od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj luční je hojný druh na mnoha místech ČR, u nás v Praze roste roztroušeně v lokalitách pražských přírodních památek, obvykle na suchých travnatých místech kolem skal.
Je to vytrvalá bylina. Barva květů je proměnlivá od světle modré až po velmi tmavě modrou.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Šedivka šedá roste jako jednoletá, někdy dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina. Je hojná v teplých oblastech na lehkých vysýchavých půdách, na výslunných místech. Je to menší rostlina, bývá vysoká jen o trochu víc než 20 cm, i když v dobrých podmínkách může vyrůst až 70 cm vysoká.
Jednotlivé kvítky jí na lodyze vyrůstají postupně, proto kvete neobvykle dlouho, od června až do října. Hmyz její květy miluje.
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Šeřík obecný pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je to často vysazovaná dřevina. Je vyšlechtěno velké množství různě barevných kultivarů. U nás se mu daří v teplejších oblastech, zejména na výslunných kamenitých svazích. Je mrazuvzdorný a odolný k suchu.
Velmi intenzivně se šíří kořenovými výmladky.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda dvouletá kvete od května do listopadu. V městských trávnících je to v létě nejčastější žlutě kvetoucí rostlina.
Hmyz ji velmi miluje. Nektar a pyl tam sbírají včely medonosné i mnoho dalších druhů včel samotářek.
Rozlišovacím znakem od mnoha podobných druhů rostlin je zákrov a zákroveček ( výrazně rozlišené zákrovní listeny, vnější obloukem rozestálé ) na spodní části květů, který je nejlépe viditelný na odkvetlých částech rostlin.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda smrdutá mákolistá je jednoletá bylina. Proto vytváří početné populace zejména kolem železničních kolejí a také na podobných často zraňovaných půdách, kde semenáčky nemají konkurenci jiných rostlin. Je častá v nejteplejších oblastech ČR. Kvete od června do října.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů škard jsou nicí mladé květní úbory (poupata se sklánějí dolů). Teprve krátce před rozkvětem se stopky květních úborů narovnávají.
od Hanka
čeleď: Ledvinovníkovité - Anacardiaceae
Škumpa orobincová je dvoudomý keř nebo malý strom. Pochází ze Severní Ameriky. U nás bývá škumpa vysazovaná jako okrasná dřevina. Je velmi nenáročná, proto se u nás začíná stávat nebezpečným invazním druhem. Má hluboký kořenový systém s mnoha kořenovými výhony, díky kterým se rostlina rychle sama šíří do okolí a proniká ze zahrádek do okolní přírody.
V Praze kvete v polovině června, na její květní laty přilétá mnoho dělnic včel medonosných.
od Hanka
čeleď: Šruchovité - Portulacaceae
Šrucha zelná je jednoletá bylina. Planý typ má poléhavé lodyhy, jen na konečcích jsou lodyhy vystoupavé. Často roste jako plevel na okrajích pěšin v zahradách, i na dalších místech, které jsou ovlivňované lidmi, např. mezi dlažebními kostkami. Daří se jí na suchých, lehčích a výživnějších půdách.
Jako zelenina se pěstuje kultivar šruchy zelné - šrucha setá. Ta má vzpřímený růst a je celkově mohutnější.
od Hanka
čeleď: Šťavelovité - Oxalidaceae
Šťavel kyselý je vytrvalá bylina. Je to stínomilný druh, častý od nížin až do hor v podrostu vlhčích lesů.
Je to drobná rostlinka, svoje bílé květy ukazuje v dubnu a v květnu.
V listech je více než 1% kyseliny šťavelové.
Květy šťavele kyselého navštěvují především drobné druhy včeliček.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štědřenec odvislý je v Praze je často vysazován jako okrasná dřevina. Pochází z jižní Evropy. Snadno zplaňuje a šíří se do okolí, protože je to druh velmi nenáročný na kvalitu půdy. Je nejjedovatější dřevinou ze všech, s jakými se lze u nás běžně setkávat (v botanických zahradách a arboretech existují i jedovatější dřeviny, ale jejich pěstování u nás není běžné).
V literatuře píšou, že je to dobrá včelařská dřevina. U nás ale včely dávají přednost jiným druhům rostlin, které kvetou ve stejné době. Včelu medonosnou jsem na štědřencích prakticky neviděla. Vždy na nich ale bzučí mnoho čmeláků. Vyfotografovat čmeláka vysoko ve větvích není snadný úkol.