od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jerlín japonský je v pražských parcích často pěstovaný strom. Je vynikající tím, že na rozdíl od našich domácích druhů dřevin snáší solení silnic. Proto se dobře hodí na frekventovaná místa, třeba blízko tramvajových zastávek.
Pochází z dálného východu Asie. Je to teplomilný druh, zvyklý na dlouhou vegetační dobu. Proto v Praze semena jerlínů nedozrávají, samovolně se tedy nerozšiřuje.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve tavolníkovité - Spiraeaceae)
Jeřábovec jeřábolistý je keř. Pochází z východní Asie, původní druh může být vysoký až 3 metry. V našich zahradnictvích se ale obvykle prodávají méně vzrůstné odrůdy. Základní typ je doporučován pro výsadbu na zpevnění svahů kolem silnic. Rozrůstá se podzemními výběžky, někdy může být svojí rozpínavostí i nebezpečný.
Kvete ve druhé polovině června a v červenci, jeho květy lákají mnoho hmyzu, nejvíc na něm bývají dělnice včel medonosných. Plody jsou 3 mm dlouhé měchýřky.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muku dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Jeřáb ptačí je strom menšího vzrůstu. Vydrží na vysýchavých půdách, roste i na skalách, na druhé straně mu nevadí ani nadbytek půdní vláhy. Roste na nejrozmanitějších druzích půd, ale víc mu vyhovují kyselé půdy. Snese silné mrazy i velká vedra. U nás je jeřáb ptačí rozšířený od nížin až do hor. Na horách vystupuje až do pásma kleče. Jeřabiny jsou významným zdrojem potravy pro ptáky.
V Praze je ozdobou skal v Divoké Šárce.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (Jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb prostřední je pro svojí odolnost nyní využíván pro výsadby v uličních stromořadích. Pochází z jižního Švédska (a okolních oblastí), proto je známý i pod jménem jeřáb švédský.
Je to hybridogenní druh, vzniklý z neurčité kombinace.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tavolník japonský je včelařsky významný keř. Včely na něm sbírají zejména pyl. Sběratelky pylu rychle běhají po květenství tavolníku japonského a při pohybu si nabírají pyl na rousky. Je překvapivé, jak mnoho včelích dělnic pracuje na květech tavolníku japonského v době, kdy v okolí kvetou lípy velkolisté. (Možná je v lipových květech hodně nektaru a na lipových listech dost medovice, proto mají v této době včelstva nouzi o pyl.)
Na keřích tavolníku japonského sbírá pyl i mnoho dělnic čmeláků, především druhu čmelák zemní.
Od tavolníku japonského zahradníci vyšlechtili mnoho rozličných kultivarů, které dorůstají do výšky 0,8 až 1,5 m. Používají se především na pokryvné výsadby v městské zeleni.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec vlnatý pochází ze Středomoří. V ČR je to často pěstovaná vytrvalá bylina. Kvete od června do srpna. Okrasné jsou hlavně hustě vlnaté listy.
Čistec vlnatý vyhledávají samotářské včely vlnařky. Na horní fotografii je vedle kvetoucího čistce letící vlnařka obecná (Anthidium manicatum) samička.
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec bahenní je vytrvalá bylina. Roste na vlhkých místech, v Praze je často na břehu Vltavy. Při vyšším průtoku vody snáší i dočasné přeplavování. Často se šíří do okolí s pomocí svých dlouhých oddenků.
Čistec bahenní vyhledávají zejména samotářské včely druhu vlnařka obecná (Anthidium manicatum). Na horní fotografii se za kvítky skrývá sameček vlnařky.