Rostliny Seznam
Zákula japonská Kerria japonica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Zákula japonská (Kerria japonica) se u nás pěstuje jako nenáročný okrasný keř. Pochází z východní Asie. Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu větší množství různých kultivarů. Zákula se vydatně rozrůstá do okolí díky svým hojným podzemním odnožím. Zákula kvete koncem dubna a v květnu. V tomto termínu ale kvete velké množství jiných druhů dřevin, kterým včely dávají přednost.
Včely a čmeláci navštěvují pouze kultivary s jednoduchými květy. U většiny kultivarů, s jakými se lze v našich parcích setkávat, se plody a semena nevytvářejí. Zákuly se nejsnadněji rozmnožují pomocí odkopků.
Zběhovec plazivý Ajuga reptans
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Zběhovec plazivý je vytrvalá bylina. V přírodě roste především na trochu vlhčích a mírně zastíněných místech v sousedství listnatých stromů. Do okolí se rozšiřuje nejen semeny, ale také s pomocí nadzemních výběžků. V zahradách bývá pěstovaný jako nenáročná skalnička, kultivary mohou kvést také bíle nebo v různých odstínech světlé barvy. Některé vyšlechtěné typy mají také tmavé zelenohnědé listy.
Zdravínek jarní pozdní Odontites vernus (subsp. serotinus)
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
Zemědým lékařský Fumaria officinalis
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Zemědým lékařský je jednoletá, sivě zelená bylina. Častý plevel na okrajích polí.
Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen. Semena hned po uzrání klíčí špatně, teprve po přezimování v půdě se klíčivost zvyšuje, a semena pak klíčí během celé vegetační doby. Kvete od poloviny dubna až do pozdního podzimu.
Je to jedovatá rostlina.
Zerav obrovský (řasnatý) Thuja plicata
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
Zerav západní Thuja occidentalis
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav západní je nejčastěji pěstovaný jehličnan v pražských zahradách. Dobře snáší stříhání, využívá se do živých plotů. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili velké množství kultivarů. Kultivary se rozmnožují pouze vegetativně, zakořeňováním odlomených větviček.
Pochází ze Severní Ameriky. Může vyrůst až 20 m vysoký, kultivary podstatně méně. Šišky jsou drobné, dlouhé jen 8 až 12 mm. Na horním obrázku je otevřená šiška na velmi zvětšené fotografii.
Na zeravech může žít puklice zeravová (Parthenolecanium fletcheri). Ta vytváří v květnu mnoho medovice, kterou rády sbírají včely medonosné.
Zeravec východní (zerav východní) Platycladus orientalis (Thuja orientalis)
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravec východní je druh, který pochází ze severní Číny. Hodně se pěstuje v jižní Evropě, u nás není úplně odolný mrazu - proto jsou v Čechách k vidění jen mladší, menší stromky zeravce východního, starší stromy v minulosti zlikvidovala některá mrazivá zima (nebo mají starší stromy nehezký tvar, snad v důsledku mrazových poškození). Vzhledem k oteplování klimatu se ale může stát jeho pěstování v městských parcích a zahradách perspektivní. Na rozdíl od většiny ostatních jehličnanů totiž snáší sucho i mělké půdy.
Důležitým rozlišovacím znakem jsou větévky uspořádáné ve svislé rovině.
Zeravinec japonský Thujopsis dolabrata
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zeravinec japonský pochází z horských oblastí japonských ostrovů. U nás se s ním lze setkávat v parcích a zahradách jen málo, i když je nejkrásnější ze všech u nás pěstovaných jehličnanů této čeledi. Vyžaduje totiž vyšší vzdušnou vlhkost, a v některých letech může být potíž i s mrazuvzdorností.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou nápadně široké koncové větévky (až 6 mm) s výraznou bělavou kresbou na rubu. Roste velmi pomalu.
Zimnokvět časný Chimonanthus praecox
od Hanka
čeleď: Sazaníkovité - Calycanthaceae
Zimnokvět časný je keř, více než 3 m vysoký. Pochází z horských lesů v Číně. U nás se s ním lze setkat jako s raritou v Botanické zahradě v Praze Na Slupi. Byl by to ale vhodný okrasný keř i pro častější pěstování v českých zahradách. Vyniká zimním termínem kvetení a zajímavou vůní květů. Květy nejsou nijak velké ani nápadně barevné, ale jejich předností je právě vůně. Pokud se během zimních měsíců na chvíli oteplí, tak zimnokvět hojně navštěvují včely medonosné.
Zimolez Henryův Lonicera henryi
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Zimolez Henryův se v českých zahradách objevuje teprve v posledních letech. Pochází z Číny. Je to stálezelená ovíjivá liána s dřevnatými výhony. Je to velmi bujně rostoucí druh. Protože se u nás pěstuje krátkou dobu, tak zatím nelze určit, do jaké výšky dokáže vyrůst, ale zdá se, že to bude rekorman mezi všemi u nás pěstovanými zimolezy. V současnosti je to mezi zahradníky vyhledávaná rostlina, protože u nás je k dispozici málo druhů dřevin, které si uchovávají zelené listy i během zimy. Původní druh má drobné světle nafialovělé kvítky, častěji se ale pěstuje odrůda s květy trochu většími, které jsou uvnitř žluté.
Květy vyhledávají čmeláci druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum). To je čmelák, který má ze všech českých druhů čmeláků nejdelší sosák. Ostatní blanokřídlí asi k hluboko uloženému květnímu nektaru nedosáhnou.