Rostliny Seznam
Lathyrus pratensis Hrachor luční
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor luční je vytrvalá pnoucí bylina. Často roste na vlhkých loukách. Býložravcům poskytuje velmi kvalitní píci, proto se někdy i uměle přisévá.
Květy hrachoru lučního mají v oblibě čmeláci, hlavně čmelák rolní (Bombus pascuorum).
Lathyrus tuberosus Hrachor hlíznatý
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor hlíznatý je planá vytrvalá bylina. Kvete od května do srpna. V Praze bývá občas k vidění v málo udržovaných trávnících. Lodyhy má popínavé nebo poléhavé, dlouhé zhruba 50 až 100 cm.Jeho květy bývají hojně navštěvované samotářskými včelami z čeledi čalounicovitých, a také na ně létají čmeláci.
Lathyrus vernus Hrachor jarní (lecha)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Hrachor jarní kvete brzy zjara, zejména v listnatých lesích. Dává přednost půdám s dostatkem humusu. Je to hojný druh na plochách, kde trvale po mnoho staletí byl vždy jen les. Pražské lesy jsou ale často vysázené v posledních desetiletích na místech bývalých pastvin nebo drobných políček, tam se semena hrachoru jarního neměla odkud dostat, proto je na území Prahy vzácný.
Charakteristickým rysem tohoto druhu hrachoru jsou listy bez úponků.
Včely medonosné si ho asi nevšímají. Je ale oblíbenou rostlinou čmeláka rolního a pelonosky hluchavkové.
Leonorus cardiaca Srdečník obecný (buřina srdečník)
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Srdečník obecný je vytrvalá bylina, lodyha vyrůstá až do výšky 150 cm. V Praze je to častý druh, roste zejména podél málo udržovaných cest a na skládkách. Naopak v přírodním prostředí, které je málo ovlivněné lidskou činností, se srdečník prakticky nevyskytuje. Kvete od června do září. Ve květech se tvoří nektar pro včely a další druhy hmyzu i v suchých obdobích, kdy jiným rostlinám nektar v květech zasychá. Ve druhé polovině léta je proto srdečník důležitou včelařskou bylinou. Naopak za vlhka hmyz upřednostňuje květy jiných druhů rostlin.
Leontodon hispidus Máchelka (pampeliška) srstnatá
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Máchelka (pampeliška) srstnatá je vytrvalá bylina. Listy má v přízemní růžici. Květní úbory rostou na lodyze jednotlivě. Květy jsou žluté.
Žlutě kvetoucích hvězdnicovitých rostlin je větší počet druhů, jejich květy jsou navzájem podobné, rozlišení druhů pouze podle květů je obtížné. Naopak podle plodů bývá rozlišení druhů snadnější, proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Leucanthemum sp. Kopretina
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kopretina je rod rostlin, který v poslední době odborníci rozdělili na větší počet navzájem podobných druhů a poddruhů. Ve starší literatuře bývalo uváděné jméno kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) společně pro několik druhů.
Nyní platí jméno kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) pouze pro základní diploidní typ (2n = 18). Je to výrazně teplomilný druh.
V české přírodě je od nížin až do hor nejrozšířenější druh kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) s dvojnásobným počtem chromozomů (2n = 36).
Kopretiny rostou jako dvouleté nebo krátce vytrvalé byliny.
Leucojum vernum Bledule jarní
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Bledule jarní ukazuje svoje květy na začátku března, někdy už i koncem února. Počasí bývá v této době velmi proměnlivé, často i znova nasněží. Proto mají květy bledulí tvar jako zavěšený zvoneček, který si proti sněhu a mrznoucímu dešti chrání nejdůležitější a nejcitlivější části květu uvnitř pod okvětními lístky. Pokud se některý den oteplí, zalétávají do jejích květů dělnice včel medonosných. Ostatní druhy hmyzu se probouzejí ze zimního spánku nejdříve až o týden nebo dva později.
Bledule jarní je náš původní druh. Nejlépe se jí daří v lužních lesích a podél vodních toků. Lidé ji také často pěstují v zahrádkách.
Leucosinapis alba Hořčice setá (bílá)
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Hořčice setá (bělohořčice) se pěstuje na polích pro sklizeň semen i na zelené hnojení.
A je to významná včelařská rostlina. Kvete od června (některé rannější odrůdy mohou kvést i dřív). V této době už je příznivé počasí, včely neomezuje chladno, jako bývá v dubnu při kvetení řepky. Včelám prospívá i to, že při pěstování hořčice se používá mnohem méně pesticidů než je zvykem u jiných polních plodin.
Včelí med, získaný z nektaru z květů řepky, má světlou barvu, a brzy po vytáčení krystalizuje, stane se bílým jako sádlo. To není závada, naopak rychlá krystalizace tohoto medu ukazuje na dobrou kvalitu s nízkým procentem vody v medu.
Ligustrum vulgare Ptačí zob obecný
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Ptačí zob obecný je hustě větvený keř, může vyrůst 3 m vysoký. Je to naše původní evropská dřevina, dobře přizpůsobená podmínkám české přírody. Nejlépe se mu daří ve vápencových oblastech, tam dokáže růst na suchých půdách právě tak dobře jako v pobřežních houštinách. Lidé ho často vysazují do živých plotů. Do okolí se šíří kořenovými výmladky. Snadno zakořeňuje i z dřevitých řízků.
Kvete koncem května a v červnu. V této době už bývá v pražských parcích většina dřevin odkvetlá. Proto včely a čmeláci na jeho květy často létají, ve květech sbírají pyl.
Linaria vulgaris Lnice květel
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Lnice květel je drobnější až středně vysoká bylina. Roste hlavně na písčitých nebo kamenitých půdách, na suchých a slunných místech. Je to víceletý, hlouběji kořenící druh. Setrvává na stanovišti bohatě větveným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků. Květy vyrůstají v úžlabí listenů a jsou sestavené do hustého koncového hroznu. Kvete od června do podzimu.
Květní nektar je uložený hluboko uvnitř kvítků. Hmyz se dostává ke květnímu nektaru různě odlišnými postupy.
Čmeláci s dlouhým sosákem, jako je čmelák rolní (Bombus pascuorum), si umějí složité květy otevírat a květy opylují.