Rostliny Seznam
Trnovník akát Robinia pseudoacacia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky, z východní a střední části USA, tedy z jižnějších zeměpisných šířek než je ČR.
Trnovník akát je v Praze a okolí nejdůležitější včelařská rostlina.
Je důležitý jako zdroj nektaru i pro mnoho dalších druhů hmyzu. Kvete totiž v termínu, kdy je většina českých stromů už odkvetlá (naopak lípy v termínu kvetení akátů mají teprve poupata), a současně nastává období intenzivního sečení travnatých ploch, takže je o květy nouze.
Na horní fotografii saje nektar z akátových květů samotářská včelka zednice rezavá (Osmia bicornis).
Trnovník srstnatý (trnovník huňatý) Robinia hispida
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník srstnatý je původní na jihovýchodě USA. Roste jako keř nebo strom až do výšky 3 metrů, pěstované kultivary mohou být vzrůstnější. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí, proto není vhodný k vysazování do české přírody. V českých parcích bývá naroubovaný na podnože jiných druhů trnovníků. Je to významná včelařská dřevina, ve květech má mnoho velmi sladkého nektaru. Květy vyhledávají včely medonosné, čmeláci a také naše největší samotářská včela drvodělka fialová.
Na fotografiích je pravděpodobně odrůda Macrophylla (akát chloupkatý). Ta kvete poprvé při začátku rašení, potom v létě kvetení opakuje. Je odolná vůči mrazu v zimě a jaro 2024 ukázalo, že je odolná i vůči pozdním jarním mrazům.
Tromín prorostlý Smyrnium perfoliatum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Tromín prorostlý byl ještě nedávno v Čechách neznámou rostlinou.
Začátkem května v Divoké Šárce upoutávají pozornost lidí nápadně světle žlutozelené rostliny. Jedná se o tromín prorostlý, pravděpodobně je to rostlina zavlečená k nám z jižní Evropy. V současnosti se vyskytuje v ČR pouze v Praze a okolí.
Trýzel škardolistý Erysimum crepidifolium
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Trýzel škardolistý je charakteristická rostlina výslunných skal a skalních stepí v Dolním Povltaví. Je dvouletá až krátce vytrvalá. Začíná kvést ve druhé polovině dubna. Nektar pro hmyz má v květech uložený hluboko. Když je příznivé, mírně vlhčí počasí, hmyz dává přednost návštěvám květů takových druhů rostlin, kde dosáhne na nektar snadněji, a trýzel škardolistý opomíjí. Pokud ale nastane sucho a jiné byliny zasychají, trýzel škardolistý má stále v květech nektaru dostatek a včely samotářky ho začnou hromadně vyhledávat. Ovšem pouze druhy s dlouhým sosákem. Ti s kratším sosákem, jako je např. včela medonosná, dovnitř do květu trýzele škardolistého pro nektar nedosáhnou.
Třešeň (ptačí, obecná) Prunus avium (Cerasus avium)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (mandloňovité - Amygdalaceae)
Třešně, pěstované i zplanělé, jsou typickým stromem Prahy a okolí. Jsou světlomilné, ve starých zanedbaných sadech ve stínu jiných stromů zasychají.
Třešně jsou dobře přizpůsobené proměnlivému českému počasí. Zjara nepospíchají s rozkvětem květů (jako třeba u nás nepůvodní mandloně, meruňky nebo některé slivoně), ale trochu čekají, až bude pravděpodobný příchod trvalejšího jarního počasí. Pro hmyz je v třešňových květech hodně nektaru. Včelstva blízko třešňových sadů dokážou nasbírat z třešňových květů tolik medu, že včelaři ho mohou hned zjara prodávat.
Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum
od Hanka
čeleď: Třezalkovité - Hypericaceae
Třezalka tečkovaná je statná vytrvalá bylina. Svůj název získala kvůli černým tečkovitým žlázkám na listech a na korunních lístcích. Tmavé žlázky obsahují červenofialové barvivo hypericin, po požití většího množství u zvířat i u lidí způsobuje zvýšenou citlivost ke slunečnímu záření.
Na květech třezalky tečkované jsou často vidět včely a čmeláci, kteří po květech rychle běhají a sbírají pyl. Květní nektar třezalka tečkovaná nevytváří.
Turan (hvězdník, hvězdnice) roční Erigeron annus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turan roční pochází z východních oblastí Severní Ameriky. V Čechách se v posledních desetiletích šíří docela invazivně.
Podle názoru některých odborníků vznikl (vzniká) tento druh hybridizací rodičovského druhu Erigeron strigosus s některým dalším východoamerickým druhem tohoto rodu. Díky tomu představuje tento druh konglomerát většího počtu apomikticky udržovaných linií. V Čechách je nejrozšířenější typ turan roční severní (Erigeron annus septentrionalis).
Turanka kanadská (turan kanadský) Conyza canadensis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Turanka kanadská je jednoletá bylina, většinou vyrůstá jako ozimý plevelný druh.
Pochází ze Severní Ameriky. V Čechách roste jako obecně rozšířený plevel, je doložený už z 18. století. Je častá na plochách, které jsou narušené činností lidí. Zejména roste podél cest nebo u železničních náspů. K jejímu rozšířování přispívá i okolnost, že je poměrně odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, a tím získává konkurenční výhodu vůči jiným plevelným rostlinám.
Tužebník jilmový Filipendula ulmaria
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tužebník jilmový je mohutná vytrvalá bylina. Je to hojný druh na vlhkých podmáčených loukách a na březích tekoucích i stojatých vod.
Jednotlivé lodyhy rozkvétají postupně během celého léta. Včely medonosné sbírají na květenství tužebníků mnoho pylu. Pokud jsou někde v sousedství tužebníkového porostu včelí úly, tak jsou na květenství vidět včelí dělnice, které rychle pobíhají přes jednotlivé kvítky a ukládají si pyl do svých košíčků na zadních nožičkách. Vydatný zdroj pylu je důležitý pro zdraví včelstev a nenahraditelný pro jejich úspěšné přezimování.
Vičenec ligrus Onobrychis viciifolia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vičenec ligrus je vytrvalá bylina. Koncem 18. a začátkem 19. století se u nás zaváděl jako pěstovaná plodina, zejména na suchých lokalitách, na píci pro zvířata. V současnosti je zdomácnělý a rozšířený v druhotných rostlinných společenstvech.
V současnosti má význam jako včelařská rostlina. Jeho květy vyhledávají zejména dělnice čmeláků skalních, dávají mu přednost před ostatními kvetoucími rostlinami.