Rostliny Seznam
Česnek šerý (chlumní) horský Allium senescens subsp. montanum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Česnek šerý horský je vzácnější rostlina. Vyhovují mu skalnatá území v suchých a teplých oblastech. V Praze 6 jsou největší porosty česneku šerého v Divoké Šárce, ale jednotlivé trsy rostou i na dalších podobných místech.
Jasan ztepilý Fraxinus excelsior
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasan ztepilý je náš původní český druh. Může vyrůst až 40 m vysoko a mít průměr kmene široký víc než 1,5 m. Může se dožít věku až 250 roků.
Odborníci rozlišují 3 ekotypy jasanu - lužní, horský, a vápencový. Jednotlivé ekotypy se podstatně liší v nárocích na vláhu. Vápencový jasan je přizpůsobený růst v suchých podmínkách, lužní a horský jasan potřebují dostatek vláhy. Podle jiných názorů odborníků se kterýkoliv typ jasanu ztepilého schopen se přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Má velmi kvalitní dřevo.
Opylování jasanů ztepilých zajišťuje vítr.
Na horní fotografii je větvička jasanu, fotografovaná při západu slunce.
Jasan pensylvánský Fraxinus pennsylvanica
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasan pensylvánský pochází z východní části Severní Ameriky. V ČR je často vysazován v parcích, někdy i v lesních porostech. Je to v parcích okrasný druh, protože na podzim mají jeho listy krásně žluté zbarvení. Vůči suchu a mrazu je ale málo odolný.
Je to dvoudomá dřevina.
Rozlišování jednotlivých druhů jasanů a jejich kultivarů je nesnadné. Ke správnému určení druhu je potřeba si prohlížet letorosty a pupeny. Jasan pensylvánský má letorosty pýřité i v dospělosti a pupeny hnědorezavé.
Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Rezeda barviřská (rýt barvířský) Reseda luteola
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Rezeda žlutá (rýt žlutý) Reseda lutea
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.
Jeřáb oskeruše Sorbus domestica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb oskeruše je strom, který může být vysoký až 25 metrů. Roste v ČR málo. Se starými stromy se lze setkat zejména v místech bývalých vinic a sadů. Tvrdé a houževnaté dřevo oskeruší se používalo na výrobu vinařských lisů. Na Moravě je hojnější, v Čechách jsou staré stromy oskeruší asi jen na několika místech v Českém Středohoří.
V současnosti je to velmi perspektivní dřevina, jakou je potřeba vysazovat ve větším rozsahu. Dobře snáší vysýchavé půdy. Je to výrazně teplomilný a světlomilný druh, přitom zimní mrazy snáší velmi dobře.
Jeřáb břek Sorbus torminalis
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb břek je středně velký strom, může být až 25 m vysoký. Dokáže růst na místech, kde zem během léta hodně vysychá. Je to perspektivní dřevina do větrolamů a biokoridorů. Má pevné dřevo, které dřív bylo velmi ceněné v kolářství a v řezbářství. V současnosti se také uvažuje o jeho výsadbách do lesních porostů. Hodí se k zalesňování suchých a výslunných strání.
V lesích Prahy je jeřáb břek častá vtroušená dřevina, ale uniká pozornosti, protože má listy a květy pouze vysoko, jen na plném slunci. Teprve když v říjnu začne listí opadávat, tak si všimneme jeho podzimně barevných listů na zemi.
Vratič obecný Tanacetum vulgare
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Vratič obecný je vytrvalá bylina. V Praze roste často na málo udržovaných plochách. Květní nektar a pyl na něm mohou sbírat včely medonosné. Častěji je ale předejdou drobné druhy samotářských včeliček, a vysbírají na květech vratiče nektar a pyl tak pečlivě, že na včely medonosné už nezbyde.
Na neudržovaných plochách začíná vratič kvést už koncem června. Na loukách ale bývají rostliny vratiče posečené většinou už v květnu, v takových případech vratič znovu vyráží mladé lodyhy a následně ale kvete později, v září nebo i začátkem října.
Komonice lékařská Melilotus officinalis
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Komonice lékařská je statná dvouletá bylina. Je častá na suchých stráních a úhorech. V ČR se vyskytuje na většině území, zejména v teplých oblastech. V jejích drobných květech se vytváří mnoho sladkého nektaru pro hmyz. Proto komonici lékařskou vyhledávají včely medonosné, čmeláci, i mnoho dalších hmyzích druhů.
Velmi podobným druhem je také žlutě kvetoucí komonice nejvyšší (Melilotus altissima). Vzhledově se liší jen chlupatými lusky. Zásadní rozdíl je v požadavcích na prostředí. Komonice nejvyšší roste na vlhkých pastvinách, na okrajích pramenišť a v příbřežních křovinách.