Rostliny Seznam
Rozrazil laločnatý Veronica sublobata
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil laločnatý je jednoletá bylina. Je to drobná rostlina, která má velmi rychlý životní cyklus. Klíční rostlinky se objevují pouze na podzim nebo na jaře. Semena klíčí hromadně při nízkých teplotách z povrchu půdy. Maličké kvítky se objevují už na konci března, semena pak rychle dozrávají a nejpozději v květnu rostliny zasychají. Daří se mu na polostinných místech. V listnatých lesích je to nejhojnější jarní rostlina.
Rozrazil laločnatý patří do komplexu druhů Veronica hederifolia agg. V minulosti nebyly jednotlivé druhu tohoto agragátu rozlišovány. Dnes už je známo, že druh Veronica triloba (rozrazil trojlaločný) je diploidní, Veronica sublobata (rozrazil laločnatý) je tetraploidní a Veronica hederifolia (rozrazil břečťanolistý) je hexaploidní.
Dymnivka nízká Corydalis pumila
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka nízká roste v podrostu listnatých lesů. Není to častý druh, má jen značně mezerovité rozšíření. Kvete koncem března a na začátku dubna. Odkvétá v krátké době a rychle tvoří semena, musí všechno stihnout dřív než stromům narostou listy.
Ve srovnání s podobnou dymnivkou plnou je dymnivka nízká drobnější rostlina. Oba druhy mají v úžlabí kvítků dlanitolaločné listeny. Důležitým rozlišovacím znakem jsou velmi krátké stopky kvítků a plodů.
V porostu dymnivky nízké se často pohybují samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti se zjara probouzejí velmi brzy, právě v termínu kvetení dymnivek. Samičky pelonosek obvykle zahajují svojí letovou aktivitu o pár týdnů později, v té době jim už kvetou jiné druhy rostlin.
Dymnivka bobovitá Corydalis intermedia
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka bobovitá je drobná rostlina s nenápadnými květy. V Praze se objevuje už koncem března nebo na začátku dubna v podrostu listnatých lesů na skalnatých půdách. Zejména jí vyhovují místa v sousedství sídlišť, kde si pejskové často vyprazdňují bříška.
Rozlišovacími znaky jsou celokrajné listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají květy, a také v době tvorby plodů převislý květní hrozen.
Dymnivka plná Corydalis solida
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka plná roste ve světlých lesích. V ČR není v přírodě příliš hojná. Zahradníci od tohoto druhu vyšlechtili okrasné typy, občas se prodávají kvetoucí rostliny v květináčích pro velikonoční výzdobu na hrobech. Proto se nyní dymnivka plná začala šířit s pomocí semen do okolí pražských hřbitovů a také do lesa v sousedství zahrad. Různé druhy dymnivek se mezi sebou snadno kříží, v okolí zahrádkářských skládek bývá k vidění pestrá směs odlišně vypadajících jedinců.
Rozlišovacím znakem jsou dlanitolaločné listeny v úžlabí vyrůstajících květů, přímý květní hrozen a delší stopky květů.
Dymnivka dutá Corydalis cava
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Dymnivka dutá je vytrvalá bylina. Daří se jí v teplých oblastech, na humusem bohatých půdách. V lužních lesích roste často pospolitě na velkých plochách. Dokáže vytvářet nápadně pestře zbarvené porosty, květy mohou být světle nachové, bílé, žlutobílé, růžové nebo tmavomodré.
Rozlišovacím znakem dymnivky duté jsou celokrajné listeny v úžlabí vyrůstajících květů a přímý květní hrozen.
O květy dymnivek se zajímají hlavně čmeláci, také samotářská včela pelonoska hluchavková.
Krabilice mámivá Chaerophyllum temulum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice mámivá je jednoletá, případně i dvouletá bylina. Je to hojný druh se zřetelnou tendencí k rozšiřování areálu. Daří se jí na polostinných místech na půdách bohatých na živiny, je častá v akátových porostech. Rychle obsazuje stanoviště, která byla změněná lidskou činností.
Na jejích květech bývá dost brouků, těm určitě krabilice prospívají. Pro lidi je krabilice mámivá JEDOVATÁ!!
Pozor na záměnu s jedlým a podobným kerblíkem třebule (Anthriscus cerefolium)!
Krabilice mámivá a kerblík třebule často rostou těsně vedle sebe na stejné ploše.
Lopuch menší Arctium minus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch menší roste jako dvouletá, někdy i víceletá bylina. Bývá častý na vlhčích místech uvnitř obcí na okrajích cest nebo na zanedbaných trávnících.
Květenství má kulovitý zákrov, ten bývá červenofialově naběhlý. Kvítky jsou delší než vnitřní zákrovní listeny.
Lopuch větší Arctium lappa
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch větší je mohutná dvouletá bylina (někdy může být i víceletá). Daří se mu na živinami dobře zásobených půdách, např. v silničních příkopech nebo na skládkách. V teplých oblastech je to hojný druh. Kvete od června do července, pokud lidi květní lodyhu zjara posečou, tak vykvétá opakovaně až do října. Na jeho květy hojně létají včely a čmeláci a také mnoho druhů motýlů.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Rozlišovací znaky lopuchu většího jsou zejména: Lysý zákrov a všechny zákrovní listeny jsou zelené a s háčkovitou špičkou. Trubkovité květy jsou kratší než zákrovní listeny.
Rozrazil dlouholistý Veronica maritima (Pseudolysimachion longifolium)
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae
Rozrazil dlouholistý je vytrvalá bylina. V přírodě roste zejména na březích větších řek, na zaplavovaných loukách v říčních nivách. Snáší i mírné zastínění. Původní přírodní druh není příliš hojný.
Zahradníci vyšlechtili od tohoto druhu mnoho kultivarů, které se liší vzrůstem, barevností a taky odolností vůči vnějším podmínkám.
Osivo rozrazilu dlouholistého je nyní často součástí směsí semen pro výsevy květnatých travnatých porostů. Proto se v posledních letech vyskytuje v pražských parcích čím dál častěji.
Šťavel kyselý Oxalis acetosella
od Hanka
čeleď: Šťavelovité - Oxalidaceae
Šťavel kyselý je vytrvalá bylina. Je to stínomilný druh, častý od nížin až do hor v podrostu vlhčích lesů.
Je to drobná rostlinka, svoje bílé květy ukazuje v dubnu a v květnu.
V listech je více než 1% kyseliny šťavelové.
Květy šťavele kyselého navštěvují především drobné druhy včeliček.