmyzu.
Téměř vždy je možno na květech angreštu vidět krásnou pískorypku ryšavou (Andrena fulva).
Starček obecný Senecio vulgaris
od Hanka
čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae
Starček obecný je velmi otužilý plevelný druh, dokáže přezimovat snad ve všech růstových fázích. Proto je možné na něm vidět květy a zralé plody už v březnu. V jednom roce stihne vytvořit několik generací.
Taková rychlá obměna generací mu umožňuje využívat evoluční mechanismy. Byl první rostlinou, u které se objevila rezistence vůči některým herbicidům. Běžné rostliny starčku obecného jsou stále na aplikaci herbicidů citlivé, ale už i u nás v ČR se šíří populace, se kterými si obvykle používané herbicidy neporadí.
Starček přímětník Senecio jacobaea
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Starček přímětník je dvouletá nebo krátkověká bylina. Obvykle roste na suchých loukách, stepních svazích nebo kamenitých stráních, hlavně v teplých oblastech.
Obsahuje jedovatý alkaloid jacobin.
Je oblíbenou živnou rostlinou housenek přástevníka starčkového.
Starček úzkolistý Senecio inaequidens
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteracea
Starček úzkolistý je nebezpečný invazní druh. Pochází z Jihoafrické republiky, ale už se v Evropě aklimatizoval, a jsou s ním potíže. Je odolný vůči solení silnic i vůči mnoha herbicidům, v západní Evropě proto často tvoří monokulturní porosty kolem dálnic. Je to rostlina jedovatá, na pastvinách způsobuje zvířatům chronické otravy, které u dobytka vedou ke vzniku cirhózy jater.
Vypadá jako vytrvalá bylina, ale podle botanického hodnocení je to polokeř.
Starček vodní Senecio aquaticus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Starček vodní je typická rostlina vlhkých luk. Obvykle je dvouletá. Může být až 70 cm vysoká, ale obvykle je před květem poškozená při sečení louky, a potom vyroste mnohem menší a košatější.
Rostliny obsahují jedovaté pyrolizidinové alkaloidy, které způsobují vážné zdravotní problémy u dobytka, zejména jsou na otravu citliví koně. Otrava vzniká i po konzumaci sena, ve kterém je větší obsah starčku vodního.
Střemcha obecná Prunus padus
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha obecná je strom až 20 m vysoký. Je to u nás v ČR původní evropský druh.Vyžaduje dostatek vláhy a půdy bohaté na živiny.
V Praze je k vidění zejména kolem Rokytky.
Má velmi jedovatá semena (dužnina není jedovatá, je ale nechutná).
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus avium.
Střemcha pozdní Prunus serotina
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha pozdní pochází ze Severní Ameriky. Ve své domovině je to strom, který může vyrůst až 30 m vysoko, a má velmi kvalitní dřevo. U nás bývala vysazovaná jako parková dřevina. Nyní se ale odtud šíří do okolní přírody, a to místy dost invazivně. Na území Prahy je takto rozrostlá např. ve východní části Klánovického lesa. Zjara rozkvétá trochu později než naše domácí střemcha obecná. Důležitým rozlišovacím znakem střemchy pozdní jsou rezavé chloupky kolem hlavní žilky na spodní straně listu.
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus serotina.
Stulík žlutý Nuphar lutea
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Stulík žlutý je vytrvalá vodní rostlina. Je to hojný druh, často roste zejména ve starých ramenech Labe nebo i v hlavním říčním toku, pokud je v některém místě pomalejší proud. Kořeny mívá uchycené v hloubce 50 cm až 200 cm. Nevadí mu znečištěná voda. Dobře se mu daří i v takové vodě, která je přesycená živinami (obvykle kvůli dešťovým splachům minerálních hnojiv z okolních polí).
Suchokvět roční Xeranthemum annum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Suchokvět roční v minulosti rostl v Čechách v nejteplejších územích. Nyní je v přírodě velmi vzácný.
Výskyt na severním okraji Prahy zanikl koncem 19. století. Nyní se tu na výslunné stráni opět objevuje - pravděpodobně pochází ze současných výsevů.
Pokud se bude dál sám vysemeňovat a populace se uchytí, bude to úspěšný návrat zde původního, ale pak vyhynulého druhu.
Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Svazenka vratičolistá je jednoletá rostlina, pochází ze Severní Ameriky. U nás se občas pěstuje na zelené hnojení a jako včelařská rostlina.
Pyl svazenky má modrou barvu. U našich rostlin je modrá barva pylu málo častá, kdo svazenku nezná, pro toho je neobvyklé, když včely nosí do úlů modrý pyl.