Rostliny Seznam
Kustovnice Lycium sp.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
Kyprej vrbice Lithrum salicaria
od Hanka
čeleď: Kyprejovité - Lithraceae
Kyprej vrbice je mokřadní vytrvalá bylina. Kvete postupně během celého léta, je vydatným zdrojem květního nektaru a pylu, který využívá mnoho druhů hmyzu.
Samotářská včela pilorožka kyprejová je závislá pouze na nektaru a pylu z kyprejů. Její larvičky se nejsou schopné vyvíjet na jiném nektaru a pylu.
Ladoňka sibiřská Othocallis siberica (Scilla siberica)
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Ladoňka sibiřská pochází z jižní Ukrajiny a z evropské části Ruska, roste tam především v černozemních oblastech. Roste tam jako podrost v listnatých lesích a v lesních lemech. U nás je to často pěstovaná zahradní rostlina, která snadno zplaňuje. V posledních letech se čím dál častěji objevuje i v pražských lesích. Rozkvétá brzy po jarním oteplení, její kvetení následuje za kvetením sněženek a bledulí. Dělnice včel medonosných a další druhy včel samotářek létají na květy ladoňky sibiřské rády a často. V jejich květech sají nektar a sbírají světle modrý pyl. Jednotlivé kvítky rostou skloněné dolů, podobně jako celá řada jiných časně kvetoucích bylin, které potřebují chránit citlivé části květu před výkyvy předjarního počasí. Včely s tím nemají problém, že musí do květů naletovat od spoda. Pro fotografování hmyzu ve květech ale ten sklon květů dělá potíže.
Ladoňka zářící Scilla forbesii
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Ladoňka zářící je jedním druhem ze skupiny z okruhu druhů kolem ladoňky velkokvěté (Scilla luciliae agg.). Ve starší literatuře patřily tyto ladoňky do rodu Chionodoxa. Pocházejí z horských oblastí Turecka i odjinad ve Středomoří a z Malé Asie.
V českých zahradách a parcích se nejčastěji pěstuje právě ladoňka zářící a její zahradnické kultivary. Daří se jí na mírně zastíněných stanovištích, nesmí ale trpět suchem. Úspěšně se rozmnožuje cibulkami a semeny, snadno proniká do okolí zahrad. Nyní se s ní lze zjara setkávat i v podrostu pražských lesů. Rozkvétá už v březnu a má v květech dostatek nektaru a hmyz její květy vyhledává. V časném předjaří se ale v přírodě pohybují převážně takové druhy hmyzu, které přezimovaly ve stadiu dospělců.
Lakušník vzplývavý (lakušník říční) Ranunculus fluitans (Batrachium fluitans)
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Lakušník vzplývavý je vytrvalá bylina. Roste ve vodách řek a potoků, hlavně tam, kde je na dně hrubý štěrk a valouny. Umí vytvářet porosty i v prudce tekoucí vodě.
Je to hojný druh také ve Vltavě na severu Prahy. Tam ale jeho porosty často poškozují motorové lodě. Kvůli těm lodím tu lakušníky nebývají vidět nahoře na hladině, ale pokud ve Vltavě plave člověk, tak se mu do dlouhých lodyh lakušníků často zamotávají nohy. Lakušníky jsou uchycené na dně velmi pevně, lidi snadněji přetrhnou lodyhy než aby dokázali vytáhnout lakušník ze dna.
Leknín Nymphaea sp.
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Lekníny jsou dlouhověké vodní rostliny. V české přírodě jsou původní druhy
leknín bílý - Nymphaea alba
leknín bělostný - Nymphaea candida
Do Evropy okrajově zasahuje také leknín čínský (severský) - Nymphaea tetragona. Ten se dokázal přizpůsobit i chladnu a klimatickým poměrům blízko polárního kruhu.
Leknín bílý a leknín bělostný jsou navzájem velmi podobné druhy. Leknín bělostný je totiž potomkem historické hybridizace mezi leknínem bílým a leknínem čínským.
Křížením s dalšími druhy leknínů, které pocházejí z jiných kontinentů, lidi vyšlechtili velké množství zahradních kultivarů leknínů. Ty bývají také často vysazované i na přírodní stanoviště.
Len rakouský Linum austriacum
od Hanka
čeleď: Lnovité - Linaceae
Len rakouský je vytrvalá teplomilná bylina. Daří se mu na výslunných travnatých stráních. Původní je asi jen na jižní Moravě, k nám do Prahy 6 je zřejmě zavlečený. Je to expanzivní druh, na příhodném stanovišti (na bazických podkladech) se rychle stává dominantní.
Květy rozkvétají postupně, po delší dobu, od května až do července, částečně až do října. Květy rostou v bohatých (až čtyřicetikvětých) složených vidlanech.
Foto 3. 6. 2018 v Praze 6, v přírodní památce Jenerálka.
Lilek černý Solanum nigrum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.
Lilek potměchuť Solanum dulcamara
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek potměchuť je vytrvalý polokeř, lodyha při bázi dřevnatí. Původní evropská rostlina. Potměchuť je JEDOVATÁ. V Praze roste nejčastěji v málo udržovaných starých a zarostlých zahradách, dokáže totiž růst ve stínu pod stromy.
Její kořeny jsou schopné prorůstat skrz staré zdivo, je obtížné ji likvidovat.
Liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera
od Hanka
čeleď: Šácholanovité - Magnoliaceae
Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky. Je to statný strom. Ve své domovině dorůstá i do výšky 40 metrů a mívá průměr kmene i víc než jeden metr. Nejlépe se mu daří v údolí řek a potoků. Lidem poskytuje hodnotné dřevo. U nás je často vysazovaný v parcích a zasloužil by si i vyzkoušení pro výsadby v lesních porostech.
V Praze rozkvétá v červnu. Jeho květy hojně vyhledávají dělnice včel medonosných, je to významná medonosná dřevina.
Šácholanovité jsou vývojově nejstarší dvouděložné dřeviny.