Rostliny Seznam
Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Rezeda barviřská (rýt barvířský) Reseda luteola
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Rezeda žlutá (rýt žlutý) Reseda lutea
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
Jeřáb oskeruše Sorbus domestica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.
Jeřáb břek Sorbus torminalis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
Vratič obecný Tanacetum vulgare
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.
Na neudržovaných plochách začíná vratič kvést už koncem června. Na loukách ale bývají rostliny vratiče posečené většinou už v květnu, v takových případech vratič znovu vyráží mladé lodyhy a následně ale kvete později, v září nebo i začátkem října.
Komonice lékařská Melilotus officinalis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.
Ořešák královský Juglans regia
od Hanka
čeleď: Ořešákovité - Juglandaceae
Ořešák královský je často pěstovaný užitkový strom. V posledních letech je zajímavé, že na neudržovaných plochách v Praze patří zplanělé ořešáky k nejčastějším dřevinám. Pravděpodobně je to zásluhou činnosti mnoha živočichů, sojek, strak, ale i veverek.
Podle knihy Květena ČR je prapůvodní výskyt ořešáků ve Střední Asii. Podle pylových analýz je ořešák královský pěstován na území ČR už od doby bronzové, ojediněle i dřív.
Ořešáky jsou stromy, které opyluje vítr. Hmyz se o jeho květy nezajímá.
Divizna knotovitá Verbascum lychnitis
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna knotovitá je dvouletá bylina. Na území Prahy je to nejhojnější druh divizny. Vyhovují jí sušší půdy, často roste na kamenitých a skalnatých stráních. Květy má poměrně malé, jen 12 až 18 mm v průměru. Kvítky bývají otevřené jen ráno, během dne často zasychají.
Divizna černá Verbascum nigrum
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Divizna černá je vytrvalá bylina. Roste obvykle ve vlhčí půdě, snáší i krátkodobé zaplavení. V Praze je občas k vidění poblíž vltavských břehů. Rozlišovacím znakem jsou fialově chlupaté nitky tyčinek v květech, a také dlouhé řapíky přízemních listů, se srdčitě připojenou čepelí. Květy jsou menší, mají nanejvýš 25 mm v průměru.