Rostliny Seznam
Slunečnice topinambur Helianthus tuberosus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Slunečnice topinambur je vytrvalá mohutná bylina, která v dobrých podmínkách dokáže vyrůst až do třímetrové výšky. Pochází ze Severní Ameriky. U nás je pěstovaná, ale snadno zplaňuje a šíří se do okolí. U nás se pěstují zejména vyšlechtěné typy, které vytvářejí v zemi velké kuželovité postranní oddenky. Ty jsou mrazuvzdorné, a mohou se tedy sklízet během celé zimy, a to nejen jako krmivo pro zvířata. Důležitou vlastností hlíz je, že jako zásobní látky neobsahují škrob, ale inulin, a jsou tedy vhodným doplňkem jídla pro diabetiky (v malém množství).
Rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou čárkovitě kopinaté zákrovní listeny, protažené v úzkou špičku. Zákrovní listeny jsou delší než je šířka květního terče, horní polovinou odstávají.
Pouva řepňolistá Iva xanthiifolia
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve ambroziovité - Ambrosiaceae)
Pouva řepňolistá je jednoletá plevelná rostlina. Pochází ze Severní Ameriky, nyní je zavlečená i do ČR. Začala se u nás nedávno objevovat zejména podél silnic a železnic. V teplejších lokalitách se může šířit invazivně. Její opylování zajišťuje vítr, a jak je to u všech větrosnubných rostlin zvykem, vytváří pyl v obrovském množství. Její pyl je významný alergen. Proto je potřeba pouvu znát, a pokud možno jí jako nebezpečnou rostlinu likvidovat.
Hlohyně šarlatová Pyracantha coccinea
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Hlohyně šarlatová je trnitý keř. V parcích se pěstuje několik kultivarů. Některé kultivary vznikly zkřížením hlohyně šarlatové s čínskými druhy hlohyní (Pyracantha rogersiana a Pyracantha crenatoserrata).
Kvete na konci května a v červnu. V této době už je většina stromů a keřů z čeledi růžovitých odkvetlá, a proto na hlohyni létá mnoho druhů hmyzích opylovatelů.
Je okrasná zejména díky svým nápadně barevným plodům. Ty jsou ale často napadané strupovitostí (Spilocaea pyracanthae). Kultivary se žlutými plody jsou vůči této strupovitosti odolnější. (Obrázek nahoře)
Mahalebka obecná Prunus mahaleb
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mahalebka obecná je strom, může být vysoká až 15 metrů, na extrémně suchých stanovištích ale bývá nízká, jen jako keř. Dokáže totiž růst i na skalnatých výslunných svazích. Některé bývalé suché pastviny v okolí Prahy přerůstá až invazivně a vytváří tam souvislý porost.
Kvete koncem dubna. Její květy jsou pro hmyz atraktivní. Jenže koncem dubna a začátkem května je rozkvetlé prakticky všechno, a včely nestíhají létat na všechny květy. V minulosti se používala také jako podnož na roubování třešní. V současnosti ale zahradníci používají jiné vyšlechtěné podnože.
Jeřábovec (tavolníkovec) jeřábolistý Sorbaria sorbifolia
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)
Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete ve druhé polovině června a v červenci, jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.
Konopice pýřitá Galeopsis pubescens
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Konopice pýřitá je jednoletá bylina. Kvete od července do října. Roste ve světlých lesích, nejvíc podél lesních cest, má ráda půdu bohatou na živiny. Květy mají nápadně dlouhou květní trubku.
Konopice je názornou ukázkou rostliny, která k úspěšné tvorbě semen potřebuje mít kolem sebe vhodný druh hmyzího opylovatele.
Na horní fotografii je čmelák zemní, jak nabodává květní trubku z boku a pašuje si pro sebe sladký květní nektar bez toho, že by květ opyloval.
Mišpule obecná Mespilus germanica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.
Jeřáb muk Sorbus aria
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muku dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).
Křehkýš vodní Myosoton aquaticum
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
Česnek šerý (chlumní) horský Allium senescens subsp. montanum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Česnek šerý horský je vzácnější rostlina. Vyhovují mu skalnatá území v suchých a teplých oblastech. V Praze 6 jsou největší porosty česneku šerého v Divoké Šárce, ale jednotlivé trsy rostou i na dalších podobných místech.