od Hanka
čeleď: Ledvinovníkovité - Anacardiaceae
Škumpa orobincová je dvoudomý keř nebo malý strom. Pochází ze Severní Ameriky. U nás bývá škumpa vysazovaná jako okrasná dřevina. Je velmi nenáročná, proto se u nás začíná stávat nebezpečným invazním druhem. Má hluboký kořenový systém s mnoha kořenovými výhony, díky kterým se rostlina rychle sama šíří do okolí a proniká ze zahrádek do okolní přírody.
V Praze kvete v polovině června, na její květní laty přilétá mnoho dělnic včel medonosných.
od Hanka
čeleď: Šruchovité - Portulacaceae
Šrucha zelná je jednoletá bylina. Planý typ má poléhavé lodyhy, jen na konečcích jsou lodyhy vystoupavé. Často roste jako plevel na okrajích pěšin v zahradách, i na dalších místech, které jsou ovlivňované lidmi, např. mezi dlažebními kostkami. Daří se jí na suchých, lehčích a výživnějších půdách.
Jako zelenina se pěstuje kultivar šruchy zelné - šrucha setá. Ta má vzpřímený růst a je celkově mohutnější.
od Hanka
čeleď: Šťavelovité - Oxalidaceae
Šťavel kyselý je vytrvalá bylina. Je to stínomilný druh, častý od nížin až do hor v podrostu vlhčích lesů.
Je to drobná rostlinka, svoje bílé květy ukazuje v dubnu a v květnu.
V listech je více než 1% kyseliny šťavelové.
Květy šťavele kyselého navštěvují především drobné druhy včeliček.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štědřenec odvislý je v Praze je často vysazován jako okrasná dřevina. Pochází z jižní Evropy. Snadno zplaňuje a šíří se do okolí, protože je to druh velmi nenáročný na kvalitu půdy. Je nejjedovatější dřevinou ze všech, s jakými se lze u nás běžně setkávat (v botanických zahradách a arboretech existují i jedovatější dřeviny, ale jejich pěstování u nás není běžné).
V literatuře píšou, že je to dobrá včelařská dřevina. U nás ale včely dávají přednost jiným druhům rostlin, které kvetou ve stejné době. Včelu medonosnou jsem na štědřencích prakticky neviděla. Vždy na nich ale bzučí mnoho čmeláků. Vyfotografovat čmeláka vysoko ve větvích není snadný úkol.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětička větší je dvouletá bylina. U nás je nepůvodní, pochází z oblastí jižního Ruska. U nás byla od 19. století pěstovaná. Snadno zplaňuje. Suché lodyhy se zralými strbouly jsou vhodné do zimních suchých kytic. V Praze se objevuje často v okolí hřbitovů, roste podél cest a na skládkách rostlinných odpadů.
Na květech štětičky bývá mnoho čmeláků.
Na fotografii nahoře je na květech štětičky čmelák rolní.
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka laločnatá je dvouletá bylina. Na Moravě je častější než v Čechách, proto mne její výskyt v Praze u silnice na Roztoky překvapil. Velmi se podobá svojí příbuzné štětce plané (lesní), liší se od ní bílými květy, rozestálými zákrovními listeny, a peřenolaločnými lodyžními listy. Ve stupni členění listů je to značně proměnlivá rostlina.
Na jejích květech bývá mnoho čmeláků i dalšího hmyzu.
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětka planá je mohutná, dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří jen listovou růžici. Ve druhém roce může být květní lodyha vysoká až 200 cm. Lodyha je ostnitá, v horní části větvená.
Zajímavé jsou lodyžní listy. Ty jsou na bázi vzájemně srostlé a vytvářejí nádržku, ve které se udržuje dešťová voda. Tento zdroj vody hmyz hojně využívá.
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Štírovník růžkatý je vytrvalá bylina, obvykle s poléhavými lodyhami. Je častý v pražských trávnících, zejména v těch často sečených, kde ho nepřerůstají jiné rostliny a má dostatek světla.
Kvete od června do října. Je to významná včelařská rostlina. Má v květech hodně nektaru i v obdobích sucha, kdy jiné rostliny mají nektar v květech zaschlý. Na květech štírovníků je možno vidět mnoho různých druhů blanokřídlého hmyzu.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae (dříve čemeřicovité - Helleboraceae)
Talovín zimní pochází z jižní Evropy, roste tam ve vlhčích listnatých lesích. U nás se často pěstuje v zahradách, je oblíbený díky svému předjarnímu kvetení. Jeho květy se mohou objevovat už od poloviny února. Kolem zahrad snadno zplaňuje.
Pokud se v době jeho kvetení na chvíli oteplí, bývá na jeho květech hodně dělnic včel medonosných. Jiné druhy našich blanokřídlých opylovatelů ale v tomto termínu ještě spí zimním spánkem.