Rostliny Seznam
Jilm horský (drsný) Ulmus glabra
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae
Jilm horský býval strom mohutných rozměrů, který se v minulosti dožíval i 500 roků. Nyní ho ničí nemoc grafioza, a staré stromy se v Praze vyskytují vzácně. Ve vlhkých horských oblastech se jilmu horskému daří lépe, tam se onemocnění tolik neprojevuje.
Podobně jako jilm habrolistý je zajímavý tím, že zjara kvete a vytváří semena před růstem listů.
V přírodě je jeho typické stanoviště na prameništích a na půdách s blízkou hladinou podzemní vody.
Na horním obrázku jsou plody před dozráním ve svazečku na větvičce.
Jabloň Malus sp.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jabloň patří k nejčastěji pěstovaným druhům stromů. V zahradách jsou hlavně vyšlechtěné kulturní odrůdy kvůli kvalitnímu ovoci, v pražských parcích je k vidění mnoho okrasných typů jabloní. Většina jabloní je cizosprašná, potřebují opylení hmyzem. Včely medonosné létají na kvetoucí jabloně často a rády. Potíž nastává při suchém a horkém počasí, to potom nektar v jabloňových květech zasychá, a hmyz ztrácí o jabloně zájem. Naopak při chladném a deštivém počasí hmyz nelétá, a pak může být opylení také nedostatečné.
Sasanka pryskyřníkovitá Anemonoides ranunculoides
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka pryskyřníková je v přírodě vzácnější. Často je ale k vidění v sadech a parcích, jako pozůstatek dřívějšího pěstování.
Daří se jí na místech s dostatkem vody v půdě a také dostatek přístupných živin.
V termínu kvetení sasanek kvete i mnoho dalších druhů rostlin, a hmyz dává obvykle přednost jiným květům. Na sasankách bývají vidět jen nejdrobnější hmyzáčci.
Vrba lýkovcová Salix daphnoides
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.
Smrk omorika (smrk Pančičův) Picea omorika
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.
Vrbina tečkovaná Lysimachia punctata
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina tečkovaná je vytrvalá bylina, v Čechách pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina.
Je méně náročná na vlhko než podobná vrbina obecná,
Jako všechny vrbiny netvoří v květech sladký nektar pro hmyz, ale olejnaté sekrety. Proto je důležitou rostlinou pro samotářské včely olejnice. Na květech vrbiny tečkované lze vidět zejména olejnici žlutonohou (Macropis fulvipes), v pozdější době kvetení i olejnici vrbinovou (Macropis europaea).
Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus
od Hanka
čeleď: Kosatcovité - Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.
Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Kokoška pastuší tobolka je častý plevelný druh. Její semena dokážou klíčit při nízkých teplotách, mnohdy už v zimě nebo v časném předjaří. Díky odolnosti na chladno se lze setkat s kvetoucími rostlinami kokošky od počátku jara až do pozdního podzimu.
Kvítky má drobné, nenápadné, někdy mohou korunní lístky květů dokonce chybět. Květy kokošky vyhledává mnoho druhů včel samotářek i včely medonosné.
Na horní fotografii je na květech kokošky pískorypka pyskatá (Andrena labiata).
Starček obecný Senecio vulgaris
od Hanka
čeled: Hvězdnicovité - Asteraceae
Starček obecný je velmi otužilý plevelný druh, dokáže přezimovat snad ve všech růstových fázích. Proto je možné na něm vidět květy a zralé plody už v březnu. V jednom roce stihne vytvořit několik generací.
Taková rychlá obměna generací mu umožňuje využívat evoluční mechanismy. Byl první rostlinou, u které se objevila rezistence vůči některým herbicidům. Běžné rostliny starčku obecného jsou stále na aplikaci herbicidů citlivé, ale už i u nás v ČR se šíří populace, se kterými si obvykle používané herbicidy neporadí.
Třešeň (ptačí, obecná) Prunus avium (Cerasus avium)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (mandloňovité - Amygdalaceae)
Třešně, pěstované i zplanělé, jsou typickým stromem Prahy a okolí. Jsou světlomilné, ve starých zanedbaných sadech ve stínu jiných stromů zasychají.
Třešně jsou dobře přizpůsobené proměnlivému českému počasí. Zjara nepospíchají s rozkvětem květů (jako třeba u nás nepůvodní mandloně, meruňky nebo některé slivoně), ale trochu čekají, až bude pravděpodobný příchod trvalejšího jarního počasí. Pro hmyz je v třešňových květech hodně nektaru. Včelstva blízko třešňových sadů dokážou nasbírat z třešňových květů tolik medu, že včelaři ho mohou hned zjara prodávat.