Rostliny Seznam
Prlina rolní Lycopsis arvensis (Anchusa arvensis)
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Prlina rolní u nás roste jako jednoletý ozimý plevel, případně jako dvouletá bylina. Lze se s ní setkávat zejména na okrajích polí. Kvete od května až do podzimu.
Podobá se pilátu lékařskému, má ale výrazně světleji modré květy. Společně s pilátem lékařským je i prlina rolní mezihostitelem houbové nemoci hnědé rzivosti žita (Puccinia recondita). Přezimování rzi na prlině a pilátu nemá hospodářský význam, rez úspěšně přezimuje i na ozimých oblininách nebo na některých trávách. Na prlině a na pilátu ale probíhá pohlavní fáze vývoje této rzi. Může při tom docházet k vývoji takových populací rzi, které jsou rezistentní k používaným fungicidům. Nově vznikající kmeny rzí mohou také napadat takové odrůdy obilnin, které byly dříve úspěšně vyšlechtěné na odolnost ke starším typům rzí.
Pilát lékařský Anchusa officinalis
od Hanka
čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Pilát lékařský u nás roste jako dvouletá bylina, může být i krátce vytrvalá. Daří se mu v teplých oblastech, na travnatých stráních, na výslunných a sušších stanovištích. Kvete od jara do podzimu, je to pro hmyz důležitá luční bylina.
Při rozevírání poupat má květní koruna tmavě nachovou barvu, později se barva mění na výrazně modrou. Uvnitř květu je nápadná bílá pakorunka.
Na horní fotografii z května 2023 je u pilátu zachycená za letu zednice rezavá (Osmia bicornis).
Křehovětvec žlutý Cladrastis kentukea (lutea)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Křehovětvec žlutý pochází z jihovýchodu Spojených států. Nyní je častěji vysazován do parků i v ČR.
Je to včelařsky významná dřevina. Kvete ve stejném termínu jako trnovník akát.
Ozdobou je i nádherně žluté podzimní zbarvení listů.
Jak ale napovídá jméno, má tento strom křehké větve. Proto není vhodné ho vysazovat tam, kudy chodí hodně lidí.
Jírovec pavie Aesculus pavia
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Jírovec pavie pochází z Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Často tam roste v lesích podél potoků. Původní typ bývá vysazován v evropských parcích jen vzácně. U nás se lze setkávat hlavně s jeho různými kultivary, které se rozmnožují roubováním. Zahradnické firmy nyní často nabízejí jeho slabě rostoucí keřovité typy. V parkových výsadbách je oblíbený jeho kříženec s naším evropským jírovcem maďalem. Vysazují se vyšlechtěné typy, které zdědily velké květy po jírovci maďalu a po jírovci pavie mají červenou nebo růžovou barvu. Velmi oceňovaná je odolnost pavie vůči škodlivé klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella).
Rostliny lipnicovité Poaceae
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Lipnicovité jsou velmi důležitá čeleď rostlin. Patří sem nejen všechno, co označujeme souhrnným názvem trávy, ale také pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže a další. Pro lidi to jsou základní potraviny.
Svým vývojem je na lipnicovitých rostlinách vázáno i mnoho druhů hmyzu. Hmyz ale nebývá závislý na jednom konkrétním druhu trávy, žije na širokém spektru druhů. Proto chci ukazovat fotografie hmyzu na trávách souhrnně bez rozlišování jednotlivých druhů trav.
Lopuch plstnatý Arctium tomentosum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Lopuch plstnatý je statná bylina. Většinou vyrůstá jako dvouletá, ale může být i víceletá. Lopuchům se daří na živinami bohatých půdách. Často vytváří souvislé porosty podél okrajů hnojených zemědělských pozemků. V létě tam bývají květy lopuchů pro včely a čmeláky jediných zdrojem květního nektaru a pylu.
V ČR rostou 4 druhy lopuchů. Lopuch plstnatý charakterizuje hustě pavučinově vlnatý zákrov.
Katalpa trubačovitá Catalpa bignonioides
od Hanka
čeleď: Trubačovité - Bignoniaceae
Katalpa trubačovitá je strom, který může vyrůst až do výšky 20 m. Pochází ze Severní Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Roste tam na březích potoků a v nízkých lesích. V ČR je často vysazovaná v parcích a v uličních stromořadích.
Kvete uprostřed léta. Květy rostou ve velikých latách a rozkvétají postupně. Ve městech je to významná včelařská dřevina. Má veliké, široké a obvykle bezlaločné listy. Květy jsou bílé, se žlutými a purpurovými skvrnami.
V českých parcích a botanických zahradách rostou i další druhy rodu katalpa a hlavně řada kultivarů vzniklých vzájemným křížením odlišných druhů.
Devaterník velkokvětý tmavý Helianthemum grandiflorum
od Hanka
čeleď: Cistovité - Cistaceae
Devaterník velkokvětý tmavý je polokeř, bývá od báze bohatě rozvětvený,vysoký je jen 10 cm, vyjímečně až 40 cm. Roste hlavně na výslunných kamenitých stráních, často na zásaditých půdách.
Kvete od června do září. Kvůli svému dlouhému období kvetení bývá také pěstován jako skalnička.
Blanokřídlí se o jeho květy většinou nezajímají, častěji je možné vidět na květech devaterníku brouky.
O jeho listy se ale někdy zajímají včely čalounice, vykusují si z nich materiál na stavby hnízda.
Zvonek řepkovitý Campanula rapunculoides
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek řepkovitý je vytrvalá bylina, květní lodyhy bývají vysoké 50 až 80 cm. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale do okolí se rozšiřuje také plazivými podzemními výběžky. V teplých oblastech ČR je to nejhojnější druh zvonku. Roste na živinami bohatých půdách. V Praze je často vidět v málo udržovaných částech hřbitovů.
Květy obvykle vyrůstají v jednostranném hroznu. Blanokřídlý hmyz navštěvuje květy zvonku řepkovitého jen málo, častěji jsou ve zvoncích brouci.
Rákos obecný Phragmites australis
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Rákos obecný je naše nejstatnější tráva s neobyčejně dlouhými oddenky. Roste v místech, kde je dostatek vody a také dostatek živin v zemi.
Duté stonky rákosu slouží jako hnízdní komůrky pro mnoho druhů blanokřídlého hmyzu.
Mezi nejmladšími listy si vytvářejí hálky larvy zelenušek (Lipara lucens). Opuštěné pevné hálky následně využívají další blanokřídlé druhy, zejména stopčík rákosní (Pemphredon fabricii).
Na rákosu také žije letní generace mšice švestkové (Hyalopterus pruni). Stopčíci rodu Pempredon zásobují svůj plod ulovenými mšicemi.