Rostliny Seznam
Vikev huňatá Vicia villosa
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev huňatá pochází ze Středozemí, u nás byla v minulosti pěstovaná na krmení pro dobytek, zejména na chudých půdách.
Na jejích koříncích jsou nádorky s hlízkovými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. V dřívějších dobách, kdy lidé neznali výrobu umělých dusíkatých hnojiv, pěstování vikve huňaté výrazně zlepšovalo následnou úrodnost polí. V současnosti se vyskytuje porůznu jako zplanělá, hlavně podél okrajů polí.
Vikev huňatou často vysévají včelaři.
Vikev plotní Vicia sepium
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev plotní je vytrvalá bylina. Listy má složené ze čtyř až osmi párů lístků, na konci s větvenou úponkou.
Zajímavostí jsou mimokvětní nektaria na palistech. O ty mají zájem zejména mravenci.
Vikev plotní je hojný druh, dokáže růst na různých půdních podkladech.
Vikev ptačí Vicia cracca
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev ptačí je vytrvalá bylina. V ČR roste hojně na celém území, od nížin až do hor. U nás se vyskytují 3 základní chromozomové rasy (a méně často jejich různé kombinace). Vzhledově jsou nerozlišitelné.
1. Diploidní (2n = 14) - výrazně teplomilná a suchomilná.
2. Diploidní (2n = 14) - horská, roste v chladnu a vlhku.
3. Tetraploidní (2n = 28) - roste na rozličných stanovištích od nížin až do hor.
Kvete od poloviny května do září. Květní koruna může být dlouhá až 12 mm. Vikev ptačí je důležitým zdrojem květního nektaru, zejména pro včely medonosné a čmeláky.
Vikev tenkolistá Vicia tenuifolia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev tenkolistá je vytrvalá bylina. Daří se jí v teplých oblastech, na suchých stráních. Je podobná vikvi ptačí, liší se tvarem kvítků a zejména tím, že začíná kvést už během května a koncem června na ní nacházíme hlavně plody. Vikev ptačí je pozdější, ta začíná kvést až v červnu a její kvetoucí rostliny lze najít až do září.
Kvítky má drobné, ale je v nich hodně nektaru a kvalitního pylu. Na květech vikve tenkolisté je možno pozorovat mnoho hmyzu. Létají na ní dělnice včel medonosných a včely samotářky. Bývají na ní hojné zejména samotářské včely druhu stepnice jarní (Eucera nigrescens).
Vikev úzkolistá Vicia angustifolia
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev úzkolistá je jednoletá bylina. Je oblíbenou rostlinou samotářské včely stepnice jarní.
Na palistech má také mimokvětní nektaria, která vyhledávají zejměna mravenci (podobně jako vikev plotní).
Obvykle roste na teplých, suchých a slunných stanovištích.
Violka lesní a její příbuzné Viola reichenbachiana + Viola sp.
od Hanka
čeleď: Violkovité - Violaceae
Violka lesní patří spolu se svými příbuznými do podsekce Rostratae. Druhy z této podsekce vytvářejí květonosnou lodyhu. Do této podsekce patří větší počet druhů violek. V Praze jsou z nich nejhojnější kromě violky lesní také violka psí (Viola canina) a violka Rivinova (Viola riviniana). Violky z této podsekce jsou schopné se mezi sebou křížit, v některých kombinacích vytvářejí na lokalitách i početné hybridní roje.
Violka trojbarevná skalní Viola saxatilis
od Hanka
čeleď: Violkovité - Violaceae
Violka trojbarevná skalní je v dubnu nápadnou ozdobou skal (skalních štěrbin a sutí a na mělkých půdách) v Divoké Šárce, má květy vysoké až 25 mm. Kvete i v pozdějších měsících, ale během vegetace se velikost jejích květů spíš zmenšuje a mezi jinými druhy rostlin pak už bývá přehlížená.
Je to rostlina krátce vytrvalá. Obvykle vidíme hustý trs lodyh s květy.
Violka vonná a její příbuzné Viola odorata + Viola sp.
od Hanka
čeleď: Violkovité - Violaceae
Violka vonná pochází ze Středomoří. Je u nás oblíbená pro časně jarní květení a vonné květy, proto začala být pěstovaná už od středověku. Semena pěstovaných rostlin rozšiřují do okolí mravenci.
Violka vonná se v přírodě často kříží s jinými druhy violek z podsekce Viola. Nejsnadněji se dokáže křížit s naší domácí violkou srstnatou (Viola hirta). Jejich potomstvo je schopné dalšího sexuálního rozmnožování mezi sebou nebo s kterýmkoliv rodičovským druhem nebo i s jiným druhem violek ze sekce Viola - např. s violkou chlumní (Viola collina). Vzniklé hybridní roje často úplně vytlačují rodičovské druhy z původní lokality. Takové rostliny violek se mohou vzhledem velmi podobat druhu violka vonná, ale většinou mají květy nevonné.
Vistárie čínská Wisteria sinensis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vistárie čínská je v pražských zahradách často pěstovaná okrasná pnoucí dřevina. Rozkvétá později zjara současně s rašením listů. Zahradníci vyšlechtili i řadu odrůd s různými odstíny modré barvy květů a s výrazně větší velikostí květenství. Moderní kultivary častou kvetou opakovaně ještě pak v létě i na začátku podzimu.
Pro včelaře je důležité, že vistárie čínská je medonosná dřevina. Při prvním jarním rozkvetení bývá v přírodě květů nadbytek a včely nestíhají létat na všechny květy, opakované kvetení v létě a začátkem podzimu, kdy je nouze o květy, je pro včely důležité. Květy vistárii také často vyhledávají naše největší samotářské včely - drvodělky.
Vlaštovičník větší Chelidonium majus
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae
Vlaštovičník větší je vytrvalá bylina. V Praze patří k nejhojněším rostlinám, dobře roste i v akátinách. Charakteristický je obsah žlutooranžové šťávy v celé rostlině. Kvete od dubna až do září. Včely, čmeláci a další hmyz navštěvují květy vlaštovičníku často, zejména v době po okvětu ovocných stromů, když začíná být o květy v přírodě nouze. Na květech vlaštovičníku rády sbírají pyl také pelonosky hluchavkové. Je ale zajímavé, že pelonosky létají na vlaštovičník pouze ráno a pak zase pozdě večer, během dne navštěvují jiné druhy rostlin.
Semena vlaštovičníků obvykle rozšiřují mravenci.